Březina (dříve okres Blansko)
Březina (německy Bschesina) je obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Nachází se v Drahanské vrchovině, na okraji CHKO Moravský kras. Rozkládá se na katastrálních územích Březina u Křtin a Proseč u Březiny. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.
Březina | |
---|---|
Náves v Březině | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0643 581429 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Šlapanice |
Okres (LAU 1) | Brno-venkov (CZ0643) |
Kraj (NUTS 3) | Jihomoravský (CZ064) |
Historická země | Morava |
Zeměpisné souřadnice | 49°16′54″ s. š., 16°44′58″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 088 (2022)[1] |
Rozloha | 6,83 km² |
Nadmořská výška | 440 m n. m. |
PSČ | 679 05 |
Počet domů | 366 (2021)[2] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Březina 24 679 05 Křtiny [email protected] |
Starosta | Mgr. Martin Habáň (STAN) |
Oficiální web: www | |
Březina | |
Další údaje | |
Kód obce | 581429 |
Kód části obce | 14095 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Do roku 2016 byla obec ve veřejných evidencích vedena pod názvem Březina (dříve okres Blansko). Pro odlišení od stejnojmenné obce ve stejném okrese bylo v názvu v závorce vyznačeno, do kterého okresu patřila obec dříve. V roce 2016 bylo toto odlišení odstraněno a od té doby se v okrese Brno-venkov nacházejí naprosto stejnojmenné obce Březina.
Historie
Dnešní Březinu tvoří dvě bývalé samostatné obce – Březina a Proseč. Jména obou obcí svědčí, že tyto osady vznikaly na lesní půdě a první osadníci mýtili les a zakládali usedlosti. Březina je v místě, kde rostly břízy. Podobně vedlejší vesnice: habr – Habrůvka, buk – Bukovina a Bukovinka.
Březina se poprvé připomíná v zemských deskách k roku 1365. Tehdy byla poddanskou vsí Čeňka Krušiny z Lichtenburka, pána hradu Ronova. V listině je uvedena jako Brzyezina. Hrad Ronov stával na strmé skále nad řekou Svitavou východně od Útěchova. Byl vystavěn kolem roku 1360. Po zániku hradu Ronova v 15. století přešla Březina do blízkého panství novohradského (Páni Černohorští z Boskovic, Nový hrad zbudoval moravský markrabě Jošt v letech 1371–1414). V obci byl usazen ve druhé polovině 15. století zeman Jiřík z Březiny, jehož dvůr býval v místech, kde dnes stojí domy č. 9, 10 a 11. Od roku 1604 byla Březina spjata s osudy Pozořic a jejich lichtenštejnské vrchnosti.
K Březině patřila samota Lhotky. Byla založena jako Nové dvory roku 1746. Od roku 1885 patří Lhotky do katastru obce Hostěnice. Na Lhotkách stával panský dvůr, později tam majitelé panství Lichtenštejnové postavili myslivnu a hájenku a roku 1842 budovu, která sloužila lesním dělníkům jako ubytovna. Naposled je koupil hajný Josef Čapek. V posledních letech vzniklo na Lhotkách rekreační středisko, kde je asi 50 chat. Myslivnu s přilehlou zahradou a polem koupily v roce 1977 Královopolské strojírny na zřízení rekreačního střediska pro své zaměstnance, nedávno objekt změnil majitele.
Správu obcí před rokem 1850 vedl rychtář, pudmistr a dva konšelé. Rychtáře schvalovala vrchnost na návrh místních usedlíků, jejich návrhem však vrchnost nebyla vázána. Přísaha rychtářská zněla: „Já, XY, přísahám Pánu Bohu, všem Božím svatým, velebnému a nábožnému knězi, převoru a všem konventu kláštera zábrdovického, pánom našim i dědičným, že chci v mém úřadě rychtářském, věrně, právně a spravedlivě souditi, bohatému i chudému, domácímu i přespolnímu, sirotkům i vdovám křivdy nečiniti ani dopouštěti, panského i obecného dobra hleděti, jak nejdále můj rozum stačit může. Tak mi Pán Bůh pomáhej. Matka Boží a všichni svatí.“
Posledním rychtářem v Březině byl Pavel Černohlávek, č. 16. Rychtář v úředních věcech nosil vždy ozdobnou hůl. Pudmistr měl na starosti obecní hospodářství, vybírání daní a dávek a jejich odvod vrchnostenskému úřadu. Konšelé byli ku pomoci rychtáři a pudmistrovi.
