Moravská Třebová

Možný původ jména Moravské Třebové je dvojí: buď vychází z osobního jména Třěb(a), které bylo domácí podobou některého jména obsahujícího Třeb- (např. Třebomysl, Třebohost, Třebovít) nebo ze jména říčky Třebové, jejíž jméno je starý přívlastek třěbová (tj. voda, řeka atd.) a označující vodní tok tekoucí vytříbeným, tj. prosekaným místem. Přívlastek Moravská doložen už od konce 13. století na odlišení od nedaleké České Třebové. Německé jméno vzniklo z českého.[4]

Moravská Třebová roku 1840

Město bylo založeno ve druhé polovině 13. století českým šlechticem Borešem z Rýzmburka, nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1270. První rozkvět nastal za Ladislava z Boskovic po roce 1485. Po požárech v letech 1509 a 1540 bylo město rozšířeno, vystavěno z kamene a cihel, a opevněno kamennými hradbami s jedenácti baštami. V majetku Ladislava Velena ze Žerotína na přelomu 16. a 17. století se stalo centrem humanismu, dostalo přízvisko Moravské Athény. Ladislav Velen také dal vystavět nynější chloubu města, manýristická arkádová křídla zámku. Po třicetileté válce bylo celé panství v majetku Lichtenštejnů a postupně upadalo. V roce 1660 ve městě působil jako rychtář Gregor Francz.[5] V 17. a 18. století nabýval na významu textilní průmysl, ovšem sousední Svitavy získaly v tomto ohledu náskok díky železnici. Přes Moravskou Třebovou vedou koleje (dnešní Trať 017) až od roku 1889. V první polovině 20. století ve městě sílil německý nacionalismus, zvláště pak v době po vyhlášení Československa a v době hospodářské krize ve 30. letech. Během druhé světové války se město a okolí stalo součástí německé říše. Po válce bylo původní německé obyvatelstvo vysídleno. K městu byly postupně připojeny samostatné obce Sušice, Udánky a velká obec Boršov.

Moravská Třebová se skládá ze dvou katastrálních území:

• Moravská Třebová – části Město, Předměstí, Sušice a Udánky
• Boršov u Moravské Třebové – část Boršov

Logo města

Velmi poukazuje na největší památku Moravské Třebové, jsou na něm moderním způsobem vyobrazeny renesanční zámecké arkády. Jedná se o důstojný symbol, který zaujme díky své jednoduchosti a modernímu pojetí. Vyobrazení zámeckých arkád jednoznačně definuje rozpoznatelnost renesanční památky z 13. století. Použití barev u městského znaku červené a modré, je v souladu s historií a dědictvím města. Za symbol města Moravská Třebová byl schválen radou dne 17. 12. 2018.

Znak města

Z dávných historických pramenů bylo ukázáno, že město používá svůj znak již od 13. století, jedná se o bílo-červeně šachovanou orlici se zlatou korunou, která je vyobrazenou na podkladu modrého štítu. Protože znaky Moravské Třebové, Olomouce a moravské zemské orlice byly prakticky stejné, požádalo v roce 1992 město o úpravu a schválení znaku ČNR. Návrh byl schválen 11. prosince 1992 heraldickou komisí ČNR.

Znělka města

Dne 18. 2. 2013 schválila rada města za obecní znělku hudební dílo od místního autora Josefa Klíče. Tato znělka byla vyhotovena v podání žesťového kvarteta a vypracovaná ve dvou verzích. Kratší melodie zní vždy v úvodní části vysílání městského rozhlasu. S delší verzí se při různých společenských a kulturních akcích pořádaných městem.

Město Moravská Třebová bylo vyhlášeno již roku 1956 městskou památkovou rezervací, obnoveno roku 1980.

