Paskov

Město Paskov (německy Paskau) se nachází v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 3 800[1] obyvatel. Téměř celé katastrální území Paskova se rozkládá na Moravě, ale malé okrajové části území Paskova zasahují do Slezska.[3]

Paskov
Kostel svatého Vavřince
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0802 598569
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíFrýdek-Místek
Okres (LAU 1)Frýdek-Místek (CZ0802)
Kraj (NUTS 3)Moravskoslezský (CZ080)
Historická zeměMorava + Slezsko
Zeměpisné souřadnice49°43′54″ s. š., 18°17′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel3 830 (2022)[1]
Rozloha11,80 km²
Nadmořská výška256 m n. m.
PSČ739 21
Počet domů998 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa městského úřaduNádražní 700
739 21 Paskov
[email protected]
StarostaPetr Baďura
Oficiální web: www.mesto-paskov.cz
Paskov
Další údaje
Kód obce598569
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Části obce

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1267. Původně existovaly dva Paskovy: Ves Paskov (na severozápadě) a Městys Paskov (na jihovýchodě), přičemž zástavba obou spolu těsně sousedila a v obou případech se jednalo o samostatné obce, sloučené roku 1870. Od roku 1871 leží na železniční trati Ostrava – Valašské Meziříčí. V roce 2011 byl Paskov povýšen na město.[4]

Obyvatelstvo
  • Věková struktura obyvatel obce Paskov roku 2011

Průmysl
Podrobnější informace naleznete v článku Důl Paskov.

Většina obyvatel Paskova a přilehlého okolí byla závislá na společnosti OKD, která v Paskově provozovala uhelný důl. Historie těžby v Paskově začala v roce 1960 výstavbou těžební infrastruktury. Produkce v roce 2012 dosáhla 0,95 mil. tun uhlí a rozloha důlního pole činila 40 km². V roce 2014 bylo oznámeno, že důl ukončí činnost do roku 2017.[5][6]

Těžba černého uhlí v Dole Paskov byla ukončena 31. března 2017 v ranních hodinách po vyfárání poslední noční směny. K tomuto datu v Dole Paskov bylo zaměstnáno více než 1300 pracovníků, z nichž asi jen 200 mělo přejít do karvinské části OKD, konkrétně do Dolů ČSA a ČSM.[7]

V letech 1979–1983 byla v Paskově postavena na „zelené louce“ celulózka pro výrobu sulfitové buničiny, dnes nesoucí název Lenzing Biocel Paskov. Zaměstnává téměř 400 lidí.

Pamětihodnosti
  • Paskovský zámek
  • Zámecký park
  • Kostel svatého Vavřince z roku 1740 nechala postavit hraběnka Marie Paula von Fürstenbusch. V letech 1829–1830 byl přistavěn presbytář.[8]
  • fara (čp.193)
  • socha sv. Floriána stojí na návsi
  • sýpka u čp. 54

Sport

Galerie
  • Náměstí se sochou sv. Floriána
  • Zámek
  • Fara
  • Městský úřad
  • Celulózka Biocel

Osobnosti

Odkazy

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. http://www.katastralni-mapa.cz/#pos=49.725671;18.30962@sc=2500@m=fotomapa;katastralni;pkmapy Archivováno 17. 12. 2014 na Wayback Machine;
  4. Rozhodnutí č. 11 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obce Paskov městem (3. února 2011), Miroslava Němcová, 3. 2. 2011
  5. ŠTALMACH, Darek. Společnost OKD získala jistotu budoucnosti na dvou frontách [online]. iDNES.cz, 2014-06-08 [cit. 2014-08-31]. Dostupné online.
  6. STUCHLÍK, Jan. Z dolu Paskov odejde osm set pracovníků OKD. E 15 [online]. 2017-03-15 [cit. 2017-03-20]. Dostupné online.
  7. KARBAN, Pavel. Poslední směna vyfárala. Těžba černého uhlí v Paskově skončila [online]. novinky.cz, 2017-03-31 [cit. 2017-03-31]. Dostupné online.
  8. Římskokatolická farnost Paskov – Historie kostela [online]. [cit. 2018-10-29]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.