Uherský Brod

Uherský Brod (německy Ungarisch Brod, maďarsky Magyarbród) je město v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, 14 km jihovýchodně od Uherského Hradiště na řece Olšavě. Žije zde přibližně 16 tisíc[1] obyvatel.

Uherský Brod
Masarykovo náměstí
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0722 592731
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíUherský Brod
Okres (LAU 1)Uherské Hradiště (CZ0722)
Kraj (NUTS 3)Zlínský (CZ072)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°1′30″ s. š., 17°38′50″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel16 206 (2022)[1]
Rozloha52,06 km²
Nadmořská výška251 m n. m.
PSČ687 34, 688 01
Počet domů3 380 (2021)[2]
Počet částí obce5
Počet k. ú.5
Počet ZSJ21
Kontakt
Adresa městského úřaduMasarykovo nám. 100
Uherský Brod
688 01 Uherský Brod
[email protected]
StarostaIng. Ferdinand Kubáník (KDU-ČSL)
Oficiální web: www.ub.cz
Uherský Brod
Další údaje
Kód obce592731
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Středověk

První písemné zmínky o městě Uherský Brod pocházejí z roku 1048.[3] Uvádí se jako osada Brod či Na brodě, neboť zde byl brod přes řeku Olšavu při hranicích tehdejší Lucké provincie. V roce 1272 král Přemysl Otakar II. povýšil Brod na královské město a udělil mu řadu výsad, čímž mu zajistil prosperitu. Během husitských válek bylo město opěrným bodem pro tažení do Horních Uher. Při česko uhersých válkách nedaleko města 2. listopadu 1469 zvítězil Jindřich z Poděbrad, syn českého krále Jiřího z Poděbrad, nad vojsky Matyáše Korvína v tzv. bitvě u Uherského Brodu, a Korvín pak přes město prchal zpět do Uher.

16. století a třicetiletá válka

Dne 18. června roku 1506[4] král Vladislav Jagellonský daroval město Janovi z Kunovic, takže Brod přestal být královským městem. V 16. století zažil velký rozvoj, byla postavena radnice a Panský dům. Období rozkvětu skončilo na začátku 17. století, kdy na město začali útočit uherští rebelové během povstání Štěpána Bočkaje. Úpadek pokračoval i v době třicetileté války, při níž byl Brod značně poničen. Zkázu znamenalo i vyhnání protestantů, kteří tvořili většinu obyvatel.

Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie u bývalého kláštera dominikánů byl do nynější podoby přestavěn v letech 1636–1670. Zdejší černá madona – milostný obraz Panny Marie – je cílem mnoha poutníků, zejména o Růžencové pouti první říjnovou sobotu a neděli.[5]

V letech 1678–1683, v rámci povstání Imricha Tökölyho, podnikali uherští kuruci vpády na Moravu, při kterých byl vypálen Uherský Brod.[6]

18. a 19. století
Mapa okresních hejtmanství v roce 1900 obsahuje samostatný okres Uherský Brod

Po válce se město zvolna obnovovalo. Mezi novými osídlenci byli i Němci a většinou německy mluvící Židé.

Němci byli v 18. století dominantní a ovládali městskou radu. České obyvatelstvo se začalo prosazovat v 19. století. Němci tvořili ve městě menšinu, byli však podporováni židovskou komunitou. Německé hospodaření bylo katastrofální a skončilo bankrotem.[zdroj?] V roce 1890 přešla samospráva do českých rukou. Začal se rozvíjet průmysl, v roce 1894 byl založen Pivovar Uherský Brod. Vznikaly i další firmy potravinářského a dřevozpracujícího průmyslu.

I když v samotném městě byla početná německá a židovská menšina, okolní venkov byl převážně český. V 19. století se město sociálně-ekonomicky dělilo na tři části – město (centrum), židovské město a předměstí. V centru žili převážně řemeslníci, obchodníci, úředníci – české i německé národnosti. Židovskou čtvrť obývali převážně občané židovského původu. Předměstí mělo český a výrazně zemědělský charakter. Kolem roku 1850 ve městě žilo 3 000 obyvatel.

