Kujavy

Obec Kujavy (německy Klantendorf[3]) se nachází v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Žije zde 547[1] obyvatel.

Kujavy
Kostel sv. Michala
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0804 555312
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíBílovec
Okres (LAU 1)Nový Jičín (CZ0804)
Kraj (NUTS 3)Moravskoslezský (CZ080)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°42′12″ s. š., 17°58′21″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel547 (2022)[1]
Rozloha9,43 km²
Katastrální územíKujavy
Nadmořská výška258 m n. m.
PSČ742 45
Počet domů165 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKujavy 86
742 45 Kujavy
[email protected]
StarostkaPetra Vojkůvková
Oficiální web: www.kujavy.cz
Kujavy
Další údaje
Kód obce555312
Kód části obce76961
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Jméno starší české vesnice je poprvé písemně doloženo až z roku 1399 v podobě Kujava. Jeho základem bylo sloveso kujati - "klučit" (tento význam není ve staré češtině doložen, ale je znám z polštiny a ruštiny), jméno vesnice tedy označovalo vyklučené, vymýcené místo. Mladší německá vesnice založená v sousedství se jmenovala Klementendorf (doklady jen polatinštěné: Clementis villa - "Klementova ves") a její jméno je poprvé doloženo už roku 1293 (vesnice byla pojmenována podle svého lokátora, který je zmíněn roku 1293 jako její fojt). Obě vesnice splynuly v jednu a ta byla označována v češtině jako Kujavy, v němčině zkomoleninou původního jména na Kelntendorf (tak 1529) později (poprvé 1655) upraveného na Klantendorf.[4]

Historie

Kujavy tvořily původně 2 osady, starší byla slovanská, mladší německá. Německou osadu založil tamější fojt Clemens, jmenovala se Clemensdorf a vznikla asi okolo roku 1293. Později obě osady splynuly v jednu obec, přičemž česká část se potom poněmčila.

Obec Kujavy vznikla přebudováním starší slovanské vsi v duchu německého zákupního práva ve druhé polovině 13. století. Nejstarší písemná zmínka je z roku 1293 a současný název Kujavy je znám od roku 1461. Z dějin obce víme, že v roce 1399 Adam a Otto Bešové z Kujav, kteří jako stoupenci markraběte Prokopa byli postižení církevní kletbou za to, že hubili duchovenské zboží. Drželi velké fojtství, které obsahovalo třináctinu všech pozemků. Ve druhé polovině 16. století musel spravovali farnost kněží z fulneckého konventu Za svého působení ve Fulneku docházel do Kujav k bratřím J. A. Komenský.

Starý kujavský kostel se připomíná velmi záhy. Pocházel ze 14. století. Po požáru z roku 1713, kdy se roztavily i dva staré zvony (jeden z r. 1490, druhý z 16. stol.), byl postaven kostel nový - nynější podoba. Obživu poskytovalo obyvatelům, (1790 - 116 domů a 809 obyvatel; 1851 - 136 domů a 933 obyvatel) převážně zemědělství a drobné řemeslnictví. Vlivem velmi dobrých půdních a klimatických podmínek, podložených pracovitostí obyvatel vesnice byla obec velmi výstavná. Za okupace se obec stala součástí Německa. Osvobozena byla 3.5.1945. Po odsunu německého obyvatelstva byla obec nově dosídlena českým obyvatelstvem z Volyně a z vnitrozemí.

Od 1. ledna 1979 do 31. prosince 1997 byla součástí Fulneku.[5] Od 1. ledna 1998 jsou Kujavy opět samostatnou obcí.[6]

Školství

Obec zřizuje Základní a Mateřskou školu Kujavy, která sídlí ve společné budově s obecním úřadem. Mateřská škola má odloučené pracoviště, samostatnou budovu. Do školy chodí majoritně místní děti, kapacitu 50 + 28 žáků naplňují na 70 %. Statisticky měla základní škola na konci září 2011 - 36 žáků, 2012 - 37 žáků, 2013 - 32 žáků.[7] K činnosti školy patří také školní družina.

Doprava

Územím obce prochází dálnice D1 a také silnice I/47 v úseku Fulnek - Bílovec Silnice III. třídy na území obce jsou:

  • III/04740 ze silnice I/47 na Jílovec
  • III/46423 Pustějov - Kujavy
  • III/46424 I/47 - Kujavy - silnice III/46420
  • III/46425 Hladké Životice - Kujavy

Pamětihodnosti

Osobnosti

  • Karl Staffe (1856–1935), rolník a politik, zemský poslanec
  • Karl Drössler (1840-1916), továrník a průmyslník,výroba zemědělských strojů v Novém Jičíně

Obyvatelstvo

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 690.
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 470, 471.
  5. HISTORICKÝ LEXIKON OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY 1869–2005, II. DÍL. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. Kapitola ABECEDNÍ PŘEHLED OBCÍ A ČÁSTÍ OBCÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH 1869–2005, s. 258.
  6. Souhrnná historie změn 1996-2012a prohlížeče ÚIR-ZSJ[nedostupný zdroj]
  7. Inspekční zpráva [online]. Česká školní inspekce, září 2014 [cit. 2015-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.