České Heřmanice

Osada Netřeby leží jihovýchodním směrem asi 2 km od Českých Heřmanic na silnici spojující město Choceň s Litomyšlí. Tvoří ji zhruba 35 obytných domů, hasičská zbrojnice víceúčelová stavba “hala“ a drůbežárna. Ve vsi žije asi osmdesát obyvatel, za prací většinou dojíždějících do okolních měst. Děti navštěvují školu v Českých Heřmanicích, Sloupnici, Litomyšli případně jinde.

Netřeby byly založeny na panské půdě roku 1661. Tato lokalita však byla osídlena o několik staletí dříve. Na místě Netřeb stála ves Švábenice zmiňovaná již roku 1167 ve vztahu k Litomyšlskému klášteru. Tehdejší vlastníci páni ze Švábenic sídlili na tvrzi či na hradu v Heřmanicích. Nejznámější z nich Vítek spravoval tuto oblast počátkem 14. století. Nedaleké údolí směřující podél potoka k Cerekvici nazývané dnes Švábenice mělo důležitou funkci v dobách středověku. Dvě strážní věže zde postavené dbaly na ochranu pocestných na Trstenické stezce. Typickým přírodním znakem oblasti jsou rybníky s flórou a faunou, která potěší každého turistu, přírodovědce nebo každodenně místní obyvatele. Je to Velký netřebský rybník, Heřmánek, Šváb a ve vesnici pak Malý netřebský rybník.

V dnešní době je většina obyvatel obce sdružena ve Sboru dobrovolných hasičů. Všeobecně pak platí, že cokoliv se v osadě pořádá, je prací i organizací pověřen téměř každý občan. Obdivuhodná je jejich schopnost zapojit do díla i chalupáře.^[zdroj?] Každé dva roky pořádají Netřebští hasičský ples, každý pátý rok sjezd rodáků.

Borová je od Českých Heřmanic vzdálena asi 2 km k východu. Koncem 17. století se jako jedno z výhodných míst pro založení nové osady ukázala pustina mezi Heřmanicemi a Sloupnicí. Tímto územím vedla významná cesta spojující Vysoké Mýto s Českou Třebovou. Na návrší u této cesty stála panská hospoda. V roce 1698 poblíž hospody, hojně navštěvované okolo projíždějícími formany, na zbývající panské půdě byly postaveny první chalupy. Jejich počet asi nebyl vyšší než 4. Jméno nově vzniklé osadě dal převládající lesní porost. Tak vznikla Borová. Příslušníci první generace obyvatel Borové museli překonat řadu těžkostí, ale vytrvali na půdě, kterou pracně přetvářeli a která nebyla ani jejich.

Zápisy o narození, úmrtí a oddavkách prvních obyvatel Borové byly zaznamenávány do matrik v Brandýse nad Orlicí. Od roku 1711 začaly být vedeny matriky na farním úřadě v Heřmanicích. Při očíslování domů, provedeném v roce 1770, bylo již v Borové 9 domů. Měření rolí, luk, lesů a všech jiných pozemků bylo provedeno v roce 1785 a má název „Josefínský katastr“. Borová je v tomto katastru uvedena jako přivtělená k obci Heřmanice.

Závislost obyvatel na vrchnosti skončila se zrušením roboty v roce 1848. Na místo rychtáře dosazovaného vrchností, vytváří se obecní samospráva v čele se starostou. V roce 1869 byl postaven kamenný kříž u silnice uprostřed vsi. Při sčítání obyvatel, provedeném v tomto roce, bylo v Borové napočítáno 106 obyvatel.

S současnosti má osada Borová 19 obytných domů a žije zde 34 obyvatel. Přírodní zajímavostí je romantické údolí Sloupnického potoka, který protéká hned pode vsí a lesní zákoutí „Pod Labem“.

Chotěšiny jsou situovány zhruba 1,5 km severně od Českých Heřmanic. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1307. V roce 1848 bylo v Chotěšinách 23 domů a žilo zde 108 obyvatel. Před rokem 1848 byly Chotěšiny samostatnou obcí a patřily k panství Vysoké Mýto. Po roce 1848 se sloučily s Vračovicemi a Orlovem v jednu politickou obec. Při volbách roku 1882 se odtrhly a staly se opět samostatnou obcí. Chotěšiny byly připojeny k Českým Heřmanicím v roce 1960. Hospodářsky se sloučila jednotná zemědělská družstva již 1. ledna a začala společně hospodařit. Politicky pak byly Chotěšiny připojeny k Heřmanicím od 1. července. Chotěšiny měly v této době 31 popisných čísel. V současné době je počet obyvatel šedesát sedm.