Okres Bruntál

Okres Bruntál je okres v Moravskoslezském kraji. Jeho dřívějším sídlem bylo město Bruntál.

Okres Bruntál
Území
Sídlo okresu
(1960–2002)
Bruntál
KrajMoravskoslezský
LAU 1CZ0801
ISO 3166-2CZ-801
SPZ (1960–2001)BR
Zeměpisné souřadnice50° s. š., 17°24′ v. d.
Vznik11. dubna 1960
Základní informace
Rozloha1 537 km²[1]
Počet obyvatel89 547 (2022)[2]
Hustota zalidnění58,3 obyv./km²
Počet ORP3
Počet POÚ7
Počet obcí67
z toho 9 měst
Další údaje
Kód okresu3801
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozkládá se na severní Moravě a ve Slezsku. V rámci kraje sousedí na východě s okresem Opava, dále hraničí na jihu s okresem Olomouc a na západě s okresy Šumperk a Jeseník. Na severu je okres vymezen státní hranicí s Polskem.

Historie

Okres Bruntál vznikl, stejně jako Severomoravský kraj, 1. července 1960. Město Bruntál se stalo navzdory dvoutřetinovému počtu obyvatel a horší spádovosti oproti Krnovu okresním městem. Město Bruntál je jako administrativní centrum okresu lépe položeno.[3] Do okresu Bruntál bylo začleněno vedle západního dílu Opavska též Rýmařovsko, spolu s onou částí Nízkého Jeseníku, která se již hospodářsky začíná obracet k olomoucké části Hané. Takto sestavené území netvořilo ekonomický celek. Umístění okresních orgánů v Bruntále (ve středu nově vytvořeného okresního území) mělo dát možnost účinněji řešit problém dosídlení, rozvoje zemědělství a industrializace, zvláště na Bruntálsku a Rýmařovsku.[4] Argumenty pro okres Bruntál byly, že se sloučí rozsáhlé zemědělské oblasti do jednoho celku, doly na olovo a zinek v Horním Benešově a ve Zlatých Horách budou fungovat pod jednou okresní střechou a pohraniční pásmo bude mít pod Bruntálem jednotnou správu.[5]

Podle administrativního členění z roku 1989 a podle sčítání lidu z roku 2001 by mělo město Bruntál rozlohu 129,25 km² a 20 322 obyvatel, neboť součástí města Bruntálu byly i tyto dnes samostatné obce: Dlouhá Stráň, Mezina, Milotice nad Opavou, Moravský Kočov a Slezský Kočov, Nová Pláň, Nové Heřminovy, Oborná, Staré Město, Valšov.

Struktura povrchu

K 31. březnu 2005 měl okres celkovou plochu 1 567,07 km², z toho:

  • 47,18 % zemědělských pozemků, které z 43,74 % tvoří orná půda (20,64 % rozlohy okresu)
  • 52,82 % ostatní pozemky, z toho 84,69 % lesy (44,73 % rozlohy okresu)

Demografické údaje

Data k 30. červnu 2005:

Popis Celkem Ženy Muži
počet obyvatel 99 138 50 341
50,78 %
48 797
49,22 %
průměrný věk 38,3 39,8 36,8
  • hustota zalidnění: 63 ob./km²
  • 68,72 % obyvatel žije ve městech

Zaměstnanost

(2003)

Počet obyvatel se stálým zaměstnáním 22 308
Průměrný plat 13 610
Nezaměstnaných 9 940
Míra nezaměstnanosti 18,18 %

Školství

(2003)

Druh školy Počet škol
Mateřské školy 60
Základní školy 44
Gymnázia 5
Střední školy průmyslové školy 9
Střední odborná učiliště 7
Vyšší odborné školy

Zdravotnictví

(2003)

Lékaři 361
Nemocnice 3
Specializovaná léčebná zařízení 6
Zubní lékaři 48
Lékárny 16

Zdroj

Doprava

Silniční

Okresem prochází silnice I. třídy číslo I/11, I/45, I/46 a I/57. Silnice II. třídy jsou II/370, II/440, II/442, II/445, II/449, II/450, II/451, II/452, II/453, II/457, II/459 a II/460

Železniční

Okresem prochází hlavní tratě Šumperk–Krnov a Olomouc–Opava, dále vedlejší Valšov–Rýmařov a Milotice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem, úzkorozchodná Třemešná ve Slezsku – Osoblaha a málo využívaná Bruntál – Malá Morávka.

