Dolní Čermná
Dolní Čermná (německy Nieder Böhmisch Rothwasser, též i Niedertscherma) je městys v okrese Ústí nad Orlicí, asi 8 kilometrů severně od Lanškrouna a 12 kilometrů východně od Ústí nad Orlicí. V obci je evidováno 370 adres. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel, její katastrální území činí 1499 ha (15 km²), PSČ všech adres je 561 53. Obec se nachází ve výšce 394 m n. m.
| Dolní Čermná | |
|---|---|
.jpg.webp) Kostel sv. Jiří | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| LAU 2 (obec) | CZ0534 580112 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Lanškroun |
| Okres (LAU 1) | Ústí nad Orlicí (CZ0534) |
| Kraj (NUTS 3) | Pardubický (CZ053) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 49°58′46″ s. š., 16°33′53″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 356 (2022)[1] |
| Rozloha | 15,03 km² |
| Nadmořská výška | 394 m n. m. |
| PSČ | 561 53 |
| Počet domů | 444 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Obecní úřad Dolní Čermná Dolní Čermná 76 561 53 Dolní Čermná [email protected] |
| Starosta | Petr Helekal |
| Oficiální web: www | |
  Dolní Čermná | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 580112 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1304. V minulosti byla Dolní Čermná částí městyse Čermná u Kyšperka. Od 17. září 2009 je opět městysem.[3]
Exulanti, narozeni v Čermné, panství lanškrounské
V době pobělohorské obyvatelé Čermné (Horní i Dolní) stáli před volbou buď konvertovat ke katolické víře, nebo ze země odejít. V roce 1737 odešla první skupina Českých bratří (asi 350 lidí) do Českého Rixdorfu v Německu. O pět let později se situace zhoršila, ale obyvatelé Čermné už na výběr neměli. Jezuitské metody rekatolizace (v oblasti působil i Antonín Koniáš) zahrnovaly povinnou docházku na katolické bohoslužby, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, zákazy pohřbů nekatolíků, tresty aj. Proto během slezských válek utekly celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V dubnu 1742 odešly z Čermné do Münsterbergu např. tyto rodiny (abecedně): Jan Appl (* 20. října 1686) – převod jeho statku v Čermné na bratra Pavla byl draze vykoupen, Jan Bárta (* 9.září 1709), Martin Bednář (* 1701), Coufal Jan (* 1680), Dušek Martin (* 1699), Dušek Matěj (* 1714), Jandera Pavel (9. března 1702) měl osm dětí, emigrovali ve skupině čítající 100 osob... atd.[4] Někteří z těchto exulantů spoluzakládali nové české osady v pruském Slezsku, např. Friedrichův Tábor, Husinec, byli i v Zelově, ale většinou šli do Rixdorfu či do Berlína za svými krajany. Kazatelem sboru v Husinci a Čermné v Pruském Slezsku byl od roku 1755 až do své smrti Samuel Figulus (2. dubna 1724–1771), pravnuk Jana Amose Komenského.
Potomci exulantů „z Čermné, panství lanškrounské“ žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii... někteří byli repatriováni v roce 1945 z Polska do Čech. Rodokmeny exulantů spravuje pro Exulant (spolek) Petr Hlaváček. Touto historií se zabývají i jiní badatelé. Významným zdrojem informací jsou biografie exulantů uložené v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov), Německo. Nejdostupnější informace jsou v knihách Edity Štěříkové (včetně uvedení dalších zdrojů a údajů z matrik).
Symboly obce
Svůj současný znak a vlajku má obec Dolní Čermná od roku 2009. Autorem návrhu je Tomáš Zdechovský. Při tvorbě nových symbolů se vycházelo z jediné dochované pečetě obce. Pečeť pochází z roku 1780 a je na ní vyobrazen sv. Jiří přemáhající draka a holubice.[5] Barevnost znaku je podle slov autora odvozena od názvu obce, kde lze najít základ slova červená. Uprostřed je bojující sv. Jiří, jemuž je v Dolní Čermné zasvěcen místní kostel. Sv. Jiří zde propichuje kopím zeleného draka, který má být metaforou ďábla. V hlavě štítu je umístěná letící holubice.[6]
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Jiří
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Fara
- Kamenný most s nápisem 1308–1861 (Autentičnost letopočtu 1308 není prokázána; pokud by tomu tak bylo, jednalo by se po Kamenném mostu v Písku[p 1] o druhý nejstarší dochovaný kamenný most v Česku.[7][8])
Osobnosti
- Jan Hejčl (1868–1935), římskokatolický teolog, kněz, starozákonní biblista, spisovatel, cestovatel, překladatel Bible a vysokoškolský pedagog
- Čeněk Junek (1894–1928), československý automobilový závodník
- Bohuslav Coufal (1895–1969), český malíř, grafik a ilustrátor
- Cyril Pecháček (1899–1949), český dirigent a skladatel
- Jindřich Štyrský (1899–1942), český malíř, fotograf, grafik, výtvarník, básník, představitel surrealismu a výtvarný teoretik
Partnerská města
Části obce
- Dolní Čermná
- Jakubovice
Galerie
Dolní Čermná - dům čp. 224
Dolní Čermná - škola
Dolní Čermná - náměstí
Dolní Čermná - socha svaté Trojice
Dolní Čermná - historická roubená chalupa
Literatura - autorka Edita Štěříková
- Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století, 1999
- Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku, 2001
- Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720–1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007
- Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 1995, 2005
- Zelów. Česká exulantská obec v Polsku, 2002, 2010
- Z nouze o spaseni. Česká emigrace v 18. století do Pruského Slezska, 1992
Odkazy
Poznámky
- Od roku 2007 je oficiální název této písecké památky Kamenný most.
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=58323
- JÍLEK, JAN, 1707-1780. Jan Jílek : krejčí, který chodil s Bohem. 3. vyd. vyd. Vojnův Městec: České studny 142 s. Dostupné online. ISBN 978-80-905574-0-6, ISBN 80-905574-0-6. OCLC 862712751
- Světili prapor a znak obce. orlicky.denik.cz. 2009-11-11. Dostupné online [cit. 2019-08-29]. (česky)
- HTTP://WEBOVY-SERVIS.CZ, Webový servis-. Webový servis. Pardubice.cz [online]. [cit. 2019-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (česky)
- MARTÍNEK, Jan. Staré stezky v oblasti Lanškrounska. In: Martínek Jan a kolektiv. Výzkum historických cest v interdisciplinárním kontextu II.. Praha: Centrum dopravního výzkumu, 2014. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-06. Svazek II.. S. 83. Archivováno 6. 12. 2017 na Wayback Machine
- JANYŠKOVÁ, Radka. Staré stezky a jejich význam v oblasti Lanškrounska. Olomouc, 2013 [cit. 2017-12-04]. Diplomová práce. Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Aleš Létal. s. 51 a obr. 13. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolní Čermná na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Čermná v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Dolní Čermná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Informace o obci na Lanškrounsko.cz