20. století

Konec První světové války, zhroucení Rakousko-Uherska a přerod konstituční monarchie v parlamentní demokracii byly zásadní události také pro Uherský Brod.

Vznik Československé republiky

Vznik první republiky znamenal zásadní změnu, která se dotýkala všech společenských vrstev obyvatel města.

V prvních dnech samostatného státu je od 29. října 1918 ustanoven Revoluční národní výbor, v jehož čele stojí JUDr. Jan Renner. První poválečné obecní volby proběhly 15. června 1919. Čs. strana lidová vyhrála se ziskem 9 mandátů, druhá Čs. strana socialistická 7 a Čs národní demokracie 6 mandátů. Záhy je přijato městskou radou usnesení o sloučení dvou dosavadních politických obcí tvořených židovským městem a zbytkem původního křesťanského města.[7]

Hospodářské poměry v meziválečném období

První pozemková reforma přinesla významnou možnost k rozšíření pozemkového majetku obce. Obyvatelé, včetně blízkého okolí, získali půdu k hospodaření. Bývalý kounicovský velkostatek byl však stále v majetku maďarského šlechtice hraběte Josefa Pálffyho. (2680 ha zemědělské půdy). Uh. Brod byl regionálním centrem zemědělství, průmyslu, řemeslné výroby a obchodu. Značný význam měly početné trhy zvané Jarmarky a tradiční dobytčí trhy. Ve městě sídlila řada menších a středních průmyslových závodů. Např. Briefova továrna na ohýbaný nábytek, několik pil, Rolnický lihovar aj. Slibný ekonomický vývoj je však přerušen celosvětovou hospodářskou krizí. Například čokoládovna Orion-Maršner začala propouštět už v roce 1929.

Při výběru lokality strategického vojenského závodu na jihovýchodní Moravě (související s nepříznivou situací v sousedním nacistickém Německu) – České zbrojovky, pobočného závodu ČZ Strakonice, a.s., sehrál velkou roli příslib rady města zajistit výkup více než 17 ha pozemků. Uplatnily se i vlivy místních rodáků, pozdějšího moravského zemského velitele gen. Vojtěcha Borise Luži a jeho bratra Bohuslava Luži, který zastával funkci starosty Uh. Brodu. Stavba započala 28. července 1936 a již v prosinci téhož roku se do budov nové zbrojovky začaly navážet výrobní stroje a materiál.

Sportovní, kulturní a společenský život v meziválečném období

Po faktickém ukončení činnosti předválečného spolku Občanská beseda (zal. 1869), má za nové republiky nejvýznamnější vliv Tělocvičná jednota Sokol (v roce 1925 otevřen sokolský stadion, 1931 Sokolovna). Dále Tělocvičná jednota Orel (1928 získává dům č. p. 124, pozdější tzv. Lidový dům, centrum katolického dění a v roce 1933 buduje nový orelský stadion (na kterém hraje dodnes místní fotbalový klub své soutěžní zápasy). Dále Klub československých turistů a množství dalších nesportovních spolků. Např. první kino (1922) v prostorách zvaných Zámek (pozdější kino Svět), ochotnické divadelní soubory Sokola a Orla, pěvecké sdružení sokolské (přímý předchůdce současného smíšeného pěveckého sboru Dvořák) a mnoho dalších spolkových činností.

Dvacet let trvání republiky znamená pro Uh. Brod nejen impuls v rozvoji průmyslu, zemědělství a obchodu, ale i rozvoj národního a kulturního dění, který je však přerušen příchodem německých vojsk v březnu 1939 a zavedením represivních opatření ze strany německých okupantů.

Období po druhé světové válce

V průběhu jednoho století se počet obyvatel zdvojnásobil na 6 000 v roce 1945, přestože v průběhu druhé světové války okupanti židovskou komunitu zlikvidovali. Přeživší židé se do města většinou již nevrátili a usadili se v zahraničí.

