Krásná Hora nad Vltavou

Okolí Krásné Hory bylo osídleno již v dávné historii, jak o tom svědčí četné archeologické nálezy. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1341. Město bylo spjato s dolováním zlaté rudy již na přelomu 13. a 14. stol. Po smrti Václava II. je zdědila Eliška Přemyslovna; ta také městečku udělila první privilegia, která potvrdil Jan Lucemburský 11. ledna 1341. V říjnu tohoto roku král Jan Lucemburský zastavil Krásnou Horu, společně s nedalekým Milešovem, Petru z Rožmberka.[3]

První počátky dolování započaly v první polovině 14. století.[4] Doly byly zdrojem příjmů pro hornickou osadu, pozdější hornické město. Historie milešovských a krásnohorských dolů je těsně spjata.[4] Práva milešovských a krásnohorských havířů potvrdil následně roku 1351 Karel IV., 1458 Jiří z Poděbrad, 1478 Vladislav Jagellonský, 1539 Ferdinand I.[5] Zřejmě z druhé poloviny 15. století pochází krásnohorský znak se stříbrnou věží na zeleném pahorku, v červeném poli.

Výměnami majitelů však Krásná Hora přestala být od roku 1554 královským majetkem a začal úpadek. Roku 1556 koupil Krásnou Horu Jan Vorel z Plavče, který si zde vystavěl tvrz. Brzy po jeho příchodu však vypukly nepokoje. Někdejší svobodní měšťané těžce nesli robotní povinnost a vzbouřili se proti Vorlovi. Povstání však bylo brzy potlačeno, vůdci potrestáni a robota utužena. Celé Vorlovo panství však bylo řáděním povstalců naprosto zpustošeno. V roce 1576 byla Krásná hora koupena Lobkovici, tímto se město stalo trvalou součástí panství Vysoký Chlumec.[4] Roku 1620 mělo stavovské vojsko, vedené vojevůdcem Anhaltem, ležení v Krásné Hoře a okolních vesnicích.[6]

Dolování zlata v obci zaniklo po třicetileté válce, pokusy o obnovení od začátku 18. století byly po několika letech zastaveny. Roku 1839 zde byla nalezena antimonová ruda, od padesátých let probíhala těžba antimonu a posléze (1884) opět i zlata. S přestávkou na počátku 20. století se zde antimon těžil až do začátku 90. let, kdy bylo dolování definitivně ukončeno a šachty zavezeny.

Nejstarší katastrální mapa Krásné Hory z roku 1839 – intravillán

Podpisy sousedů z Krásné Hory z roku 1839 na indikační skice

Dnem 29. února 2012 byl Krásné Hoře nad Vltavou opět obnoven status města.[7] K žádosti o jeho obnovení přiložila obec jako důkaz např. trhový řád z 19. století, jehož pečeť uvádí Krásnou Horu s titulem město.[8]

Západním směrem od náměstí se nachází stylově nevyhraněný kostel svatého Mikuláše z let 1850–1855, který byl postaven na místě původního gotického kostela.[4] Hřbitov kolem kostela byl roku 1857 přemístěn na současné místo na jihozápadním okraji obce.

U kostela byl v roce 1930 postaven pietní kamenný pomník obětem vojenské letecké tragédie z roku 1929 v milešovském kraji u Předního Chlumu. V spodní části pomníku jsou umístěné podobenky tří vojenských letců (jeden nadporučík, dva četaři), kteří zahynuli při pozorovacích manévrech.[4][20] Součástí pomníku bývala i socha T. G. Masaryka, která byla po roce 1948 odstraněna. Pomník padlým v první světové válce se nachází mezi kostelem a místní školou; obsahuje pískovcovou sochu vojína s puškou a tornou, klečícího pod smuteční vrbou. Ve vitrínkách uvnitř pomníku je prsť z bojišť Zborova, Terronu a Doss Alto.[21]

V parku na náměstí je barokní mariánský sloup z roku 1772; pozlacená soška na jeho vrcholu byla odlita roku 1862 v rožmitálských hutích a téhož roku vysvěcena. Původní dřevěná socha byla umístěna do výklenku domu čp. 41.[22] Poblíž sloupu stojí kamenný korec na měření obilí, zřejmě pozdně gotického původu. Tato míra sloužila k měření obilí přivezeného na trh. Unikátní technická památka nese letopočet 1822.

Dominantou náměstí je budova radnice s radniční věží a hodinami.

Sloup se sochou Panny Marie, kostel svatého Mikuláše, kamenný korec i sýpka jsou vedené v Seznamu kulturních památek v okrese Příbram.

Na východní straně náměstí byla po roce 1554 postavena tvrz. V 16. století pozbyla na významu, od roku 1623 se již neuvádí. Tvrz nezanikla, později byla přestavěna na sýpku. I tato nyní dosti schátralá budova je od roku 1991 památkově chráněna.

Dopravní síť

• Pozemní komunikace – Obcí vedou silnice II/102 Praha - Štěchovice - Kamýk nad Vltavou - Krásná Hora nad Vltavou - Milevsko a II/118 Příbram - Kamýk nad Vltavou - Krásná Hora nad Vltavou - Petrovice.

Veřejná doprava 2012

• Autobusová doprava – Obcí vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Dobříš, Kamýk nad Vltavou, Klučenice, Milevsko, Petrovice, Praha, Příbram, Sedlčany.

• Cyklistika – Obcí vedou cyklotrasy č. 111 Sedlčany - Krásná Hora nad Vltavou - Milešov - Dolní Líšnice, č. 301 Krásná Hora nad Vltavou - Kamýk nad Vltavou - Cholín - Buš, č. 8138 Krásná Hora nad Vltavou - Vysoký Chlumec - Nedrahovice a č. 8141 Krásná Hora nad Vltavou - Krašovice - Kuní - Vepice.
• Pěší turistika – Obcí vedou turistické trasy na severozápad Krásná Hora nad Vltavou - Kamýk nad Vltavou, od severu k jihu Svatý Jan - Krásná Hora nad Vltavou - Vrbický křížek a na západ nad Vltavu Krásná Hora nad Vltavou - U slupné strouhy.

• 
  Střed obce od okraje lesa
• 
  Ulice od Kamýka nad Vltavou, pohled směrem k náměstí
• 
  Mariánský sloup a kamenný korec na obilí na náměstí
• 
  Korec
• 
  Pomník padlým[21]
• 
  Pomník letců[20]