Vývoj administrativního dělení Česka

Okresy do roku 1996

Okresy od roku 1996

Vznikl okres Jeseník vyčleněním 22 obcí z okresu Šumperk a obce Zlaté Hory z okresu Bruntál. Mění se území okresů Benešov, Kolín, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Brno-venkov, Břeclav a Šumperk.

• Vznikly obce Otradov, Bítov a Mrsklesy
• Zanikly obce Benátecká Vrutice připojením k Milovicím a Brusná připojením k Lomnici

Celkem bylo v Česku 6233 obcí, z toho 500 měst (14 statutárních).

Vznikla obec Těchlovice.

Celkem bylo v Česku 6234 obcí, z toho 500 měst (14 statutárních).

Vznikly obce Velké Chvojno, Nová Ves u Světlé, Semanín, Kurdějov, Suchohrdly, Chotěbuz, Kujavy a Nové Sedlice.

Celkem bylo v Česku 6242 obcí, z toho 487 měst (14 statutárních).

Vznikly obce Rabštejnská Lhota, Petrůvka, Bravantice a Lhota u Vsetína. Zanikly obce České Milovy připojením ke Křižánkám a Tábor připojením k Velkým Heralticím.

Celkem bylo v Česku 6244 obcí, z toho 505 měst (14 statutárních).

Sázava přešla z okresu Kutná Hora do okresu Benešov, změnilo se území těchto dvou okresů. Vznikly obce Skorkov, Pila, Spešov, Mouřínov, Jezernice, Rokytnice a Ropice.

12. listopadu 2000

• Povýšení města na statutární: Jihlava, Kladno, Most

Celkem bylo v Česku 6251 obcí, z toho 522 měst (17 statutárních).

Vznikly obce Sytno, Kobylá nad Vidnavkou, Pavlovice u Kojetína, Písečná, Šelešovice, Bohuslavice nad Vláří, Lukoveček a Ostrata. Zanikla obec Savín připojením k Litovli.

Celkem bylo v Česku 6258 obcí, z toho 524 měst (17 statutárních).

Na přelomu roku 2001/2002 zanikly obce:[1]

• Jíno, Kaliště a Stropčice v okrese Klatovy připojením k městu Švihov
• Prosatín v okrese Žďár nad Sázavou připojením k obci Kuřimská Nová Ves

Poprvé od roku 1990 počet obcí klesl, kvůli zákonu 128/2000 Sb. o obcích nadále mohou nové obce vzniknout pouze k datu voleb do obecního zastupitelstva.

Celkem bylo v Česku 6254 obcí, z toho 526 měst (17 statutárních).

Změna vymezení okresů Plzeň-město, Plzeň-jih a Plzeň-sever.

na přelomu roku 2002/2003 zanikly obce[2]

• Hostokryje v okrese Rakovník připojením k obci Senomaty
• Zahořany v okrese Beroun připojením k městu Králův Dvůr
• Lhota v okrese Plzeň-jih připojením k městu Plzeň
• Malesice v okrese Plzeň-sever připojením k městu Plzeň
• Domoradice v okrese Ústí nad Orlicí připojením k městu Vysoké Mýto

1. ledna 2003

• Povýšení města na statutární: Karviná, Mladá Boleslav, Teplice

Celkem bylo v Česku 6249 obcí, z toho 526 měst (20 statutárních).

Nedošlo k žádným územním změnám

Okresy do roku 2005

Okresy od roku 2005

28 obcí změnilo okres i kraj[3]

Změna okresu Brno-venkov a Jihomoravského kraje – obce z kraje Vysočina

• 24 obcí z okresu Žďár nad Sázavou
• Obec Senorady z okrese Třebíč

Změna okresu Olomouc a Olomouckého kraje – obce z Moravskoslezského kraje

• Obce Huzová, Norberčany a Moravský Beroun z okresu Bruntál

Změna příslušnosti k obci s rozšířenou působností – 38 obcí

• 26 z výše uvedených obcí
• Velký Valtinov v Libereckém kraji
• 3 obce v Královéhradeckém kraji
• 8 obcí v Moravskoslezském kraji

• obec Častolovice zanikla připojením k městu Česká Lípa

Celkem bylo v Česku 6248 obcí, z toho 527 měst (20 statutárních).

Změna okresů Praha-východ a Benešov kvůli změně územní příslušnosti Čakovice

1. července[4]

• Vznik obce Ladná v okrese Břeclav oddělením od Břeclavi
• Vznik obce Držovice v okrese Prostějov oddělením od Prostějova
• Povýšení města na statutární: Děčín, Frýdek-Místek, Chomutov, Přerov

20. října

• Zanikla obec Hostovice připojením k městu Pardubice

Obnoven status městyse, 109 obcí je povýšeno na městys

Celkem bylo v Česku 6249 obcí, z toho 554 měst (24 statutárních) a 109 městysů.

Okresy po roce 2007

Okresy před rokem 2007

1. ledna

K tomuto datu bylo změněno územní členění tak, aby okresy odpovídaly jednomu či více správním obvodům obcí s rozšířenou působností[5][6]. Přesto zůstalo 33 výjimek. Ze dvou původně městských okresů (Plzeň-město a Ostrava-město) se staly okresy i s dalšími obcemi. Největší přírůstek obcí zaznamenaly okresy Praha-východ a Brno-venkov. Celkem se změna dotkla 47 okresů a 119 obcí.