V roce 1951 vznikly Slovácké strojírny jako první velká firma na Uherskobrodsku v oblasti těžkého průmyslu. Do Slováckých strojíren byla později zavedena železniční vlečka ze železniční stanice Uherský Brod na Vlárské dráze.

Rozvoj těchto průmyslových oborů, ale i středně velkých podniků se výrazně projevil v nárůstu počtu obyvatel. V letech 1945–1990 se počet obyvatel ztrojnásobil a dosáhl počtu 18 000. Tento nárůst byl, kromě přirozeného přírůstku, způsoben stěhováním a částečně rovněž připojením Havřic, Maršova, Újezdce a Těšova k městu.

Růst počtu obyvatel znamenal i možnost kulturního rozvoje města. Vzniklo několik kulturních organizací a spolků. Již v roce 1951 byl založen folklórní soubor Olšava. U jeho zrodu stáli především zaměstnanci Slováckých strojíren. V roce 1960 byl zrušen okres Uherský Brod, což další rozvoj města zbrzdilo. Negativní vliv mělo rozdělení Československa 31. prosince 1992, neboť se Uherský Brod ocitl v pohraničí.

21. století

Dne 24. února 2015 v úterý od 12.30 hodin ozbrojený třiašedesátiletý místní obyvatel Zdeněk Kovář zastřelil osm osob a jednu z nich těžce zranil v restauraci Družba a muž poté následně po necelých dvou hodinách později od masakru při zásahu policejní zásahové jednotky spáchal sebevraždu.

Vodní režim
Uherský Brod od Králova

Řeka Olšava teče čtyřmi z pěti městských částí: nejprve Újezdcem, kde z pravé strany přibírá říčku zvanou Šťávnice, která sem míří z Luhačovic. Zprava pak z újezdských vinohradů přitéká potok Hořeňůšek, v Těšově pak zleva Bánovský potok. V Uherském Brodě následuje z pravé strany Vinohradský potok (z rybníka na sídlišti Pod Vinohrady), levostranné přítoky Korečnice (Nivnička), Mlýnský potok v části Bajovec a Černý potok. Jako poslední se do ní vlévá pravostranný Havřický potok, pojmenovaný právě podle této části města.

Obyvatelstvo

Podle sčítání z roku 1930 zde v 1 099 domech bydlelo 5 936 obyvatel. K československé národnosti se hlásilo 5 445 obyvatel, k německé 42. Žilo zde 4 268 římských katolíků, 79 evangelíků, 998 příslušníků Církve československé husitské a 493 židů.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů města Uherský Brod[9]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel 5 8556 4926 9357 3998 0148 3848 8219 85612 56514 40617 45917 72117 59216 758
Počet domů 9591055112012211344145217392076222323342472274428543017
  • Věková struktura obyvatel obce Uherský Brod roku 2011
  • Rodinný stav obyvatel obce Uherský Brod roku 2011
  • Vzdělání obyvatel obce Uherský Brod roku 2011