• Zámek
• Měšťanské domy v centru města s pozdně gotickými a renesančními mázhausy.
• Renesanční radnice, dnes sídlo městského úřadu. Kuriozitou je věž z roku 1521, která nemá základy.
• Morový sloup z roku 1720 s hodnotnou sochařskou výzdobou. Stavbu a výzdobu provedl olomoucký sochař Jan Sturmer.
• Městskou památkovou rezervací je kromě historického jádra města a zámku také areál na nedalekém Křížovém vrchu. Najdeme zde kostel Nalezení sv. Kříže postaveného kolem roku 1500, křížovou cestu s kapličkami, monumentální sousoší Kalvárie a hodnotná umělecká díla z období baroka, kdy ve městě působili vynikající umělci J. T. Supper, J. Pacák a další. Významnou památkou je soubor renesančních kamenných náhrobků z přelomu 16. a 17. století, umístěných v lapidáriu.
• Budova městského muzea byla dostavěna roku 1906. Muzeum mimo pravidelné výstavy nabízí ve stálé expozici zásluhou rodáka z Moravské Třebové L. V. Holzmaistera sbírku mimoevropského umění. Nově je reinstalována expozice ze starého Egypta, kde najdeme mumii princezny Hereret. Po Náprstkově muzeu je tato egyptská sbírka největší v ČR. Expozice je komponována jako staroegyptská hrobka s malbami na zdi.
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie
• Loretánská kaple při kostele P. Marie
• Fara u kostela
• Městské muzeum[6]
• Františkánský klášter
• Piaristické gymnázium
• Dřevěné schodiště mrtvých na hřbitov
• Malebný hřbitov plný historických náhrobků
• Lapidárium – býv. márnice na hřbitově
• Povodňové desky na mostě u mlýna pod zámkem
• Latinská škola
• Zbytky hradeb
• Hvězdárna Boleslava Tecla při DDM Moravská Třebová
• Turistická stezka Cesta od renesance k baroku a Brána času
• Nedaleko města na vysokém zalesněném kopci se nachází Třebovské hradisko se zbytky původního třebovského hradu, obklopené příkopy a valy.
• Na Křížovém vrchu se nachází socha plačící dívky (Anny Gläserové)[7]

Boršov (Moravská Třebová):

• Kostel sv. Anny
• Schodiště na hřbitov, kryté
• Socha sv. J. Nepomuckého
• Zbořená klasicistní hospoda na rozcestí k MT
• Množství původní malebné architektury

Sušice:

• Kaplička

Udánky:

• Hradiště

V Moravské Třebové se pravidelně od roku 2000 koná Fotofestival Moravská Třebová. Vždy poslední víkend v květnu se koná hudební festival Moravskotřebovské Arkády. V sobotu se koná vystoupení žáků z místní ZUŠ a ve večerních hodinách několik známých umělců. V nedělním programu se představí několik sborů z Moravské Třebové a okolí. Mezi další hudební festivaly patří Hřebečský slunovrat, Moravskotřebovský bramborák. Festival Kejkle a kratochvíle připomíná dřívější dobu. Jednou za rok v Moravské Třebové probíhá Kinematograf bratří Čadíků.

Region Moravské Třebové se vyznačuje převážně pahorkatinami a vrchovinami, což znamená příležitosti pro pěší turistiku, cykloturistiku a další formy rekreace.

Přímo ve městě se nalézá zrekonstruovaný plavecký areál, zimní hokejový stadion, fotbalové hřiště a tenisové kurty.

Samospráva města od roku 2017 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku.[9]

Město je centrem dobrovolného svazku obcí Region Moravskotřebovska a Jevíčska.

Jedná se většinou o významné osoby, které se ve městě narodili, zemřeli nebo v něm určitou dobu pobývali.

• Martin Abraham (* 1978), fotbalový záložník
• Johann Budig (1832–1915), podnikatel a poslanec Říšské rady
• Alois Czerny (1847–1917), etnograf, přírodovědec, historik, archeolog, učitel
• Karl Giskra (1820–1879), rakouský politik
• David Grudl (* 1978), český programátor
• Franz Habicher (1844–1913), stavitel a politik německé národnosti
• Jan Hájek (* 1978), český herec
• Emil Hofrichter (1845–1913), starosta města, zemský poslanec
• Michael Hrbata (* 1971), politik
• Martin Hrubý (* 1969), český herec
• Josef Klíč (* 1976), violoncellista a koncertní mistr Národního divadla v Brně
• Marcel Kolaja (* 1980), programátor a politik
• Leopold König (* 1987), profesionální cyklista
• Roman Kreuziger (* 1986), profesionální cyklista
• Roman Kubíček (* 1963), český politik
• Friedrich Lang (1915–2003), německý pilot střemhlavého bombardéru[10]
• Zdeněk Mahdal (* 1960), herec, moderátor a dabér
• Radko Martínek (*1956), politik, učitel
• Jaroslava Maxová (* 1957), operní pěvkyně
• Kajetan Mayer von Mayrau (1811–1883), německý průmyslník, úředník a politik
• Ernst Peschka (1900–1970), sudetoněmecký politik
• Libor Soldán (* 1964), fotbalista
• Bruno Steinbrecher (1829–1895), politik a poslanec Říšské rady
• Franz Sales Steinbrecher (1799–1873), textilní podnikatel a politik, starosta města a zemský poslanec
• Juda Tadeáš Supper (1712–1771), malíř
• Jiří Stránský (* 1959), politik
• Pavel Trávníček (* 1950), herec, moderátor, dabér a divadelní režisér
• Rudolf Zukal (1935–2010), fotograf

• Banská Štiavnica, Slovensko
• Staufenberg, Německo
• Vlaardingen, Nizozemsko