Vlčkov

Vlčkov je obec v okrese Svitavy. Žije zde 98[1] obyvatel.

Vlčkov
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0533 581127
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíLitomyšl
Okres (LAU 1)Svitavy (CZ0533)
Kraj (NUTS 3)Pardubický (CZ053)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°54′27″ s. š., 16°21′ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel98 (2022)[1]
Rozloha2,83 km²
Katastrální územíVlčkov
Nadmořská výška415 m n. m.
PSČ560 02
Počet domů49 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduVlčkov 45
560 02 Česká Třebová
[email protected]
StarostaMilan Novák
Oficiální web: www.vlckov.cz
Vlčkov
Další údaje
Kód obce581127
Kód části obce183831
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1292.

Exulanti

V dobách protireformace (zde za vlády Marie Terezie) v Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno. Už v době pobělohorské vycházela různá nařízení, např. místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726, který zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky – a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům, denuncianti tajných nekatolíků byli odměňováni. Sedlák Václav Proksa z Vlčkova by čtyřikrát vyšetřován a uznán vinným ve 40. letech 18. století. V roce 1750 byl vyšetřován i sedlák Jan Proksa.[3] Z obce Vlčkov uprchl v roce 1750 do Münsterbergu v pruském Slezsku:[4]

  • Jakub Proksa "s manželkou i s 2 syny též s 2 dcerami z Čech pro víru ušel, připojil se k církvi toho léta v měsíci listopadu".[5] V roce 1753 pak celá rodina odešla z Münsterbergu do Friedrichova Hradce.
  • Jiří Proksa s manželkou + Jakub Proksa (svobodný) z Vlčkova emigrovali přímo do Friedrichova Hradce.

Nejdostupnější informace jsou v knihách Edity Štěříkové (a to včetně dalších zdrojů a údajů z matrik). Některé osudy exulantů a jejich potomků lze vysledovat i přes Rodokmeny exulantů, které pro Exulant (spolek) spravuje badatel Petr Hlaváček. Potomci českých exulantů žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii... jen někteří se po 2. světové válce vrátili.

Další fotografie

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Ferdinand Hrejsa: Zprávy o sborech bratrských a o Bratřích v Prusích, Polsku, na Slovensku a v cizině a za protireformace i v zemích českých. In: Reformační sborník, Praha 1939
  4. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 s. ISBN 80-7017-553-2.
  5. Rejstřík duší - Matrika Münsterberg

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.