Strážný

Strážný je městys v okrese Prachatice v Jihočeském kraji, v národním parku Šumava. Žije zde 391[1] obyvatel. Původně do roku 1955[zdroj?] neslo městečko jméno Kunžvart (německy Kuschwarda), jak se dosud nazývá zřícenina hradu, koncem 50. let bylo přejmenováno podle blízkého vrchu Strážný (1115 m n. m.). Městečko se nachází u říčky Řasnice, při silnici I/4 mezi Horní Vltavicí (resp. přípojkou z Lenory) a státní hranicí u Philippsreutu v německé spolkové zemi Bavorsko.

Strážný
Mešní kaple Panny Marie na Kamenném vrchu
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
LAU 2 (obec)CZ0315 550531
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíVimperk
Okres (LAU 1)Prachatice (CZ0315)
Kraj (NUTS 3)Jihočeský (CZ031)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice48°54′32″ s. š., 13°43′13″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel391 (2022)[1]
Rozloha49,65 km²
Nadmořská výška834 m n. m.
PSČ384 43
Počet domů94 (2021)[2]
Počet částí obce4
Počet k. ú.8
Počet ZSJ8
Kontakt
Adresa úřadu městyseStrážný 23
384 43 Strážný
[email protected]
StarostkaMgr. Jiřina Kraliková
Oficiální web: www.strazny.cz
Strážný
Další údaje
Kód obce550531
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1359.

Kunžvart (Strážný) je starou osadou, která vznikla na silně frekventované dopravní tepně zvané Zlatá stezka, pod hradem Kunžvart. S rozvojem dopravy se z ní stala druhá největších obec na Šumavě (po Železné Rudě).[zdroj?] Poté, co Zlatá stezka ztratila význam, začal i Kunžvart upadat.

V roce 1843 se Kunžvart stal městysem. Na konci 19. století měl Kunžvart 845 německých obyvatel, byla v provozu škola, pošta, hotel, mlýn Dammmühle a dílny zabývající se výrobou nástrojů pro domácnost (např. řešeta nebo dřevěné nádobí). Konaly se tři výroční trhy, týdenní trh býval v úterý.

Od 25. června 1912 do vypuknutí 1. světové války byla provozována pravidelná autobusová linka na trase Pasov – Kunžvart – Vimperk. Jen během června až srpna 1912 bylo tímto spojem přepraveno 3700 osob.[3]

Od počátku třicátých let 20. století byla do Vimperku doprava osob ze Silnice a Kunžvartu zajišťována autobusem Státní dráhy.

Po roce 1945 bylo původní německé obyvatelstvo vystěhováno, po roce 1948 byl uzavřen hraniční přechod a území ovládla Pohraniční stráž. Městečko začalo upadat, řada domů včetně kostela sv. Trojice byla zbourána. Koncem padesátých let 20. století byl název Kunžvart změněn na Strážný – podle vrchu, který stojí severozápadně od obce. Zřícenině hradu Kunžvart na východním úbočí této hory název zůstal.

Osady Dolní Cazov, Dolní Světlé Hory, Horní Světlé Hory, Silnice (něm. Landstrassen) a Stodůlky (část Stodůlek se nazývala Žďárek) zanikly.

S rozvojem mezinárodní kamionové dopravy a cestovního ruchu na konci osmdesátých let 20. století začal význam Strážného vzrůstat. Velký pohyb lidí a vozidel ve Strážném nastal po pádu železné opony a obnovení běžného provozu na hraničním přechodu v roce 1989, k hraničnímu přechodu se také přesunuli obchodníci a provozovatelé různých služeb.

Dne 1. dubna 2010 byl obci navrácen status městyse.[4]

Přírodní poměry

Podnebí

Městys Strážný je obklopen vrcholky hor Strážný (1115 m n. m.), Chlustov (1094 m n. m.) a Radvanickým hřbetem, které chrání kotlinu před studenými severními a západními větry. Proto má Strážný i přes svou poměrně vysokou nadmořskou výšku mírné podnebí.

Části obce

K 16. únoru 1952 byly k obci Kunžvart připojeny obce Horní Světlá Hora a Silnice.[5]

  • Strážný (k. ú. Strážný, Dolní Cazov, Dolní Světlé Hory, Horní Světlé Hory, Silnice a Stodůlky u Strážného)
  • Hliniště (k. ú. Hliniště)
  • Kořenný (k. ú. Hliniště)
  • Řasnice (k. ú. Řasnice)

Hospodářství a doprava

Po pádu železné opony se vyvinula ekonomika založená na blízkosti státní hranice. Ve vsi se nachází čerpací stanice, vznikla zde dvě kasina, noční klub a další zábavní zařízení.[zdroj?]

Podel Strážného vede silnice I/4 z Prahy do Pasova a Mnichova. Je zde silniční hraniční přechod Strážný - Phillippsreut a přeshraniční propojení:

  • Pod Žďárkem - Langruck
  • Žďárek - Hinterfirmiansreuth
  • Kunžvartské sedlo -– Vorderfirmiasreut
  • Dolní Cazov – Schnellenzipf[6]

Společnost
  • Základní škola a mateřská škola
  • Skiareál Strážný

Pamětihodnosti
  • Kostel Nejsvětější Trojice byl postaven v roce 1781, v roce 1965 odstřelen.[7]
  • Mešní kaple Panny Marie na Kamenném vrchu (904 m) byla postavena v roce 1843. Její oltář je otočen k západu.
  • Nad obcí je zřícenina hradu Kunžvart (1031 m) z první poloviny 14. století. Posádka hradu, postaveného na východních svazích hory Strážný (Schlösselberg) (1114 m), střežila Zlatou stezku, po které bylo do Čech dopravováno vzácné zboží, především sůl, a také po ní pronikali do země nepřátelští ozbrojenci. Hrad byl také uváděn pod jmény Kunigswarte, Kunzwarte nebo Kungenslehn. Od roku 1547 už nebyl obýván, v roce 1578 vyhořel. Dochovala se ruina hradní věže.
  • Protržená hráz rybníka Kunžvartu z poloviny 16. století.
  • Valy na návrší Šance (850 m) připomínají třicetiletou válku, v roce 1620 se zde stavovské vojsko, vedené Thurnem a Mansfeldem, utkalo s vojskem císařským.
  • Přírodní rezervace Niva Kořenského potoka – rašeliniště a smíšené jasanovo-olšové lužní lesy
  • Přírodní památka Splavské rašeliniště – údolní rašeliniště s typickou květenou
  • Přírodní památka Strážný-Pod Obecním lesem – louka s výskytem šafránu bělokvětého
  • V obci, při ulici směrem na Kořenný, rostou dva památné stromy: javor klen a jasan ztepilý (zhruba 90, resp. 190 m severně od školy).

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. STARÝ, Václav. První autobusy na Šumavě. Jihočeská pravda. 1986-02-14.
  4. Rozhodnutí č. 74 předsedy Poslanecké sněmovny, 1. dubna 2010, Miloslav Vlček
  5. Úřední list ze dne 16. února 1952, částka 20. Praha: Ministerstvo vnitra S. 93.
  6. Sdělení č. 298/2019 Sb.: Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení [online]. [cit. 2021-07-02]. Dostupné online.
  7. kostel Nejsvětější Trojice v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.