Pasohlávky
Pasohlávky (německy Weißstätten[3]) jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Nacházejí se v Dyjsko-svrateckém úvalu, na břehu vodní nádrže Nové Mlýny I, součástí obce je také katastrální území zatopeného Mušova. Žije zde 727[1] obyvatel.
| Pasohlávky | |
|---|---|
 Centrum Pasohlávek s kostelem a obecním úřadem | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0643 584762 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Pohořelice |
| Okres (LAU 1) | Brno-venkov (CZ0643) |
| Kraj (NUTS 3) | Jihomoravský (CZ064) |
| Historická země | Morava |
| Zeměpisné souřadnice | 48°54′11″ s. š., 16°32′37″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 727 (2022)[1] |
| Rozloha | 26,66 km² |
| Nadmořská výška | 175 m n. m. |
| PSČ | 691 22 |
| Počet domů | 206 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Pasohlávky 1 691 22 Pasohlávky [email protected] |
| Starostka | Martina Dominová |
| Oficiální web: www | |
  Pasohlávky | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 584762 |
| Kód části obce | 118222 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jedná se o vinařskou obec v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě Římský vrch, Ovčárna, U Akátového lesa).
Název
Vesnice na území dnešních Pasohlávek se původně jmenovala Uhřičice či v ještě starší podobě Uhřičici, což bylo odvozeno od osobního jména Uhřík a znamenalo tedy "Uhříkovi lidé". Pod vlivem němčiny bylo jméno komoleno na Auerčice. Někdy po 13. století tato vesnice zpustla a byla obnovena v 16. století osadníky z Chorvatska, proto se jí vedle původního jména začalo říkat Charváty (německy Krabatendorf - "Chorvatská ves"). Na rozlišení od podobně znějících blízkých Uherčic dostaly Auerčice/Charváty přívlastek na bílém břehu (německy an der weißen Stätte ("na bílém místě") nebo Weißstätten ("Bílé místo")), na základě čehož se v 19. a začátkem 20. století užívalo též jméno Bílý břeh. V roce 1618 poprvé doloženo jméno Pasohlávky, které je zdrobnělinou jména Pasohlavi, což bylo původně buď žertovné označení pro lidi, kteří pásli hlavami, nebo šlo o množné číslo od osobního jména Pasohlav a označovalo tak sídlo Pasohlavovy rodiny. Jméno Pasohlávky označovalo původně nějakou osadu, která splynula se sousedními Uhřičicemi, ale zachovalo se jako pomístní jméno a v 17. století bylo vztaženo na celé Auerčice/Charváty, až nakonec v konkurenci ostatních jmen vesnice (zápis z roku 1846: "Weisstätten, Pasohlawký, také Bilý Bržech, kdysi Auercziče, také Charvatý") v 19. století převládlo.[4]
Historie
Už ve 2. století zde měla pevnost římská desátá legie císaře Marca Aurelia a byla tu i osada Markomanů.[5]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1276. Roku 1930 zde žilo 1 021 obyvatel, velkou většinou německé národnosti (93,6 %) – tito byli po roce 1945 vesměs vysídleni a většina domů postupně odstraněna.[6]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 2011 bylo zjištěno 694 obyvatel. Národnost moravskou deklarovalo 258 osob (37,17 %), národnost českou si zapsalo 244 obyvatel (35,15 %) a 12 lidí národnost slovenskou (1,72 %). Národnost neuvedlo 156 lidí (22,17 %).[7]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 354 | 1 507 | 1 668 | 1 624 | 1 735 | 1 762 | 1 751 | 841 | 982 | 884 | 595 | 672 | 735 | 694 |
Pamětihodnosti
- kostel svaté Anny
- kaple svatého Ducha
- římský vojenský tábor u Mušova
- kostel svatého Linharta v Mušově
Samospráva
V letech 2006 až 2014 byl starostou Tomáš Ingr (Moravané). Ačkoliv komunální volby se svou stranou vyhrál i v roce 2014, vedení obce se vzdal. Starostkou Pasohlávek se stala jeho kolegyně Martina Dominová (Moravané), dosavadní místostarostka.[9]
Galerie
.JPG.webp)
kostel sv. Anny
usedlost č. p. 7
Aqualand Moravia
autokemp Merkur
muzeum Mušov – Brána do Římské říše
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 233.
- Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 222, 223, 633
- Archeologové objevili u Pasohlávek předměty z římského osídlení, České noviny 26.10.2010
- Nekuda, Vladimír (ed.): Břeclavsko. Brno 1969, s. 540.
- Pasohlávky (okres Brno-venkov): SLDB 2011 [online]. Český statistický úřad [cit. 2019-09-28]. Dostupné online.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-02]. Dostupné online.
- IVÁNEK, Lukáš. Ingr skončil. Pasohlávky nově vede Moravanka Dominová. Břeclavský deník [online]. 2014-11-15 [cit. 2014-11-15]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pasohlávky na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Pasohlávky v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Pasohlávky v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