Od roku 1850 byli voleni starostové. První starosta v Březině byl zvolen roku 1850, stal se jím Pavel Šebela. Obecní správa se v prvém svém úsilí věnovala zřizování cest do polí, lesů a okolních vesnic. Bylo to zvláště spojení do Křtin, kam původně hlavní cesta vedla mezi Březinou a Prosečí k severu, než byla později postavena silnice od Brna k Jedovnicím. Druhá cesta, které obě obce věnovaly péči, byla k Bukovině a k Novým Dvorům. Ve finančním hospodaření Březiny v letech šedesátých minulého století příjmy obce plynuly z obecního lesa, nájmu polí, z příspěvku usedlíků a z příspěvku velkostatku z jeho lesa v katastrálním území obce. Obecní příjem v té době činíval celkem 250 až 300 zlatých.
Vyhláškou Ministerstva vnitra ze dne 7. prosince 1950, č. 708/1950 Sb., ve smyslu ustanovení zákona č. 266/1950 Sb., byla obec Proseč sloučena s obcí Březina v jeden správní celek pod společným názvem „Březina“, z obvodu správního a soudního okresu Brno-venkov byla přikázána do správního a soudního okresu Blansko.[3]
Obyvatelstvo
V roce 1790 měla Březina 35 domů a 200 obyvatel, roku 1834 34 domů a 247 obyvatel.[4]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
560 | 623 | 639 | 650 | 720 | 672 | 675 | 623 | 684 | 707 | 693 | 628 | 593 | 812 |
(Ve všech případech jde o součet obyvatel Březiny a Proseče)
Pamětihodnosti
Doprava
Silniční doprava
Západním okrajem Březiny prochází silnice II/373 z Brna do Křtin a Jedovnic. Z ní se v Březině odpojuje silnice III/37367, která prochází středem vsi a Prosečí směrem k východu, poté serpentinami do údolí Křtinského potoka, kde se napojuje na silnici III/37365. V letech 2017 a 2018 byla realizována komplexní rekonstrukce silnice III/37367 v intravilánu obce.[6][7] Na rok 2019 byla ohlášena modernizace silnice II/373 směrem na Křtiny.[8]
Autobusová doprava
V Březině jsou autobusové zastávky U Sokolovny, Obecní úřad a Táborská, které obsluhuje autobusová linka 201 z Jedovnic přes Křtiny a Ochoz do Brna na židenické nádraží.
Nerealizovaná železnice
V roce 1911 se uvažovalo o prodloužení železniční tratě z Líšně do Březiny, Křtin a Jedovnic; k realizaci však nedošlo.[9]
Fotogalerie
- Škola
- Bývalý obecní úřad
- Kostel Panny Marie Matky církve
- Pomník padlým
- Boží muka u silnice mezi Křtiny a Březinou
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- Historie obce Březina
- SLAVÍK, František A. Brněnský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2007. 392 s. ISBN 978-80-86347-53-0. S. 65.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-02]. Dostupné online.
- Rekonstrukce průtahu obcí [online]. [cit. 2018-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-17.
- KRYLOVÁ, Monika. Tankodrom? Opravy rozbitých silnic nižších tříd spolknou téměř dvě miliardy. brnensky.denik.cz. 2017-01-22. Dostupné online [cit. 2019-02-18]. (česky)
- ŠVENDA, Petr. Křtinský zpravodaj [online]. Městys Křtiny, 2018-02 [cit. 2018-06-17]. Dostupné online.
- Projektované prodloužení Líšeňské dráhy do Jedovnic [online]. [cit. 2018-06-17]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Březina na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Březina v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Březina v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Historie obcí Březina a Proseč
- Březina na Facebooku