Velké Pavlovice

Název se vyvíjel od varianty Paulowicz (1252), Paulwicz (1346, 1365), Pawlowicz (1447), ve Welikych Pawlowiczych (1570), Pawlowitz (1633), Gross Pawlowitz (1673), Paulowitz (1720), Pawlowitz (1751), Gross Pawlowitz a Hrubé Pawlowice (1846), Pawlowitz a Pavlovice (1872), Pavlovice (1881), Grosspawlowitz a Velké Pavlovice (1906) až k podobě Velké Pavlovice v roce 1924. Přívlastky velké a hrubé odkazují na lidnatost těchto Pavlovic. Místní jméno vzniklo z osobního jména Pavel, k němuž byla přidána přípona -ice a znamenalo ves lidí Pavlových.[3]

První osídlení lokality je archeologickými nálezy doloženo v neolitu, první zmínka o obci pochází z roku 1252, kdy Boček z Jaroslavic a Zbraslavi daroval část vinařského desátku své fundaci, cisterciáckému klášteru ve Žďáru nad Sázavou. Rod vymřel vnukem Smilem z Obřan v roce 1312. Statek připadl asi roku 1315 Jindřichovi I. z Lipé a po něm Pertoldovi z Lipé. Po jeho smrti v roce 1347 Jindřichovi III. oz Lipé, od něhož jej koupil Jan z Kravař roku 1368. V roce 1512 Vilém II. z Pernštejna předal vládu nad Hodonínem a pavlovickým panstvím svému zeti Jindřichovi. Od té doby až do roku 1848 byly Pavlovice součástí Hodonína. Čeští bratři a na krátkou habáni se zde usadili v období protestantské správy. V roce 1592 byl postaven farní kostel sv. Kateřiny, zničený v roce 1623 za třicetileté války a v letech 1670–1680 nahrazený barokní stavbou kostela Nanebevzetí Panny Marie. Po třicetileté válce statek koupil Friedrich z Oppersdorfu a od něj v roce 1649 Johann z Rottalu. V roce 1676 bylo panství sloučeno s okolím na Velké Pavlovice. V roce 1897 získala obec železniční spojení. V roce 1900 zde žilo 2566 obyvatel. Do roku 1960 náležely Velké Pavlovice do okresu Hustopeče; 1. ledna 1961 do okresu Břeclav. V roce 1891 byly Velké Pavlovice povýšeny na městys, městem se staly v roce 1967.

Okolo města se nacházejí rozsáhlé vinice. Dále na jihozápad se nachází vodní dílo Nové Mlýny, dále na jih pak Přírodní park Niva Dyje, Lednicko-valtický areál a CHKO Pálava. Na jihovýchod leží města Velké Bílovice a Podivín.

Podle sčítání 1930 zde žilo v 610 domech 2274 obyvatel. 2718 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 27 k německé. Žilo zde 2721 římských katolíků, 16 evangelíků a 11 příslušníků Církve československé husitské.[4]

Územím města prochází dálnice D2 a silnice II/421 v úseku Terezín – Velké Pavlovice – Mikulov. Dále jsou zde silnice III. třídy:

• III/42113 Velké Pavlovice – Velké Bílovice
• III/42114 Velké Pavlovice – Boleradice

• Kostel Nanebevzetí Panny Marie
• Sousoší Pieta – u kostela
• Kaple sv. Urbana
• Socha sv. Jana z Nepomuku
• Kontribuční sýpka - pětipodlažní stavba z let 1770–1780
• Historické sklepy, lisovny a lisy
• Bývalý zámeček – barokní stavba Žampachů z Potštejna, přestavěná po roce 1762 na zámek. Dnes sídlo společnosti Moravská Agra a.s.
• Rozhledna Slunečná

• Josef Blažek Pavlovický (1871–1940), spisovatel, pseudonym Josef Pavlovický
• Rudolf Kassner (1873–1959) spisovatel, desetkrát nominovaný na Nobelovu cenu za literaturu[8]
• Josef Hádlík (1906–1974), psychiatr a přednosta psychiatrických klinik v Olomouci a Brně
• František Štambachr (1899–1986), politik
• Josef Veverka (1922–2006), vinař

• Senica, Slovensko
• Echenon, Francie
• Ždírec nad Doubravou, Česko

• 
  kostel Nanebevzetí Panny Marie
• 
  radnice
• 
  základní škola
• 
  sokolovna
• 
  bývalá sýpka přestavěná na hotel
• 
  bývalý zámek, nyní Ekocentrum Trkmanka
• 
  pomník padlým
• 
  Zámecký rybník
• 
  apartmány Pod Starou horou
• 
  ulice V Údolí, vinné sklepy
• 
  rozhledna Slunečná
• 
  vinice západně od města