Vysoký Újezd (okres Hradec Králové)
Vysoký Újezd (známý též jako Vysoký Újezd nad Dědinou, německy Hoch Aujezd an der Diedina) je obec v okrese Hradec Králové, kraj Královéhradecký. Žije zde 99[1] obyvatel.
| Vysoký Újezd | |
|---|---|
 Románský kostel sv. Jakuba | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0521 548677 |
| Pověřená obec | Třebechovice pod Orebem |
| Obec s rozšířenou působností | Hradec Králové |
| Okres (LAU 1) | Hradec Králové (CZ0521) |
| Kraj (NUTS 3) | Královéhradecký (CZ052) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 50°14′25″ s. š., 16°1′13″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 99 (2022)[1] |
| Rozloha | 2,12 km² |
| Katastrální území | Vysoký Újezd nad Dědinou |
| Nadmořská výška | 292 m n. m. |
| PSČ | 517 71 |
| Počet domů | 40 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Vysoký Újezd 2 517 71 České Meziřičí [email protected] |
| Starosta | Jaroslav Hubálek |
| Oficiální web: www | |
  Vysoký Újezd | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 548677 |
| Kód části obce | 188450 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1369.
Památky
Nejcennější památkou obce je kostel svatého Jakuba Většího. Jedná se o románský kostel z druhé poloviny 12. století, který patří k nejstarším stavbám svého druhu ve východních Čechách.
Exulanti
V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého do Pruského Slezska. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein.[3] V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, podrobování se kontrolám z řad duchovních i světských úředníků, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků atd. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Rodičům protestantů mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům.
Jan Hovorka z Jeníkovic patřil v roce 1732 k vůdčím osobnostem opočenského hnutí. Dne 16. září 1732 žádal na zámku v Opočně jménem nekatolíků o povolení užívat kostel sv. Jakuba v Újezdě nad Dědinou pro evangelické bohoslužby.[4] Jan Hovorka vykládal při shromážděních biblické texty a zapisoval si jména těch, kteří se chtějí hlásit k evangelickému vyznání.[5] Proto byl v roce 1732 uvězněn v Hradci Králové a v září odsouzen k pěti letům nucených prací. 20. ledna 1736 podepsal (pod tlakem) odvolání.[6] V únoru 1742 emigroval Jan Hovorka s celou svou rodinou do válkou zničeného městečka Münsterberg v Pruském Slezsku - prvního útočiště českých exulantů. Významným zdrojem informací jsou biografie exulantů uložené v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov), Německo. Nejdostupnější informace jsou v knihách Edity Štěříkové (včetně zdrojů a údajů z matrik). Potomci českých exulantů žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii i jinde ve světě. Jsou spojeni prostřednictvím Exulant (spolek).
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 s. Dostupné online. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279
- Kořán Ivo: Opočenská rebelie roku 1732. In: ACTA MUSEI REGINAEHRADECENSIS, S.B. XII - 1970, s. 25-29
- podle výpovědi Matěje Kupky z výslechu dne 3.11.1732 - zdroj: Kořán
- Státní archiv Zámrsk, Biskupská konzistoř, kart. 52
Literatura autorky Edity Štěříkové
- Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720–1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007
- Z nouze o spaseni. Česká emigrace v 18. století do Pruského Slezska, 1992
- Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku, 2001
- Stručně o pobělohorských exulantech, 2004
- Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 1995, 2005
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysoký Újezd na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Újezd (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Vysoký Újezd v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