Části města

Starostové
  • 1850 – 1854 – Karel Hladník
  • 1854 – 1861 – MUDr. Antonín Schönweitz
  • 1861 – 1870 – Matěj Pecháček
  • 1870 – 1890 – Ludvík Brix
  • 1890 – 1893 – Matěj Pecháček
  • 1893 – 1897 – JUDr. Bedřich Weber
  • 1897 – 1900 – Ignác Seichert
  • 1900 – 1905 – JUDr. Bedřich Weber
  • 1905 – 1919 – Hubert Herold
  • 1919 – 1928 – JUDr. Jan Renner
  • 1928 – 1932 – Jaroslav Lužný
  • 1932 – 1939 – Bohuslav Luža
  • 1939 – 1941 – Mons. Jaroslav Hlobil
  • 1941 – 1944 – Vladimír Havránek
  • 1944 – 1945 – Karel Zobek (vl. komisař)
  • 1945 – Dr. Vincenc Jelínek
  • 1945 – 1946 – Dr. Dominik Zůbek
  • 1946 – 1948 – Dr. Cyril Kramář
  • 1948 – 1949 – Ing. Jaroslav Kubíček
  • 1949 – 1952 – Václav Sláma
  • 1952 – 1954 – Vladimír Křenek
  • 1954 – 1960 – František Bernas
  • 1960 – 1964 – František Černý
  • 1964 – 1971 – Josef Zdráhal
  • 1971 – 1981 – Antonín Pavlacký
  • 1981 – 1984 – Jindřich Rožnovský
  • 1984 – 1989 – Josef Popelka
  • 1989 – 1990 – Josef Krivda
  • 1990 – 1998 – Ing. Jiří Veselý
  • 1998 – 2010 – Ing. Ladislav Kryštof
  • 2010 – 2018 – Patrik Kunčar
  • 2018 – dosud – Ing. Ferdinand Kubáník

Hospodářství

Průmysl ve městě i okolí prezentují především firmy Česká zbrojovka Uherský Brod a Slovácké strojírny. Populární je také Pivovar Uherský Brod,[zdroj?] odkud se ale výroba piva přesunula v roce 2020 do Černé Hory. V potravinářském průmyslu je kromě pivovaru zastoupena firma Raciola Uherský Brod, s.r.o, která zpracovává drůbež. Mezi další firmy patří Kastek komponenty (výroba obuvnických komponentů), Niveko s.r.o. (výroba bazénů), Pemix, s.r.o. (výroba pružin), AZUB bike s.r.o. (výroba lehokol a tříkolek), SuJuk, spol. s r.o. (výroba plastových dílů do nábytku) a řada dalších menších firem.

Školství, kultura a sport

Město zřizuje osm škol mateřských (Mariánské náměstí, Obchodní, Olšava, Prim. Hájka, Svatopluka Čecha, Havřice, Těšov, Újezdec) a pět základních (Mariánské náměstí, Pod Vinohrady, Havřice, Na Výsluní a Újezdec).[10] Nacházejí se zde tři střední školy – Gymnázium J. A. Komenského, Střední průmyslová škola a Obchodní akademie Uherský Brod – a Střední odborné učiliště Uherský Brod.

Z kulturních institucí jsou zde zastoupeny Muzeum Jana Amose Komenského, Knihovna Františka Kožíka, Dům kultury Uherský Brod, Hvězdárna Uherský Brod a Kino Máj.[10]

Město provozuje akvapark Delfín, dále zde stojí Atletický stadion Lapač, Orelský stadion, Sportovní hala TJ SPARTAK Uherský Brod, venkovní koupaliště, zimní stadion a Sportovní střelnice „Maršov“.[11]

Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Uherském Brodě.
  • Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie je farní kostel postavený v letech 1717–1733 podle návrhu italského architekta Domenica Martinelliho. 60 metrů vysoká věž byla přistavěna v letech 1879–1881 architektem Gustavem Merettou.
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie je bývalý klášterní kostel dominikánů a byl vybudován patrně na přelomu 13. a 14 století. V roce 1421 jej i s klášterem vypálili husité a byl obnoven po návratu dominikánů v roce 1435. Po roce 1546 kostel s klášterem využívali protestanti, po opětovném návratu dominikánů byl roku 1634 vypálen Švédy. Velkou přestavbou prošel v letech 1656–1673 za hraběnky Eleonory z Kounic, rozené z Dietrichštejna. V kostele se nachází obraz černé Madony, kopie ikony Panny Marie Čenstochovské.
  • Kostel Mistra Jana Husa, původně farní kostel sv. Jana Křtitele, je nejstarší sakrální stavbou ve městě. K původně gotickému kostelu byla přistavěna renesanční věž a v 17. století byl barokně přestavěn. V roce 1733 se farním kostelem stal kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie. Za josefínských reforem byl v roce 1784 odsvěcen a přeměněn na skladiště. Roku 1898 byl využíván jako muzeum a v roce 1920 přešel do rukou Církve československé husitské.
  • Mariánský sloup na Mariánském náměstí patrně z roku 1692
  • Panský dům z roku 1512
  • Muzeum Jana Amose Komenského
  • Radnice – původně gotický dům daroval městu roku 1702 Dominik Ondřej z Kounic. Na vrcholu radniční věže je socha Spravedlnost z roku 1715. Pod věžními hodinami je socha Černého Janka z roku 1723.

