Zhoř (okres Brno-venkov)

Název vesnice je totožný se starým obecným jménem zhoř (ženského rodu) – „vypálená půda“ (odvozeným od slovesa shořeti). Toto jméno, jímž se označovaly vsi, které vznikly na půdě získané vypálením lesa či křovin, bylo typické pro oblast západního Tišnovska, Velkomezeříčska a Jihlavska a mělo stejný význam jako žďár, ale je starší. V pozdějších dobách jmenný rod kolísal (v místní mluvě je mužského rodu).[3]

Střed obce

Území obce spadá do oblasti kolonizované od 13. století v návaznosti na založení tišnovského kláštera, jejímž přirozeným centrem je městys Lomnice.

První písemná zmínka o obci Zhoř pochází z roku 1348. Byla zemědělskou osadou o malém množství domů a několika desítkách obyvatel. V roce 1880 to bylo 114 obyvatel. Po celou dobu si Zhoř uchovala ráz zemědělské krajiny.

Nejsou zde žádné významné historické památky a ani velké stavby pro průmysl či zemědělství. Do druhé poloviny 20. století bylo všechno obyvatelstvo katolické. Proto zde byla v roce 1872 postavena kaplička zasvěcená Cyrilu a Metodějovi. U kaple byl v roce 1892 postaven kamenný kříž a v roce 1900 malá kaplička pod lípou u silnice k Rašovu, zasvěcená Panně Marii Lurdské. Další tři kříže byly postaveny u cest od Zhoře směrem k Rašovu, Brťovu a na rozcestí polních cest.

Od roku 1850 do druhého desetiletí 20. století byla Zhoř součástí Rašova.[4] Od roku 1896 patřila Zhoř do nově vzniklého okresu Tišnov, od roku 1961 pod okres Blansko. Od roku 2007 patří pod okres Brno-venkov.

Kaple svatého Cyrila a Metoděje

• Kaple svatého Cyrila a Metoděje

Okolí Zhoře

Krajina okolí Zhoře si zachovává především zemědělský ráz. Vyskytují se zde rostliny typické pro dané klimatické podmínky. Na travnatých plochách traviny z čeledi lipnicovitých, na podmáčených plochách pak často z čeledi pryskyřníkovitých. Původní lesní porost smíšeného lesa, především dubů a buků, byl činností člověka výrazně pozměněn. Převážná většina lesa je tvořena smrkem ztepilým a borovicí lesní. Jen na podmáčených plochách se drží typické druhy vrb a olší. Vitalita dřevin je dobrá vlivem lesního hospodářství a obnovováním lesa. Na území se vyskytují charakteristické druhy živočichů bez výrazně chráněných druhů.

Zemědělská plocha byla dříve mechanicky obdělávaná pro pěstování obilovin a okopanin, dnes je téměř celá zatravněná, což má vhodný protierozní důsledek. Slouží k produkci sena a spásání dobytkem. Vodní plocha je zde velmi malá, ale výraznou část krajiny tvoří podmáčené louky a mokřady. Ty slouží pro úkryt živočichů, bohatý výskyt fauny a flory.

Biogeografické členění

Třešňová alej u Zhoře

Území obce spadá do provincie středoevropských listnatých lesů, hercynská podprovincie, Sýkořského biogeografického regionu.