Okres Praha-východ

Okres Praha-východ je okres ve Středočeském kraji. Sídlem jeho dřívějšího okresního úřadu byla Praha, která ovšem nikdy nebyla jeho součástí. Okres se skládá ze dvou správních obvodů obcí s rozšířenou působností: Brandýs nad Labem-Stará Boleslav a Říčany.

Okres Praha-východ
Území
Sídlo okresu
(1960–2002)
Praha
KrajStředočeský
LAU 1CZ0209
ISO 3166-2CZ-209
SPZ (1960–2001)PH, PY
Zeměpisné souřadnice50°6′ s. š., 14°42′ v. d.
Vznik11. dubna 1960
Základní informace
Rozloha754,91 km²
Počet obyvatel188 939 (2021)[1]
Hustota zalidnění250,3 obyv./km²
Počet ORP2
Počet POÚ7
Počet obcí110
z toho 8 měst
a 4 městyse
Další údaje
Kód okresu3209
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Území okresu obepíná z východu a severu hlavní město Prahu a navazuje tak na okres Praha-západ, jinak jsou jeho sousedy další okresy Středočeského kraje. Na severu hraničí s okresy Mělník a Mladá Boleslav, na východě s okresy Nymburk, Kolín a Kutná Hora a na jihu je jeho sousedem okres Benešov.

Charakteristika okresu

Okres je v rámci kraje nejlidnatější. Jeho rozloha činí 755 km² a z toho k roku 2019 tvoří 63,2 % zemědělská půda a 22,5 % lesy.[2] Spolu s okresem Praha-západ mají výjimečné postavení, zcela obklopují českou metropoli a tvoří tak nejbližší zázemí pro pražskou aglomeraci. Obyvatelé okresu často dojíždějí do Prahy kvůli zaměstnání a zde naopak v rámci procesu tzv. suburbanizace probíhá masivní výstavba zejména rodinných domů pro ekonomicky silné obyvatelstvo hlavního města.[2]

Největšími městy okresu jsou Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (19 tisíc obyvatel), Říčany (16 tisíc obyvatel) a Čelákovice (12 tisíc obyvatel). Brandýs nad Labem-Stará Boleslav a Říčany mají postavení obce s rozšířenou působností a jejich správní obvody se dále člení na sedm správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Čelákovice, Odolena Voda a Úvaly, resp. Říčany, Kamenice a Kostelec nad Černými lesy).

Zemědělství zde není příliš významné, z oblasti průmyslu má tradici hutnictví barevných kovů, dále strojírenství, potravinářství a zpracování dřeva. Je zde také umístěno několik vědecko-výzkumných pracovišť.[2] Okresem prochází silnice směřující do Prahy ze severu, východu a částečně z jihu. Jde o dálnice D0, D1, D8, D10 a D11 a silnice I. třídy I/2, I/3, I/9 a I/12. Dále tudy vedou silnice II. třídy II/101, II/107, II/108, II/113, II/243, II/244, II/245, II/331, II/335, II/508, II/522, II/603, II/608, II/610 a II/611.

Povrch okresu má na severu v okolí Labe nížinný charakter, na jihu se již projevuje členitost Středočeské pahorkatiny. Nejvyšším bodem je vrch Pecný (545 m n. m.). Nachází se zde dvě národní přírodní rezervace, lesnaté Voděradské bučiny a Větrušické rokle na pravém břehu Vltavy. Dalšími vodními toky jsou kupř. Botič, Rokytka a Výmola. Z kulturních památek jsou významnými např. staroboleslavský kostel sv. Václava, brandýský zámek, zřícenina hradu Jenštejna nebo zámky Jirny, Měšice, Panenské Břežany a Štiřín. Důležitou archeologickou lokalitou je Zlatý kopec u Přezletic.[2]

Seznam obcí a jejich částí

Obce okresu Praha-východ, stav od roku 2007

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Babice Bašť Borek Bořanovice (Pakoměřice) Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (Brandýs nad Labem Popovice Stará Boleslav) Brázdim (Nový Brázdim Starý Brázdim Veliký Brázdim) Březí Čelákovice (Císařská Kuchyně Sedlčánky Záluží) Černé Voděrady Čestlice Dobročovice Dobřejovice Doubek Dřevčice Dřísy Herink Hlavenec Horoušany (Horoušánky) Hovorčovice Hrusice Husinec (Řež) Jenštejn (Dehtáry) Jevany Jirny (Nové Jirny) Kaliště (Lensedly Poddubí) Kamenice (Ládeves Ládví Nová Hospoda Olešovice Skuheř Struhařov Štiřín Těptín Všedobrovice) Káraný Klecany (Drasty Klecánky Zdibsko) Klíčany Klokočná Konětopy Konojedy (Klíče) Kostelec nad Černými lesy (Svatbín) Kostelec u Křížků Kostelní Hlavno Kozojedy Křenek Křenice Křížkový Újezdec (Čenětice) Kunice (Dolní Lomnice Horní Lomnice Vidovice Všešímy) Květnice Lázně Toušeň Lhota Líbeznice Louňovice Máslovice Měšice Mirošovice Mnichovice (Božkov Myšlín) Modletice Mochov Mratín Mukařov (Srbín Žernovka) Nehvizdy (Nehvízdky) Nová Ves Nový Vestec Nučice Nupaky Odolena Voda (Dolínek) Oleška (Brník Bulánka Králka Krymlov) Ondřejov (Třemblat Turkovice) Oplany Panenské Břežany Pětihosty Petříkov (Radimovice) Podolanka Polerady Popovičky (Chomutovice Nebřenice) Prusice Předboj Přezletice Radějovice (Olešky) Radonice Říčany (Jažlovice Kuří Pacov Radošovice Strašín Voděrádky) Sedlec Senohraby Sibřina (Stupice) Sluhy Sluštice Strančice (Kašovice Otice Předboř Sklenka Strančice Svojšovice Všechromy) Struhařov Stříbrná Skalice (Hradec Hradové Střimelice Kostelní Střimelice) Sudovo Hlavno Sulice (Hlubočinka Nechánice Želivec) Svémyslice Světice Svojetice Šestajovice Škvorec (Třebohostice) Štíhlice Tehov Tehovec Úvaly Veleň (Mírovice) Veliká Ves Velké Popovice (Brtnice Dub Dubiny Klenové Krámský Křivá Ves Lojovice Mokřany Řepčice) Větrušice Vlkančice (Pyskočely) Vodochody (Hoštice) Všestary (Menčice) Vyšehořovice (Kozovazy) Výžerky Vyžlovka Zápy Záryby (Martinov) Zdiby (Brnky Přemyšlení Veltěž) Zeleneč (Mstětice) Zlatá Zlonín Zvánovice

Změna hranice okresu

Do roku 1995 byla v okrese také obec Pyšely, která přešla od roku 1996 k okresu Benešov.[3]

Do 31. prosince 2006 byly v okrese Praha-východ také obce Čakovičky, Kojetice a Postřižín, které byly od 1. ledna 2007 převedeny do okresu Mělník, a Řehenice, které byly převedeny do okresu Benešov.[4]

K okresu Praha-východ byly od 1. ledna 2007 připojeny obce:[4]

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. Charakteristika okresu Praha-východ [online]. Český statistický úřad, rev. 2019-02-07 [cit. 2019-08-09]. Dostupné online.
  3. Nařízení vlády č. 226/1995 Sb., kterým se mění území některých okresů. [cit. 2019-08-09]. Dostupné online.
  4. Vyhláška č. 513/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů. [cit. 2019-08-09]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.