Fulnek

Fulnek je město v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji, rozkládající se na obou stranách historické zemské hranice Moravy a Slezska, přibližně 30 km jižně od Opavy. Žije zde přibližně 5 500[1] obyvatel. Z geomorfologického hlediska leží město Fulnek ve Fulnecké kotlině, která je geomorfologickým okrskem Vítkovské vrchoviny.

Fulnek
Komenského náměstí s radnicí
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0804 599352
Pověřená obecFulnek
Obec s rozšířenou působnostíOdry
Okres (LAU 1)Nový Jičín (CZ0804)
Kraj (NUTS 3)Moravskoslezský (CZ080)
Historická zeměMorava + Slezsko
Zeměpisné souřadnice49°42′45″ s. š., 17°54′12″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel5 484 (2022)[1]
Rozloha68,49 km²
Nadmořská výška320 m n. m.
PSČ742 45
Počet domů1 345 (2021)[2]
Počet částí obce11
Počet k. ú.11
Počet ZSJ12
Kontakt
Adresa městského úřadunám. Komenského 12
742 45 Fulnek
[email protected]
StarostaIng. Petr Ertelt
Oficiální web: www.fulnek.cz
Fulnek
Další údaje
Kód obce599352
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Jméno města pochází z německého výrazu an/bei der fûlen ecke ("na shnilém/lenivém místě"). Jméno mohlo označovat buď osadu na mokřinatém místě, kde všechno shnije, nebo osadu v ohybu líně tekoucí vody.[3]

Historie města

Město bylo založeno pravděpodobně pány z Lichtenburku, první zmínka o něm pochází z roku 1293. Původně s celým přilehlým fulneckým panstvím náleželo k Opavskému knížectví. V roce 1427 bylo město dobyto husitským hejtmanem Janem Tovačovským z Cimburka. Poté patřilo více vlastníkům, mezi nimi Janu Jičínskému z Kravař a Fulneka do roku 1434, pánům ze Šternberka do roku 1441, opavským knížatům do roku 1454, Janu Krumsínovi z Lešan do roku 1464, králi Jiřímu z Poděbrad do roku 1468, Janu ze Žerotína zástavně od roku 1468 a koupí od roku 1475. Roku 1480 bylo fulnecké panství zapsáno Janem ze Žerotína do olomouckých zemských desk a od té doby se počítá k Moravě, v jejímž rámci tvořilo fulnecký výběžek, zabíhající do Slezska. V 15. a 16. století působila ve Fulneku Jednota bratrská, která zde zřídila i svou školu. V 16. století město vlastnili nadále páni z Žerotína, Schweinitzové z Pilmsdorfu a Skrbenští z Hříště.

Kostel Nejsvětější Trojice

Zmínky o Jednotě bratrské ve Fulneku pocházejí již z roku 1483. V letech 1618–1621 zde působil jako správce Jednoty Jan Amos Komenský, jenž tu vytvořil několik svých děl (např. sociálněkritické dílo Listové do nebe), mimo jiné také mapu Moravy, vydanou posléze roku 1627. J.A. Komenský a jeho vrchnost Jan II. Skrbenský z Hříště podporovali české stavovské povstání proti habsburskému císaři Ferdinandu II. a proto museli v roce 1621 před postupujícím císařským vojskem uprchnout.

Třicetiletá válka zanechala v životě města i panství hluboké stopy. Po ukončení válečných strastí vestfálským mírem se v polovině 17. století zvýšilo platové i robotní zatížení obyvatel ze strany vrchnosti, na vesnici se poměry vystupňovaly až k úplnému nevolnictví. Na rekatolizaci obyvatel Fulneku nestačil augustiniánský klášter (založený v roce 1389), proto byl roku 1668 založen ještě klášter kapucínský, jenž ve městě přetrval až do roku 1950, naproti tomu klášter augustiniánský byl za josefínských reforem roku 1784 zrušen.

V letech 1622–1788 drželi panství Bruntálští z Vrbna. Fulnek se v této době stal střediskem všech Vrbnovských statků. V roce 1638 byl městský znak doplněn třemi zlatými liliemi s písmenem W s vrbnovskou hraběcí devíticípou korunou. Roku 1788 panství přešlo na Karla Antonína Čejku z Badenfeldu, zbohatlého opavského obchodníka se suknem. Jeho vnuci panství v roce 1842 prodali Kristiánu Fridrichu Stockmarovi, jenž velkostatek roku 1855 postoupil belgickému princi Filipovi, hraběti z Flander.

Správu panství prováděli úředníci v čele s hejtmanem. V záznamech té doby jsou uváděni pomocní úředníci, písaři, důchodní. Od druhé poloviny 17. století nacházíme podrobnější zprávy o výčtu zámeckých služebníků a jejich povinnostech. Uvádí se purkrabí, obroční, lesmistr, porybný a šafář. Nižší samosprávu a soudnictví ve venkovských obcích vedli vesměs dědiční fojtové (rychtáři). Pomáhali jim dva až čtyři sousedé, označovaní jako konšelé. Koncem 18. století se ve větších obcích objevují i obecní písaři, tuto úlohu zastávali zpravidla učitelé. Tyto poměry bez větších změn trvají až do poloviny 19. století.

V roce 1938 byl Fulnek, ve kterém mělo už od založení výraznou převahu německy mluvící obyvatelstvo, připojen k nacistickému Německu v rámci sudetské župy. Během druhé světové války byla velká část středu města srovnána se zemí, později probíhala obnova dle návrhů architekta Z. Sedláčka. Po druhé světové válce byla většina obyvatel města vysídlena a nahrazena nově příchozím českým obyvatelstvem. Navzdory válečnému zničení bylo historické jádro města vyhlášeno městskou památkovou zónou. Železniční stanice Fulnek je trvale uzavřena od 8. března 2009, trať mezi Suchdolem nad Odrou a Fulnekem je však v provozu.