Další stavby

Osobnosti
Možné rodiště Komenského v Uherském Brodě
  • Vladimír Babula (1919–1966), spisovatel
  • Vlastimil Babula (* 1973), mezinárodní šachový velmistr
  • Ladislav Boháč (1907–1978), herec, režisér, divadelník
  • Reginald Dacík (1907–1988), teolog
  • Josef Herčík (1922–1999), grafik, rytec. Jeden z nejvýznamnějších českých rytců poválečné doby, zvláště kvůli množství národních a mezinárodních vyznamenání, která dostal za svoji známkovou tvorbu.
  • Jan Amos Komenský (1592–1670), filosof, pedagog, biskup. Uherský Brod je jedno ze tří možných Komenského rodišť (další možná rodiště jsou nedaleké Nivnice a Komňa). Každopádně zde ale prožil své dětství. V Uherském Brodě je muzeum a gymnázium nesoucí jeho jméno. Na Masarykově náměstí se od roku 1992 nachází jemu věnovaný pomník Obelisk Via Lucis od světoznámého sochaře Ivana Theimera.
  • František Kožík (1909–1997), spisovatel, esperantista
  • Vojtěch Luža (1891–1944), generál, legionář
  • Karel Pavlištík (1931–2018), etnograf, folklorista
  • Aneta Savarová (* 1986), moderátorka a novinářka
  • Ignác Seichert (1847–1909), lékárník a politik, starosta Uherského Brodu, poslanec Říšské rady
  • Zdeňka Švabíková (1912–1994), herečka, manželka Františka Kožíka
  • Martin Johann Wikosch (1754–1826), historik, profesor, rektor

Partnerská města

Galerie
  • Radnice
  • Panský dům
  • Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie
  • Kostel Mistra Jana Husa
  • Dominikánský klášter
  • Dům kultury
  • Gymnázium J. A. Komenského
  • Základní škola Uherský Brod, Mariánské náměstí 41
  • Jedna z nemnoha zachovaných budov bývalé židovské zástavby – škola
  • Děvče z Uherského Brodu #1 – 1914
  • Děvče z Uherského Brodu #2 – 1914
  • Pivovar Uherský Brod
  • Železniční stanice Uherský Brod na Vlárské dráze

Odkazy

Literatura
  • TOMEČEK, Radek: Uherský Brod. Putování historií královského města; Uherský Brod, 2005; 219 s. ISBN 80-903006-7-7

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky. Praha: Federální statistický úřad, 1978. 1184 s. S. 770.
  4. Město Uherský Brod - Historie města. www.ub.cz [online]. [cit. 2016-10-15]. Dostupné online.
  5. http://www.ado.cz/poutni/uhersky_brod/uhersky_brod.htm
  6. 1683 – Začátek konce osmanské expanze do Evropy. Vojenský historický ústav Praha.
  7. TOMEČEK Radek, Uherský Brod 1918-1938, vydalo Muzeum Jana Amose Komenského v Uh. Brodě v říjnu 2018.
  8. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 14.
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2015-02-27]. S. 694, 695, záznam 66. Dostupné online.
  10. PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE [online]. Uherský Brod, 2014-01-01 [cit. 2015-02-27]. Dostupné online.
  11. SPORTOVIŠTĚ [online]. Uherský Brod, 2014-01-01 [cit. 2015-02-27]. Dostupné online.

Související články


Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.