Hora Svaté Kateřiny

Město je pojmenováno podle svaté Kateřiny. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Catternpergk (1480),[3] Hora Swate Katherziny (1528), Kathrnbergk (1549), Swate Katerziny hora (1555), hornj Swata Katerzina (1606), „mčko hornij Swata Katerzina“ (1622), Katharinaberg, Katerberg a Mons S. Catharinae (1787) a Katharinaberg, Katharinenberg Katerberg (1846). Lidově se používaly také názvy Katherberg a Köterbark.[4]

Osada v místě byla již kolem roku 1350.[5] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1480.[6] V letech 1528, 1555, 1606, 1654, 1720, 1757 a 1758 je zmiňována jako městečko, resp. neopevněné městečko.[5] V letech 1802, 1842, 1847 a 1921 je zmiňována jako město (1802 jako královské město bez trhu).[5]

Od roku 1528 byla Hora Svaté Kateřiny svobodným horním městem.[6] Hlavním rudním dolem byl důl Mikuláš na stejnojmenné žíle. Zrudnění této žíly představovalo jemnozrnnou směs sulfidů. Mezi minerály zde převažoval sfalerit, dále se zde vyskytoval chalkopyrit a arsenopyrit a v menším množství také pyrit, galenit a tetraedrit. Díky průzkumu štoly Mikuláš v letech 1998–2004 byly nalezeny vzorky rudy, z jaké bylo v 16. až 18. století získáváno stříbro a měď.[7]

Od roku 1654 patřila do Žateckého kraje. V roce 1850 byla okresním městem. V roce 1868 byla součásti politického okresu Most. V letech 1938–1945 byla jako součást Sudet připojena k Německé říši. Od roku 1949 byla součástí okresu Litvínov, od roku 1960 patří do okresu Most.[5]

V roce 1654 měla 142 domů, 1757 – 162 domů a 1843 – 247 domů. Obec byla postižena vysídlením Němců v roce 1945, v roce 1991 měla 116 domů.[5]

V roce 1713 bylo evidováno 622 duší, v roce 1843 1512 obyvatel (všichni Němci), v roce 1921 1533 obyvatel, z toho 1476 Němců a 10 Čechů, v roce 1930 již 1544 obyvatel, z toho 1454 Němců, 30 Čechů a 57 cizinců. Do druhé světové války včetně obec byla městem a výrazně převažovalo německé obyvatelstvo. Po vysídlení Němců v roce 1947 se v obci usadili Češi a počet obyvatel poklesl na méně než čtvrtinu původního počtu, obec měla 373 obyvatel, v roce 1950 338 obyvatel, v roce 1991 260 obyvatel a v roce 2000 341 obyvatel.[5] Obci se nepodařilo naplnit cíl zvýšit v rámci rozvoje do roku 2010 počet obyvatel na 600.[8]

Dne 11. března 2008 byl obci obnoven status města.[9]

• Hora Svaté Kateřiny (zahrnuje katastrální území Hora Svaté Kateřiny a Svahová I, sama osada Svahová však patří do obce Boleboř)
• Malý Háj
• Rudolice v Horách

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1533 obyvatel (z toho 757 mužů), z nichž bylo deset Čechoslováků, 1476 Němců a 47 cizinců. Kromě 37 evangelíků patřili k římskokatolické církvi.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 1544 obyvatel: třicet Čechoslováků, 1454 Němců, tři příslušníky jiných národností a 57 cizinců. Výrazně převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také padesát evangelíků, jeden člen církve československé, dva členové jiných církví a osm lidí bez vyznání.[11]

Severozápadně od města je SKI areál Hora Svaté Kateřiny se sjezdovkou, přírodní sáňkařskou dráhou a vlekem o převýšení 103 metrů.[14] Lyžařský areál je nástupním místem Krušnohorské lyžařské magistrály.

Do obce vede od jihovýchodu silnice od Litvínova přes Horní Jiřetín a Novou Ves v Horách. Od jihozápadu vede silnice od Chomutova a Jirkova přes Boleboř a přes horosvatokateřinské části Rudolice v Horách a Malý Háj. Na severozápad vede silnice do Brandova a Olbernhau.

Autobusovou linku jedoucí přes Horu Svaté Kateřiny (572521), v trase Brandov – Litvínov, provozuje dopravce Autobusy KAVKA a. s. Do Chomutova a Jirkova přímé autobusové spojení není. Dopravní podnik Ústeckého kraje a. s. formálně provozuje do obce linku Brandov–Hora Svaté Kateřiny–Nová Ves v Horách–Záluží–Litvínov–Most (570550), na níž však po výpovědi smlouvy ze strany kraje jezdí jen jeden spoj ročně pro udržení licence.

Významným oborem podnikání ve městě je turistika, zejména lyžařská a horská turistika a agroturistika, včetně ubytovacích služeb v malých penzionech. Ve městě je základní škola.

Německý sbor dobrovolných hasičů „Dobrovolní hasiči královského horního města Hora Svaté Kateřiny“ byl založen na generálním shromáždění Kateřinského spolku pro další vzdělávání dne 31. 7. 1875. Okresní hasičský sbor Hora Svaté Kateřiny čítající 5 sborů byl založen 21. května 1891.[15] Ve městě podle záznamů hořelo v letech 1807, 1810, 1820, 1845, 1866, 1870 a 1871. Při ničivém požáru roku 1904, kdy vyhořela celá dnešní Dlouhá ulice, asi 44 domů, a kostel byl zachráněn za cenu stržení jednoho z domů. Při poslední velkém požáru 20. září 1947 v tehdejší Kamenné (dnes Spálené) ulici hořelo 15 domů najednou a zasahovalo 25 požárních sborů, z toho 2 z NDR. Domy byly vesměs hrázděné a kryté šindelem, mnoho jich bylo po válce neobydlených.[16]

Roku 1946 byl založen Sportovní klub Hora Svaté Kateřiny. Na jeho činnost později navázala tělovýchovná jednota. Roku 1980 byl v obci založen Klub důchodců.

Roku 1997 starousedlíci a přistěhovalci společně založili občanské sdružení s názvem HOSKA, znamenajícím Horosvatokateřinká Sportovní a Kulturní Agentura. Pořádá závody, zábavy a karnevaly, recesní akce (lampiónový a prvomájový průvod), dětský den, mikulášskou nadílku, úklid obce i další akce.

V roce 2002 se aktivovalo sdružení Horal, které založili Lubomír Šlapka, Pavel Šabek a Zdeněk Sirotek. Sdružení má za cíl dosáhnout změny v hospodaření s obecním majetkem, jeho průhlednější kontrolu a také vrátit věci veřejné mezi obyvatelstvo. Horal vydává nepravidelný občasník HORAL, který se soustřeďuje zejména na nešvary v obci. Významnou propagační i popisnou úlohu má dvouměsíčník AMB.

• 
  škola na náměstí
• 
  radnice
• 
  Mariánský sloup na náměstí v Hoře Svaté Kateřiny
• 
  Mariánský sloup a kostel sv. Kateřiny
• 
  Dům s pečovatelskou službou
• 
  Horský Domov
• 
  bývalá fara, nyní apartmány
• 
  kostel sv. Kateřiny
• 
  bývalá škola – nyní školka
• 
  rozhledna na Růžovém vrchu
• 
  pomník Antona Günthera na Růžovém vrchu
• 
  Stará štola
• 
  Požární stanice a požární nádrž
• 
  Historická požární nádrž