Hrotovice

Název vesnice zněl zprvu Hrutovice a byl odvozen od osobního jména Hrut. Původně šlo o označení obyvatel vsi (Hrutovici – "Hrutovi lidé"). Jméno Hrut patřilo některému příslušníkovi rodu označovanému dnes jako Hrutovici vlastnícímu majetky na Znojemsku, Bítovsku a Brněnsku. -o- v první slabice místního jména je nářeční (poprvé doloženo 1522).[4]

V pravěku na území dnešních Hrotovic měly být dvě neolitické osady, není ale známo, jak dlouho existovaly.[3]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1228, kdy bylo v zakládací listině oslavanského kláštera zmíněno jméno sídla Hrotovice v souvislosti s majitelem panství. Zakladatelem a prvním majitelem byl nejspíše Dětřich Theodoricus Hrut, proto Hrutovice či Hrotovice. Později byly Hrotovice zmíněny v roce 1330, kdy v obci existovala fara.[3] Nejstaršími památkami v oblasti Hrotovic jsou hraniční kameny (u křižovatky do Slavětic a u cesty do Rouchovan) vymezující panství křížovnického řádu. Dalšími majiteli měli být Konrád a Bohuš ze Staříče (Stařeč), Mikeš Rulant z Holoubka, Jan z Hardeka, Milota z Křižanova. Dalším majitelem měla být manželka Miloty – Eliška z Lipného, která se po smrti prvního manžela provdala za Oldřicha z Doubravice. Pánům z Doubravice panství patřilo dalších několik století, až ke konci 16. století se novým majitelem stali páni ze Zahrádek.

Po bitvě na Bílé hoře došlo ke konfiskaci majetků pánů ze Zahrádek a v roce 1626 bylo panství prodáno Jiřímu z Náchoda, dále pak i Jiřímu z Widmerů a v roce 1672 majetky koupil pán Ondřej Roden z Hirzenau na Hagendorfě. Tito byli majiteli panství až do roku 1826. Později byli majiteli panství Hubert z Harnouncourtu, Jiří Sina a rodina de Castrics. Později bylo panství odkoupeno majitelem pivovaru Antonínem Drehem, který přesunul sídlo a kanceláře pivovaru do místního zámku.

V roce 1789 byla ve vesnici zřízena škola, roku 1821 se lidé z Hrotovic zúčastnili selského povstání a v roce 1825 proběhl ve vesnici požár a Hrotovice byly prodány hraběti Hubertovi z Harnouncourtu. Ten nechal upravit zámek do dnešní podoby, ale později byl zámek prodán Jiřímu Sinovi. Roku 1848 byla zrušena povinnost roboty a Hrotovice se staly střediskovou obcí a v roce 1850 byl ve vsi zřízen okresní soud, berní úřad, finanční stráž a pošta. Roku 1851 pak byla v Hrotovicích zřízena i stanice četníků. Roku 1882 byly Hrotovice, Myslibořice, Krhov, Dalešice, Valeč a Slavětice prodány Antonínovi Dreherovi. Roku 1875 byla v Hrotovicích zřízena parní pila, roku 1891 kruhová cihelna a v letech 1886 a 1906 lihovary. V roce 1881 došlo k povýšení na městys.

Během první světové války bylo do války odvedeno 340 mužů z městyse, po válce bylo zjištěno, že jich během válečných let 54 zemřelo. Po roce 1918 byla vysazena lípa svobody. Roku 1919 byla zprovozněna autobusová doprava mezi Hrotovicemi a Jaroměřicemi nad Rokytnou a Moravským Krumlovem. Roku 1928 bylo také v Hrotovicích otevřeno kino. V roce 1934 byl v městysi postaven válcový mlýn a v roce 1938 byl odhalen památník padlým občanům v první světové válce. Od roku 1938 byly Hrotovice opět okresním městem, v tu dobu byl Moravský Krumlov i Znojmo odstoupeny Německu. Vznikl soudní okres Hrotovice a hned roku 1939 bylo v Hrotovicích založeno odbojové hnutí a následně pak v městě působily organizace Obrana národa, Horácko I nebo Lenka-jih.[3] Při vítání Rudé armády 8. května 1945 ve 12:33 byly omylem shozeny letectvem Rudé armády tři pumy (jedna dopadla na hrotovické náměstí). Zahynulo přitom 114 hrotovických občanů a 36 vojáků Rudé armády.[5][6]

