Moravský Beroun

Moravský Beroun (1869–1910 jen Beroun, též Beroun na Moravě; německy Bärn[3]) je moravské město ležící severovýchodně od Šternberka. Je významným turistickým střediskem Nízkého Jeseníku. Dříve náleželo k okresu Bruntál, k 1. lednu 2005 však přešlo pod okres Olomouc. Žije zde přibližně 2 900[1] obyvatel, katastrální výměra činí 5122 ha.

Moravský Beroun
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0712 597678
Pověřená obecMoravský Beroun
Obec s rozšířenou působnostíŠternberk
Okres (LAU 1)Olomouc (CZ0712)
Kraj (NUTS 3)Olomoucký (CZ071)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°47′37″ s. š., 17°26′32″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 860 (2022)[1]
Rozloha51,22 km²
Nadmořská výška525 m n. m.
PSČ793 05
Počet domů585 (2021)[2]
Počet částí obce5
Počet k. ú.5
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí 9. května 4
793 05 Moravský Beroun
[email protected]
StarostaTomáš Feranec
Oficiální web: www.morberoun.cz
Moravský Beroun
Další údaje
Kód obce597678
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okrajem města přes místní část Ondrášov prochází železniční trať číslo 310 z Olomouce do Opavy. Úzkorozchodná trať do Dvorců byla ve třicátých letech 20. století zrušena.

Název

Jmeno osady bylo přeneseno od italského města Verona. Z roku 1408 písemně doložena podoba Werona, jinak mají české i německé varianty jména vždy počáteční B-. V roce 1924 byl dán přívlastek Moravský na odlišení od Berouna v Čechách.[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1339,[5] avšak původní ves byla založena již po roce 1269 při dolech na železnou rudu.[6] Od počátku 16. století město mělo horní právo, které bylo potvrzeno o 100 let později v roce 1635. Největší rozkvět Moravského Berouna nastal od poloviny 16. století, kdy se město stalo sídlem horního soudu. Od roku 1570 zde byly budovány hamry na zpracování vytěžené rudy.[6]

Stručný historický přehled
  • 1577 – město dostalo právo konat dva výroční trhy, později získá město další privilegia
  • 1752 – vystavěna kaple na Křížovém vrchu (zbořena 1989, později nahrazena replikou)
  • 1758 – městem projíždí gen. Laudon před legendární bitvou u Guntramovic a u Domášova
  • 1779 – po velkém požáru město téměř celé zničeno
  • 1. 7. 1872 – zahájen provoz na železniční trati Olomouc - Krnov - Opava
  • 1822 – postaven první vodovod
  • 1841 – zahájen provoz pošty
  • 1859 – vybudována továrna na zápalky
  • 1867 – zahájen provoz nemocnice
  • 1895 – vznik 1. rakouské továrny na výrobu umělé kůže a voskových pláten
  • 1898 – zahájen provoz úzkorozchodné tratě Mor. Beroun - Dvorce (zrušena v roce 1933)
  • 1899 – vybudována škola
  • 1918 – město se hlásí k Sudetenlandu a vyzbrojuje 150 občanů na obranu proti ČR. Povstání bylo potlačeno vojskem z Olomouce
  • 1924 – pro rozlišení od města Beroun v Čechách dán přívlastek Moravský.[7]
  • 1935 – ve volbách vítězí Henleinova SdP
  • 1938 – obsazeno nacistickými vojsky
  • 5. května 1945 bylo město obsazeno Rudou armádou, následně je z města vysídleno původní většinové německé obyvatelstvo a do města přicházejí noví obyvatelé
  • 26. 8. 1968 – projíždějí vojska Varšavské smlouvy
  • 2005 – změna územněsprávního zařazení – z okresu Bruntál do okresu Olomouc, z Moravskoslezského kraje do Olomouckého kraje

