Sedlec-Prčice

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Milevsko, soudní okres Sedlec[5]
• 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Sedlec
• 1868 země česká, politický okres Sedlčany, soudní okres Sedlec
• 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Sedlčany, soudní okres Sedlec[6]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Sedlčany, soudní okres Sedlec[7]
• 1945 země česká, správní okres Sedlčany, soudní okres Sedlec[8]
• 1949 Pražský kraj, okres Sedlčany[9]
• 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
• 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Sedlčany
• 2007 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany

Ve městě Sedlec na Wilsonově dráze (883 obyvatel, město se později stala součástí města Sedlec-Prčice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):[10] poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, okresní soud, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, katol. kostel, 3 lékaři, zvěrolékař, notář, 2 autodopravci, Městský biograf, elektrárna, fotoateliér, 4 hostince, 2 hotely (Na Knížecí, Záložna), lékárna, 2 mlýny, pila, Občanská záložna v Sedlci, Okresní záložna hospodářská, školkařsko-semenářské družstvo, zubní ateliér.

Ve městě Prčice (788 obyvatel, město se později stala součástí města Sedlec-Prčice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):[11] poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, katol. kostel, synagoga, klášter milosrdných sester, nemocnice, společenstvo smíšených živností, 2 nákladní autodopravci, cihelna, 3 hostince, kamnář, kapelník, továrna na likéry, 3 mlýny, pila, spořitelní a záložní spolek pro Prčice, 2 stavitelé, strojírna, velkostatek.

V obci Divišovice (přísl. Dobrošovice, Mrákotice, Vršovice, 417 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí města Sedlec-Prčice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] 3 hostince, 2 kováři, 2 mlýny, 7 rolníků, obchod se smíšeným zbožím, 3 trafiky.

Ve vsi Jetřichovice (přísl. Cunkov, Javoří, Alenina Lhota, Moninec, Ounuz, Záhoří a Kozinec, 498 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí města Sedlec-Prčice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] družstvo pro rozvod elektrické energie pro Jetřichovice, Sánovice a Uhřice, 3 hostince, 3 koláři, 2 kováři, krejčí, obuvník, plletárna, 2 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, švadlena, 2 trafiky, velkostatek.

V obci Měšetice (přísl. Lidkovice, 347 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí města Sedlec-Prčice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] bednář, 2 hostince, kolář, kovář, lihovar, mlýn, rolník, trafika, velkostatek.

V obci Přestavlky (přísl. Dvorce, Kvašťov, Rohov, Staré Mitrovice, Víska, Záběhlice, 662 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí města Sedlec-Prčice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] 2 cihelny, družstvo pro rozvod elektrické energie v Přestavlkách, holič, 3 hostince, kolář, kovář, 2 mlýny, škrobárna, 2 švadleny, 4 trafiky, velkostatek.

V obci Uhřice (přísl. Boletín, 167 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí města Sedlec-Prčice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16] hostinec, družstevní lihovar, 2 mlýny, 2 pily, 3 rolníci, švadlena, trafika, truhlář, velkostatek, zámečník.

• Galerie Sedlec-Prčice na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sedlec-Prčice na Wikimedia Commons
• Zpráva Archeologové našli v Prčici sídlo Vítkovců ve Wikizprávách
• Sedlec-Prčice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky města
• Stránky pochodu
• Sedlec-Prčice v Muzeu České Sibiře
• Římskokatolická farnost Sedlec - Prčice