Změny v průběhu roku

• Povýšení obce na město: Hora Svaté Kateřiny, Jesenice, Andělská Hora, Nalžovské Hory, Nasavrky (obnovené statusy)
• Povýšení obce na městys: Bezno, Březno, Černý Důl, Davle, Kamenice, Kunvald, Svatava, Všeruby, Batelov, Dřevohostice, Pozlovice, Švábenice, Brodce, Malšice, Mikulovice, Nový Rychnov, Drásov, Lukov, Veverská Bítýška, Zvíkovec (obnovené statusy), Ševětín (udělen status)

Celkem bylo v Česku 6249 obcí, z toho 592 měst (24 statutárních) a 198 městysů.

1. ledna[7]

• Vznik obce Želechovice nad Dřevnicí v okrese Zlín oddělením od Zlína.
• Zánik obce Nemíž v okrese Benešov připojením k obci Tehov

Změny v průběhu roku

• Povýšení obce na město: Rožďalovice
• Povýšení obce na městys: Brodek u Přerova, Rokytnice nad Rokytnou, Větrný Jeníkov, Běhařovice, Oleksovice, Koloveč, Přídolí, Dolní Čermná

Celkem bylo v Česku 6249 obcí, z toho 593 měst (24 statutárních) a 206 městysů.

1. ledna

• Vznik obce Petrov nad Desnou v okrese Šumperk oddělením od obce Sobotín.

Změny v průběhu roku

• Povýšení obce na město: Rabí
• Povýšení obce na městys: Strážný

Celkem bylo v Česku 6250 obcí, z toho 594 měst (24 statutárních) a 207 městysů.

1. ledna

• Vznik obce Libhošť v okrese Nový Jičín oddělením od Nového Jičína.

Změny v průběhu roku

• Povýšení obce na město: Paskov, Jistebnice, Hrochův Týnec, Proseč
• Povýšení obce na městys: Stádlec, Nová Říše, Vysoký Chlumec

Celkem bylo v Česku 6251 obcí, z toho 598 měst (24 statutárních) a 210 městysů.

• Povýšení města na statutární: Jablonec nad Nisou, Prostějov
• Povýšení obce na město: Krásná Hora nad Vltavou, Všeruby, Krásné Údolí, Chlumec
• Povýšení obce na městys: Suchdol, Načeradec

Celkem bylo v Česku 6251 obcí, z toho 602 měst (26 statutárních) a 212 městysů.

1. ledna

• Vznik obcí Krhová a Poličná v okrese Vsetín oddělením od města Valašské Meziříčí.

Změny v průběhu roku

• Povýšení obce na městys: Kovářská, Želetava

Celkem bylo v Česku 6253 obcí, z toho 602 měst (26 statutárních) a 214 městysů.

• Povýšení obce na městys: Štěpánov nad Svratkou, Nové Dvory, Libštát, Liblín, Bernartice, Velký Vřešťov

Celkem bylo v Česku 6253 obcí, z toho 602 měst (26 statutárních) a 220 městysů.[8][9]

• Povýšení obce na město: Bělčice, Jesenice
• Povýšení obce na městys: Žernov

Celkem bylo v Česku 6253 obcí, z toho 604 měst (26 statutárních) a 221 městysů.[10][11]

1. ledna

Zánik vojenského újezdu Brdy, menší změny hranic krajů (nejvýrazněji mezi Středočeským a Plzeňským), zmenšení území ostatních vojenských újezdů a vznik šesti nových obcí:

• Polná na Šumavě – okres Český Krumlov
• Bražec – okres Karlovy Vary
• Doupovské Hradiště – okres Karlovy Vary
• Město Libavá – okres Olomouc
• Kozlov – okres Olomouc
• Luboměř pod Strážnou – okres Přerov

Změny v průběhu roku

• Povýšení obce na městys: České Heřmanice, Zdislava

Celkem bylo v Česku 6258 obcí, z toho 604 měst (26 statutárních) a 223 městysů.[12]

• Povýšení obce na město: Větřní
• Povýšení obce na městys: Měcholupy, Hořice na Šumavě, Staré Město pod Landštejnem

Celkem bylo v Česku 6258 obcí, z toho 605 měst (26 statutárních) a 226 městysů.[13]

• Povýšení města na statutární: Třinec
• Povýšení městyse na město: Veverská Bítýška
• Povýšení obce na městys: Mladkov, Březová

Celkem bylo v Česku 6258 obcí, z toho 606 měst (27 statutárních) a 227 městysů.[14]

• Povýšení obce na město: Lipnice nad Sázavou

Celkem bylo v Česku 6258 obcí, z toho 607 měst (27 statutárních) a 227 městysů.[15]

• Povýšení obce na město: Štěpánov
• Povýšení obce na městys: Radostín nad Oslavou

Celkem bylo v Česku 6258 obcí, z toho 608 měst (27 statutárních) a 228 městysů.[16]

• Povýšení obce na městys: Vratěnín

Celkem bylo v Česku 6258 obcí, z toho 608 měst (27 statutárních) a 229 městysů.[17]

• Povýšení obce na město: Miličín (obnoven status)

Celkem bylo k 28. lednu 2022 v Česku 6258 obcí, z toho 609 měst (27 statutárních) a 229 městysů.