V roce 1947 byl odhalen pomník obětem výbuchů bomby v květnu roku 1945. V roce 1948 pak po správních reformách zanikl soudní okres Hrotovice a Hrotovice byly začleněny do okresu Třebíč. V sedmdesátých letech byl postaven památník F. B. Zvěřiny a následně se roku 1975 staly Hrotovice tzv. střediskovou obcí a byly pod ně začleněny Bačice, Krhov, Odunec, Račice, Slavětice, Udeřice, a Zárubice. V roce 1989 vzniklo v Hrotovicích Občanské fórum a po roce 1989 se postupně osamostatnily dříve začleněné obce.[3]

V roce 2021 bylo rekonstruováno sportovní hřiště ve městě, v roce 2023 by se měl stavět nový společenský dům.[7] Sportovní hřiště by mělo sloužit veřejnosti, ale primárně místní základní škole.[8]

Dne 1. července 1994 byla obec Parlamentem České republiky povýšena na město.[3] V roce 2010 se obec zúčastnila soutěže Obec přátelská rodině a v kategorii obcí mezi 501–2000 obyvateli se umístila jako druhá.

Do roku 1849 patřily Hrotovice do hrotovického panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak mezi lety 1942 a 1945 do okresu Moravské Budějovice a posléze do okresu Třebíč.[9]

V letech 2006–2010 působil jako starosta Antonín Mlynář, od roku 2010 tuto funkci zastává Mgr. Hana Škodová.

• Zámek Hrotovice – čtyřkřídlý renesanční zámek, přestavěný v 16. století z gotické tvrze, v 18. století přestavěn do barokní podoby.
• Památník Františka Bohumíra Zvěřiny – rodný dům malíře Františka Bohumíra Zvěřiny na Náměstí 8. května čp. 2
• Kostel svatého Vavřince – kostel z 13. století
• Nedaleko od Hrotovic (asi 3 km jihovýchodně) se nalézá areál zaniklé vsi Mstěnice
• Naučná stezka Hrotovicko – naučná stezka mezi Hrotovicemi a Rouchovany
• K Novým rybníkům – naučná stezka vedoucí z Hrotovic k tzv. Novým rybníkům

• 
  Pomník padlým ve druhé světové válce
• 
  Závody rádiových modelů ve Sport hotelu
• 
  Sport hotel v Hrotovicích

• František Adamec (1866–1946), kněz působicí v obci
• Jaroslav Dobrovolný (1879–1937), pedagog
• Jan Dolník (1883–1926), mechanik a výrobce hospodářských strojů
• Danica Fürlová-Votavová (* 1911), gymnastka a pedagožka
• Bohuslav Hrudička (1904–1942), učitel v Hrotovicích, narozen v Třešti, zemřel v Mauthausenu
• Stanislav Chládek (* 1937), chemik, kanoista a badatel
• Karel Chrást (1880–1946), fotograf, obchodník
• Emil Václav Javůrek (1878–1936), notář
• Václav Karel Javůrek (1883–1953), advokát
• Milena Judová (* 1944), knihovnice
• Antonín Klimánek (* 1927), veterinář
• Pavel Kováčik (* 1955), poslanec PSP ČR, zastupitel
• Ladislav Lohniský (1906–1942), odbojář, oběť heydrichiády
• Leopold Lohniský (1913–1942), právník, oběť heydrichiády
• Jindřich Nehera (* 1949), poslanec PSP ČR, zastupitel
• Josef Orel (1906–1945), lékař
• Karel Picmaus (* 1919), právník a pedagog
• Silvestr Prát (1895–1990), botanik, místní rodák[22]
• Aleš Rejthar (1938–2015), lékař
• Páni z Rožmitálu – rod, který žil v Hrotovicích
• Páni z Doubravice – rod, který žil v Hrotovicích
• Aleš Sigmund (1944–2018), kytarista a hudební skladatel
• Jindřich Vácha (1872–1954), český právník a soudní rada
• Helena Vojtová (1915–1983), lékařka a mikrobioložka
• Antonín Votava (1881–1954), pedagog
• František Bohumír Zvěřina (1835–1908), akademický malíř[23]