Huzová

Obec Huzová (1869 Německá Husová, 1880–1910 Německá Huzová, 1921–1951 Německá Húzová[3]; německy Deutsch Hause[4]) se nachází v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Leží v Nízkém Jeseníku, asi 9 km severně od Šternberka u silnice do Rýmařova a protéká jí říčka Sitka. Žije zde 562[1] obyvatel.

Huzová
Kostel sv. Jiljí
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0712 597414
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíŠternberk
Okres (LAU 1)Olomouc (CZ0712)
Kraj (NUTS 3)Olomoucký (CZ071)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°49′12″ s. š., 17°17′53″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel562 (2022)[1]
Rozloha34,39 km²
Nadmořská výška534 m n. m.
PSČ793 57
Počet domů171 (2021)[2]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduHuzová 131
793 57 Huzová
[email protected]
StarostaIng. Yvona Jirušová
Oficiální web: www.huzova.cz
Huzová
Další údaje
Kód obce597414
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Části obce

Název

Původní podoba jména vsi byla Huzova, což bylo přivlastňovací přídavné jméno od osobního jména Huz (starší podoba Guz vychází z praslovanského gǫzъ označujícího kulaté a vystouplé části těla, například hýždě, bouli, hrb). Význam místního jména tedy byl „Huzova ves“. Tvar Huzová poprvé doložen z konce 16. století. Při přejetí jména do němčiny došlo ke ztotožnění s obecným hûs (novoněmecky Haus – „dům“). Přívlastek Německá (Deutsch) byl připojován od 16. století na rozlišení od Moravské Huzové.[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází přibližně z let 1136–1141, kdy je zmíněna v nedatované zakládací listině olomoucké kapituly olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka (Guzoue – může se ale jednat o Moravskou Huzovou u Šternberka).[6] Jako centrum kolonizace zdejšího kraje by tak zároveň byla nejstarší zmíněnou osadou na Rýmařovsku. První bezpečná zmínka se nachází v seznamu lenních statků olomouckého biskupství (cca 1317), kde je Husowia uvedena jako město s 11 lány a mlýnem o jednom složení, které drželi leníci bratři Vok, Markvart a Pavel - pozdější páni ze Sovince.[7] Huzová se stala ve 13. století biskupským statkem, počátkem 14. století lenním statkem olomouckého biskupství (nejčastěji drženým pány ze Sovince), a to až do roku 1606, kdy kardinál Dietrichstein tento lenní statek prodal městu Olomouci. Huzová pak Olomouc zásobovala především stavebním i palivovým dřívím, významné bylo i pěstování lnu a tkalcovství.[8] Roku 1643 byla Huzová vypleněna švédskými vojsky, v letech 1651 a 1787 vyhořela.

Drtivá většina obyvatel byla německé národnosti. V roce 1938 byla obec v rámci Sudet připojena k nacistickému Německu. Po druhé světové válce bylo původní obyvatelstvo vysídleno a Huzová byla dosídlena Čechy z vnitrozemí, přesídlena sem byla ale i chorvatská menšina z jižní Moravy. V poválečném období také zanikla značná část zdejších domů.[8]

Od roku 1850 byla Huzová jako samostatná obec součástí politického i soudního okresu Šternberk, v roce 1949 součást okresu Rýmařov, od roku 1960 okresu Bruntál a od roku 1. ledna 2005 je součástí okresu Olomouc. Dosavadní samostatná obec Arnoltice byla připojena roku 1961, podobně Veveří v roce 1971.[9]

Vývoj Huzové podle sčítání lidu[p 1][10][11]
Rok1869188018901900191019211930
Obyvatel 1843191118661732161214701366[p 2]
Domů 253256255258254256284
Rok1950196119701980199120012011
Obyvatel 428551729639637654580
Domů 2581411139489157164
  1. Údaje podle aktuálního vymezení obce (1961 připojeny Arnoltice, 1971 Veveří).
  2. Z toho 1338 osob národnosti německé, 22 československé a 6 ostatních.[12]

Památky

Galerie
  • Sloup se sochou Panny Marie
  • Stará pohlednice
  • Krajina

Odkazy

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Vyhláška ministra vnitra č. 16/1952 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1951. Dostupné online.
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 478.
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 311, 312.
  6. FRIEDRICH, Gustav. Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae. Praha: [s.n.], 1904–1907. S. 119.
  7. LECHNER, Karl. Die ältesten Belehnungs- und Lehensgerichtsbücher des Bisthums Olmütz, Teil I. Brno: [s.n.], 1902. S. s. 6.
  8. KOUDELA, Miroslav. Huzová. In: FIALA, Karel. Šternbersko napříč časem 1850–1945. 2. vyd. Šternberk: Občanské sdružení Šternbersko, 2008. ISBN 978-80-904013-1-0. S. 103.
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek II. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 28, 182, 568.
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 656–657.
  11. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 502.
  12. Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 99.

Literatura
  • Šindlářová, Irena. Paměti obce Huzové. OÚ Huzová, Okresní úřad Bruntál a Nakladatelství DANAL Olomouc, 1998
  • Bohumil Samek, heslo Huzová, in: Bohumil Samek (ed.), Umělecké památky Moravy a Slezska, 1. svazek (A/I), Praha 1994, s. 579.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.