Tasov (okres Žďár nad Sázavou)

Osada vznikla ve 12. století na říčce Polomině při hradu Tassenberg (Dub). První písemná zmínka o osadě pochází z roku 1233, kdy se jejím vlastníkem stává Záviš z Tasova. Za panování jeho nástupců z rodu pánů z Lomnice se Tasov stává centrem rozsáhlého panství a také sídlem děkanátu.

Od roku 1366 je Tasov nazýván městečkem.

Roku 1390 prodal Jan z Tasova tasovskou tvrz a dvůr Sazemovi z Tasova. Oba pak společně přidali svoji pečeť na Stižní list české a moravské šlechty proti upálení Mistra Jana Husa roku 1415.

Sazemovi potomci protávají svobodný dvůr s tvrzí vladykům z Chlévského a v roce 1482 jej získali Rohovští.

Městečku se nevyhnuly ani procesy s domělými čarodějnicemi, v 16. století byly upáleny Dorota Valová, Dorota Vitoušková a Markyta Zavadilková.

V roce 1573 získává Tasov Václav Berka z Dubé, manžel Aleny Meziříčské z Lomnice. Berkové zůstávají na Tasově do roku 1644, kdy jej získali Fürstenbergové, kteří se výrazně zasloužili o přestavbu místního kostela sv. Petra a Pavla a zrušení hrdelního práva tasovského.

Joachym Stettenhofen, který držel Tasov od roku 1794, zakládá na svém panství vsi Mihoukovice, Klementice a Jáchymov.

V roce 1869 je v městečku zřízen poštovní úřad, roku 1885 založen Sbor dobrovolných hasičů. Knihovna byla zřízena v roce 1923, ve stejném roce byly postaveny dle návrhu architekta Bohuslava Fuchse obecní dům a vila literáta Jakuba Demla, nejvýraznějšího rodáka.

V období první republiky Tasov nabývá postupně občanské vybavenosti, např. v roce 1927 byl Tasov napojen na autobusovou linku Tasov–Kralice. Roku 1929 byla zřízena v městečku nemocnice a téměř dokončena elektrifikace.

V roce 1947 je realizována stavba školního areálu, který zahrnoval školu mateřskou, obecnou, měšťanskou i zemědělskou.

Roku 1948 přichází komunistický převrat. Rodina Rohovských, která dosud držela v městečku skoro 500 let hospodářský dvůr, byla z Tasova vyhnána a její majetek združstevněn. Roku 1950 Tasov ztrácí titul městysu. V období komunismu vzniká v obci fotbalové hřiště v Bosně, sokolovna, nový hřbitov, nová školní budova, televizní převaděč, je provedena regulace potoka a také sloučení Tasova s Čikovem a Jasenicí do jedné obce.

Po roce 1989 dochází k rozdělení zmíněných obcí a také k finálnímu dokončení stavby školní budovy. V obci byla také odhalena pamětní deska Jakubu Demlovi a otevřen Literární památník Vysočiny.

Roku 2001 jsou v Tasově dokončeny vodovod a plynofikace.

Roku 2007 byla obec administrativně přeřazena z okresu Třebíč do okresu Žďár nad Sázavou. Titul městyse Tasovu dosud obnoven nebyl, na rozdíl od nedalekého Budišova či Vladislavi.

Při archeologických pracích v letech 2008–2009 byly v Tasově objeveny základy středověké rotundy.

V obci se nachází obchody s potravinami, kadeřnictví, cukrárna a hostinec. Tasovem prochází několik turistických cest a cyklotras a má dobré autobusové spojení s okolím. Je snadno dostupný z dálničního sjezdu u Lhotky na D1. Obec také vydává vlastní turistické známky.[6]

V letech 2006–2010 působil jako starosta Josef Borůvka, od roku 2010 tuto funkci vykonává Ing. Pavel Pavlíček.

• Základní škola a mateřská škola Tasov

Na území obce zasahuje krátký úsek dálnice D1. Dále tudy prochází silnice II/390 v úseku Osová Bítýška - Tasov - Budišov, která se zde kříží se silnicí II/392 v úseku Velké Meziříčí - Tasov - Jinošov. Silnice III. třídy jsou:

• III/3923 Tasov - Vaneč
• III/3924 Holubí Zhoř - Tasov

• Kostel sv. Petra a Pavla – barokní stavba z první poloviny 18. století
• Hrádek – zřícenina gotické tvrze
• Dub – zřícenina hradu nad řekou Oslavou, dříve Tassenberg.
• Vila Jakuba Demla – jejím architektem je Bohuslav Fuchs
• Literární památník Vysočiny

• 
  Obecní úřad
• 
  Socha svatého Jana Nepomuckého
• 
  Vila Jakuba Demla
• 
  Hrob Jakuba Demla

• Jakub Deml (1878–1961), kněz a spisovatel
• Josef Václav Hakl (?–1995), malíř
• Miloš Kačírek (1937–2007), grafik a pedagog
• Jan Knies (1860–1937), učitel, archeolog, geolog, paleontolog a krasolog
• Vendula Příhodová (*1989), zpěvačka
• Josef Robotka (1906–1952), podplukovník generálního štábu
• Vincenc Sedlák (*1929), spisovatel
• Karel Švestka (1926–2012), spisovatel
• Stanislav Vodička (1910 - 1982) spisovatel, umělecký knihvazač

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tasov na Wikimedia Commons
• Tasov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Cesta do Tasova – cestopis s využitím tvorby Jakuba Demla na totem.cz
• – odkaz na knihu M. Salaše o historii rodu Rohovských z Tasova