Památky
Zámek ve Fulneku před rekonstrukcí
Zámek po rekonstrukci
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Fulneku.
  • Zámek na kopci nad městem na místě původního gotického hradu sestává z horní a dolní části. Horní část je renesanční z druhé poloviny 16. století, nejvyšší patro a věž pocházejí až z roku 1633. Po požáru roku 1801 bylo obnoveno jen severní křídlo. Dolní zámek je barokní, z konce 17. století.
  • Dům Jednoty bratrské, nyní muzeum a Památník Jana Amose Komenského, národní kulturní památka, byl vystavěn roku 1407, v roce 1612 přestavěn na modlitebnu, roku 1691 na špitál. Dům zahrnuje kapli a obytnou budovu s renesančním portálem.
  • Augustiniánský klášter ve městě byl původně gotický, ze začátku 15. století (křížová chodba).
  • Farní kostel Nejsvětější Trojice, umělecky mimořádně cenná barokní stavba, byl vystavěn v letech 1750–1760.
  • Trojiční morový sloup z roku 1718, na bočních pilířích se sochami sv. Rocha a Šebestiána, s reliéfy Ježíš v patě sloupu a sv. Jana Křtitele a Floriána na podstavci, donátorem byl fulnecký obchodník se suknem Mehoffer

Na náměstí se nachází morový sloup, kašna se sochou sv. Jana Sarkandra (jediná dochovaná barokní kašna na Novojičínsku; vytvořena roku 1749 Janem Jiřím Heintzem z Uničova, později z Olomouce) a sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1769.

Památník Jana Amose Komenského ve Fulneku – první expozice byla otevřena v roce 1954. Další instalace byly zpřístupněny v letech 1970 a 1992. Památník Jana Amose Komenského seznamuje s životem a dílem J. A. Komenského ve Fulneku v letech 1618–1621. Přiblížena je historie bratrského sboru ve Fulneku a obnovené církve Jednoty bratrské ochranovské od roku 1727.

Zaniklé památky
  • Ruina kapucínského kláštera založeného roku 1668. V jeho sousedství stála Loretánská kaple z roku 1681 založená Janem Františkem hrabětem z Vrbna. V 18. století se místo rozrostlo na poutní, ale již roku 1792 byla Santa Casa zbourána. Dochovaly se zbytky obvodové zdi ambitu a vila zvaná Loreta.[4]

Obyvatelstvo
  • Věková struktura obyvatel obce Fulnek roku 2011
  • Rodinný stav obyvatel obce Fulnek roku 2011
  • Vzdělání obyvatel obce Fulnek roku 2011

Osobnosti

Rodáci
  • Leopold von Dittel, rakouský lékař, zakladatel moderní urologie
  • Anton Gödrich, cyklista, účastník prvních novodobých olympijských her v Aténách 1896. Druhé místo v silničním závodě na 87 km
  • Bořek Zeman, sochař, medailér, malíř a pedagog
  • Jan Leopold Hay, biskup, duchovní otec tolerančního patentu císaře Josefa II.
  • Franz Konwitschny, junior, dirigent, šéf Státní opery v Drážďanech a Berlíně
  • Antonín Brosmann, hudební skladatel
  • Johann Joseph Thalherr, rakouský architekt
  • Franz Ballner, rakouský lékař-hygienik
  • Jan Nepomuk Hückel, zakladatel kloboučnické éry v Novém Jičíně

Spjatí s Fulnekem
  • Jan Amos Komenský – poslední biskup Jednoty bratrské, teolog, filosof, pedagog a spisovatel (uděleno čestné občanství města Fulnek)
  • Petra Kvitová – tenistka, vítězka Wimbledonu (2011, 2014), dne 4. července 2011 jí bylo městským zastupitelstvem uděleno čestné občanství města
  • Adolf Turek – historik a vlastivědný spisovatel
  • Jiří Jan Vícha – kněz, kapucínský řeholník a básník
Základní škola

Členění města

Město se člení na 11 částí ležících na 12 katastrálních územích:

Do roku 1997 byly součástí města i Kujavy.[5]

Rozdělení katastrálních území mezi Moravu a Slezsko:

  • Morava: Fulnek (většina katastru), Děrné (malá část katastru), Jerlochovice (téměř celý katastr), Jestřabí u Fulneku, Moravské Vlkovice, Pohořílky u Kujav, Stachovice
  • Slezsko: Děrné (většina katastru), Dolejší Kunčice, Fulnek (menší východní část katastru například s ulicemi Bíloveckou, několika domy ulic Děrenské, Švédské a L. Mašínové. K Fulneku však byla připojena k 1. lednu 1960 od slezské obce Děrné[6] pouze místní část zvaná Na Slezi, zatímco zbytek převážně až roku 1989), Jerlochovice (velice malá část katastru), Jílovec, Lukavec u Bílovce, Slezské Vlkovice

Partnerská města
Uzavřená budova nádraží

Odkazy

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 226.
  4. BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000.
  5. Souhrnná historie změn 1996-2012a prohlížeče ÚIR-ZSJ[nedostupný zdroj]
  6. Úřední list republiky Československé, ročník 1960, částka 2, str 7

Literatura
  • AUGUSTINKOVÁ, L.: Vodní režim v kapucínském klášteře ve Fulneku. Svorník VII, 2009, s. 99 – 110.
  • AUGUSTINKOVÁ, L.: Vznik a výstavba kapucínského kláštera a kostela sv. Josefa ve Fulneku. Sborník Národního památkového ústavu v Ostravě 2006, Ostrava 2006, s. 45 – 53.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.