Starý Plzenec
Město Starý Plzenec (německy Altpilsenetz, latinsky Antiqua Pilsna) se nachází v okrese Plzeň-město v Plzeňském kraji, na řece Úslavě zhruba devět kilometrů jihovýchodně od centra Plzně. Žije zde přibližně 5 200[1] obyvatel. Ve městě se nachází základní škola a základní umělecká škola.
Starý Plzenec | |
---|---|
Starý Plzenec od jihu, z horní hrany lomu na Radyni. | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
LAU 2 (obec) | CZ0323 558371 |
Pověřená obec | Starý Plzenec |
Obec s rozšířenou působností | Plzeň |
Okres (LAU 1) | Plzeň-město (CZ0323) |
Kraj (NUTS 3) | Plzeňský (CZ032) |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 49°41′52″ s. š., 13°28′25″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 5 204 (2022)[1] |
Rozloha | 18,37 km² |
Nadmořská výška | 343 m n. m. |
PSČ | 332 02 |
Počet domů | 1 631 (2021)[2] |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Smetanova 932 332 02 Starý Plzenec [email protected] |
Starostka | Ing. Vlasta Doláková |
Oficiální web: www | |
Starý Plzenec | |
Další údaje | |
Kód obce | 558371 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
První písemná zmínka o Starém Plzenci (tehdy ještě bez přívlastku starý) se datuje k roku 976, kdy u tohoto přemyslovského hradiště (iuxta Pilisini urbem) kníže Boleslav II. porazil vojsko německého krále Oty II. V podhradí postupně vyrostlo městské sídlo, zmiňované jako Plizeni (993) či Plizen (1109), s řadou kostelů a živým obchodním ruchem na cestě z Prahy do Bavorska, které až do konce 13. století patřilo k nejdůležitějším v českém státě.
V letech 1213–1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224–1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský“. Důležitost staré Plzně byla jistě vnímána i Přemyslem Otakarem II. Ten ve své rozsáhlé zakladatelské a fundační činnosti zanechal stopy i zde. Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavla, sv. Vavřince, sv. Kříže, Narození Panny Marie, sv. Jana Křtitele, sv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto jsou známy jejich jména, i když některé již dávno zanikly.[3]
Po roce 1295, kdy král Václav II. opodál založil Novou Plzeň (tj. nynější město Plzeň), Stará Plzeň upadala. Od 1. ledna 2007 je obec součástí okresu Plzeň-město (předtím okresu Plzeň-jih).
Hospodářství a doprava
Město je napojeno na významnou železniční trať č. 190 Plzeň – České Budějovice a sídlí v něm největší český výrobce sektu, firma Bohemia sekt.
Pamětihodnosti
- Slovanské hradiště Hůrka neboli (Stará) Plzeň, na vrchu Hůrka (431 m), severně od města. Od 10. do 13. století středisko správy západních Čech. Dochovány základy kostelů sv. Vavřince a sv. Kříže, národní kulturní památka České republiky.
- Rotunda svatého Petra a Pavla z 10. století v areálu hradiště, nejstarší stojící kostel v západních Čechách
- Hrad Radyně, zřícenina gotického hradu, založeného Karlem IV. kolem roku 1356 na vrcholu kopce Radyně, jižně od města, z hradní věže, která je nejvyšším bodem širokého okolí se nabízí kruhový rozhled
- Přírodní památka Andrejšky, buližníkový skalní hřeben na severozápadním úbočí Radyně
- Přírodní památka Černá stráň
- Kostel Narození Panny Marie v místní části Malá Strana (někdejším podhradí hradiště), kostel původem románský ze 12. století, dnešní podoba gotická ze století 14., s barokními úpravami roku 1695
- Kostel Narození svatého Jana Křtitele na Masarykově náměstí původně románského založení, snad knížetem Jaromírem počátkem 11. století, později zcela přebudován goticky
- Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty z roku 1721 s doprovodnými sochami sv. Josefa, Václava, Ludmily a Barbory, na Masarykově náměstí
- Pomník padlých na Masarykově náměstí
- Kašna se sochou Neptuna na Masarykově náměstí
- Radnice
- Fara
- Socha svatého Blažeje
- Sousoší Piety
Většinu turisticky pozoruhodných míst ve městě a okolí spojuje 9 km dlouhá okružní Staroplzenecká naučná stezka.
Osobnosti
- Ivo Fencl (* 1964), spisovatel a publicista
- Ivan Hostaša (1948–2007), český výtvarník a keramik
- Filip Jícha (* 1982), český házenkář, ve Starém Plzenci začínal s házenou
- Emanuel Michal (1894–1968), český geolog a seismolog
- Josef Poláček (1931–2012), český afrikanista
- Stanislav Suda (1865–1931), hudební skladatel
Živý betlém
Od roku 1992 ve Starém Plzenci působí společenství, které každoročně v době vánočních svátků připravuje představení tzv. živého betléma. Staroplzenečtí s tímto představením vystupují nejen v domácím prostředí, ale prezentovali je také v mnoha okolních obcích nebo i ve vzdálenějších městech, jako například v Praze, Příbrami, Plzni, Manětíně nebo v Litvínově.[5]
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- Historické minipříběhy a kuriozity I. Staroplzenecký osmikostelník aneb Bylo tu, není tu…. Česká televize [online]. 2010-06-11 [cit. 2017-05-22]. Dostupné online.
- Plzeňské listy. Plzeň: J. R. Port, 21.3.1880(24). s. [2]. ISSN 1804-0187. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/svkpk/uuid/uuid:eb9db0f0-7048-11de-808f-000d606f5dc6
- Trocha historie: V roce 2017 oslavil Staroplzenecký Živý Betlém 25. narozeniny [online]. Starý Plzenec: Staroplzenecký Živý Betlém [cit. 2020-12-28]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Starý Plzenec na Wikimedia Commons
- Díl vlastivědného pořadu České televize Počesku věnovaný Starému Plzenci
- Encyklopedické heslo Plzenec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Starý Plzenec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)