Seznam obcí a jejich částí

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Andělská Hora (Pustá Rudná) Bílčice (Májůvka) Bohušov (Dolní Povelice Karlov Ostrá Hora) Brantice (Radim) Bruntál (Karlovec) Břidličná (Albrechtice u Rýmařova Vajglov) Býkov-Láryšov (Býkov Láryšov) Čaková Dětřichov nad Bystřicí (Krahulčí) Dívčí Hrad Dlouhá Stráň Dolní Moravice (Horní Moravice Nová Ves) Dvorce (Rejchartice) Heřmanovice Hlinka Holčovice (Dlouhá Ves Hejnov Holčovice Jelení Komora Spálené) Horní Benešov (Luhy) Horní Město (Dobřečov Horní Město Rešov Skály Stříbrné Hory) Horní Životice Hošťálkovy (Křížová Staré Purkartice Vraclávek) Janov Jindřichov (Arnultovice) Jiříkov (Kněžpole Křížov Sovinec Těchanov) Karlova Studánka Karlovice (Zadní Ves) Krasov Krnov (Krásné Loučky Pod Bezručovým vrchem Pod Cvilínem) Křišťanovice Leskovec nad Moravicí (Slezská Harta) Lichnov (Dubnice) Liptaň (Bučávka Horní Povelice) Lomnice (Tylov) Ludvíkov Malá Morávka (Karlov pod Pradědem) Malá Štáhle Město Albrechtice (Burkvíz Česká Ves Dlouhá Voda Hynčice Linhartovy Město Albrechtice Opavice Piskořov Valštejn Žáry)  Mezina Milotice nad Opavou Moravskoslezský Kočov (Moravský Kočov Slezský Kočov) Nová Pláň Nové Heřminovy (Kunov)  Oborná Osoblaha Petrovice Razová Roudno (Volárna) Rudná pod Pradědem (Nová Rudná Stará Rudná) Rusín (Hrozová Matějovice) Rýmařov (Edrovice Harrachov Jamartice Janovice Ondřejov Rýmařov Stránské)  Ryžoviště Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice (Amalín Koberno Víno) Stará Ves (Žďárský Potok) Staré Heřminovy Staré Město (Nová Véska) Světlá Hora (Dětřichovice Podlesí Stará Voda Suchá Rudná Světlá) Svobodné Heřmanice Široká Niva (Pocheň Skrbovice) Třemešná (Damašek Rudíkovy) Tvrdkov (Mirotínek Ruda) Úvalno Václavov u Bruntálu (Dolní Václavov Horní Václavov) Valšov Velká Štáhle Vrbno pod Pradědem (Bílý Potok Mnichov Vidly Železná) Vysoká (Bartultovice Pitárné) Zátor (Loučky)

Změna hranic okresu

Obec převedená od 1. ledna 1996 pod nově vzniklý okres Jeseník v Olomouckém kraji:

Obce převedené od 1. ledna 2005 pod okres Olomouc v Olomouckém kraji:

Obec převedená od 1. ledna 2007 pod okres Opava v Moravskoslezském kraji:

Přenesená působnost

V okrese Bruntál jsou tři správní obvody obce s rozšířenou působností (Bruntál, Krnov, Rýmařov) a sedm správních obvodů obce s pověřeným obecním úřadem (Bruntál, Horní Benešov, Krnov, Město Albrechtice, Osoblaha, Rýmařov, Vrbno pod Praděm). SO POÚ Zlaté Hory byl připojen k Olomouckému kraji v roce 1996 a SO POÚ Moravský Beroun byl připojen k Olomouckému kraji v roce 2005.

Odkazy

Reference

  1. Dostupné online.
  2. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  3. Vlastislav Häufler: Ekonomická geografie Československa. Academia, Praha, 1984, 639 s.
  4. Miroslav Střída a kol. (1963): Oblasti Československa. SPN, Praha.
  5. František Kuba: Proč vznikl tak velký okres Bruntál. Bruntálský a krnovský deník, 26. 6. 2010 . URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/proc-vznikl-tak-velky-okres-bruntal20100626.html

Literatura

  • KÁŇA, Otakar. Historické proměny pohraničí: Vývoj pohraničních okresů Jeseník, Rýmařov, Bruntál a Krnov po roce 1945. Ostrava : Profil, 1976.
  • VENCÁLEK, Jaroslav. Okres Bruntál. Bruntál : Okresní úřad, 1998. ISBN 80-238-2542-9
  • Do nitra Askiburgionu. Bruntálský slovník naučný: encyklopedie Nízkého Jeseníku. Bruntál : Moravská expedice, 2004. ISBN 80-86511-18-9
  • Vlastivěda Sevomoravského kraje. Okres Bruntál. Bruntál : Okresní vlastivědné středisko, 1961-1962.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.