Části obce

Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Moravském Berouně.
  • Budova základní školy čp. 128, Moravský Beroun
  • Socha Panna Marie Immaculata (památková ochrana: KP), Moravský Beroun
  • Pomník členům Klubu přátel lesa, Moravský Beroun
  • Fara čp. 183 (památková ochrana: KP), Moravský Beroun
  • Hřbitov – hřbitov u kostela Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Moravský Beroun
  • Památník padlým Rudoarmějcům, Moravský Beroun
  • Naučná stezka Křížový a Kočičí vrch, Moravský Beroun
  • Městský dům, Školní 248/14 (památková ochrana: KP), Moravský Beroun
  • Kostel Povýšení svatého Kříže (památková ochrana: KP), Moravský Beroun
  • Křížová cesta (Moravský Beroun) | Součást areálu hřbitovního kostela Povýšení svatého kříže (památková ochrana: KP), Moravský Beroun
  • Trafostanice – zděná trafostanice na okraji zástavby obce, Moravský Beroun
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie (památková ochrana: KP), Moravský Beroun
  • Měšťanský dům, Masarykova 199/6 (památková ochrana: KP), Moravský Beroun
  • Dřevěný kříž – dřevěný misijní kříž u kostela Nanebevzetí Panny Marie, Moravský Beroun
  • Vila čp. 355 – památka místního významu architektonicky výrazná stavba, Moravský Beroun
  • Radnice na náměstí 9. května čp. 4 s charakteristickým arkádovým loubím, Moravský Beroun
  • Socha chemika – plastika symbolizující chemický charakter podniku Granitol, Moravský Beroun
  • Krucifix – kamenný kříž (památková ochrana: KP), Čabová
  • Socha Ecce homo, Čabová
  • Dům čp. 23, Ondrášov
  • Dům čp. 26, Ondrášov
  • Dům čp. 28, Ondrášov
  • Budova železniční vodárny v areálu železniční stanice Moravský Beroun, Ondrášov
  • Obytný dům čp. 49, Ondrášov
  • Výpravní budova železniční stanice čp. 50, Moravský Beroun, Ondrášov
  • Vila čp. 39 – zámeček, Ondrášov
  • Torzo kamenného kříže z roku 1907 před domem čp. 24, Ondrášov
  • Pomník obětem 2. světové války, Ondrášov
  • Plastika Pramen – pískovcová socha znázorňující pramen - zřídlo, Ondrášov
  • Kamenný kříž – Na pískovcovém soklu podoby skaliska žulový kříž s kovovým korpusem Ukřižovaného Krista, text: (UPOMÍNKA NA TRAGICKY ZEMŘELÉHO JANA BĚHALA ROLNÍKA Z DROŽDÍNA ZEMŘEL 5. VIII. 1945) Ondrášov
  • Vila čp. 61 – památka místního významu architektonicky výrazná stavba, Ondrášov
  • Lovecký zámeček – na Olomoucku ojedinělý příklad raného použití železa v architektuře jako konstrukčního materiálu. Objekt zakoupený v roce 1848 na průmyslové výstavě v Paříži, Nové Valteřice
  • Márnice – přízemní stavba márnice, součást jednotně řešeného hřbitova s ohradní zdí, Nové Valteřice
  • Hřbitov – Vesnický hřbitov s dochovanými náhrobky z 18. až 20. století, Nové Valteřice
  • Kamenný kříž – kamenická práce datovaná nápisem 1790, Nové Valteřice
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie – farní kostel se starším kamenným křížem, Nové Valteřice
  • Ohradní zeď hřbitova s bránou, stavebně řešeného v jednotné podobě, Nové Valteřice
  • Venkovní schodiště – kamenné venkovní schodiště před vstupem ke kostelu, Nové Valteřice
  • Kamenný pomník Franze Sendlera – jedna z prvních obětí 1. světové války, Nové Valteřice
  • Školní budova z roku 1884, postavená z iniciativy Johanna von Liechtensteina, Nové Valteřice
  • Kamenný kříž ve středu hřbitova, Moravský Beroun, Nové Valteřice
  • Dům čp. 10, Sedm Dvorů,
  • Silniční most – Kamenný silniční most přes železniční trať Olomouc – Krnov, Sedm Dvorů
  • Dřevěný kříž u polní cesty, Sedm Dvorů
  • Kamenný klenbový železniční most přes Hrušový potok na trati Olomouc – Krnov, Sedm Dvorů
  • Budova hasičské zbrojnice, Sedm Dvorů
  • Kaple sv. Jana Nepomuckého – nemovitá kulturní památka, Sedm Dvorů
  • Pomník padlým ve 2. světové válce, Sedm Dvorů
  • krucifix – kamenný kříž, nemovitá kulturní památka, Sedm Dvorů
  • Skladiště 2 – budova skladiště v areálu železniční stanice Moravský Beroun, Sedm Dvorů
  • Kamenný kříž – kamenosochařská práce sakrálního charakteru datovaná rokem 1837 (KP), Sedm Dvorů
  • Železniční kamenný most – Technická památka železničního mostního stavitelství, Sedm Dvorů

Rodáci

Partnerská města

Galerie
  • Zajímavé objekty Moravského Berouna
  • Empírová radnice
  • Dům na Masarykově ulici
  • Socha P. Marie na náměstí
  • Fara
  • Kostel Povýšení svatého Kříže
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Nových Valteřicích
  • Lovecký zámeček v Nových Valteřicích - technická památka
  • Sem byla v roce 2014 umístěna Expozice města Moravský Beroun.

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 608.
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 64, 65.
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 658.
  6. Nízký Jeseník. Šternberk, Moravský Beroun, Budišov nad Budišovkou. Turistická mapa 1 : 50 000. 6. vyd. Praha: Klub českých turistů - TRASA s. r. o., 2017.
  7. LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Milan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. Praha: Mladá fronta, 1982. S. 328. 1. vydání.
  8. http://www.hanel.wbs.cz/Historie.html

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.