Bravantice

Obec Bravantice (německy Brosdorf[3] nebo také Brofansdorf) se nachází v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel.

Bravantice
Kostel sv. Valentina
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0804 556858
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíBílovec
Okres (LAU 1)Nový Jičín (CZ0804)
Kraj (NUTS 3)Moravskoslezský (CZ080)
Historická zeměSlezsko
Zeměpisné souřadnice49°45′26″ s. š., 18°4′58″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 002 (2022)[1]
Rozloha11,36 km²
Katastrální územíBravantice
Nadmořská výška243 m n. m.
PSČ742 81
Počet domů284 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduBravantice 223
742 81 Bravantice
[email protected]
StarostaRudolf Němec
Oficiální web: www.bravantice.cz
Bravantice
Další údaje
Kód obce556858
Kód části obce9733
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jméno

Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Bravantici (případně Brabantici, jak ukazuje doklad z roku 1421), které bylo odvozeno od osobního jména Bravant (převzaté z německého Brabant). Význam místního jména byl "Bravantovi lidé". Dříve než české je doloženo německé jméno, které zprvu znělo teoreticky Brabantsdorf - "Brabantova ves", třebaže nejstarší doklady ukazují hláskově upravenou (nářeční) podobu Profandtsdorf, které se dalším vývojem zkrátila na Brosdorf užívané od 18. do 20. století.[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1370. V letech 1478-1602 byly Bravantice v držení polských šlechticů z Chobřan. Prvním z nich byl Jan z Chobřan. Od roku 1651 jsou vlastníky panství hrabata z Vrbna. Ti drželi toto panství až do roku 1722. V letech 1722-1797 byly Bravantice v držení svobodných pánů Řeplínských z Berečka. Od roku 1835 zde byli Blucherové z Wahlsttatu.

Za první republiky byly v Bravanticích dvě samostatné německé školy a česká menšinová škola. Bravantice (Brofansdorf, Brosdorf) totiž byly až do roku 1946 německé. V obci žilo od roku 1918 asi 15 rodin českých zemědělských dělníků. Po osvobození, které proběhlo 30. dubna 1945, byly Bravantice postupně osídleny českým obyvatelstvem.

Od roku 1979 až do 31. prosince 1998 byla obec Bravantice místní části blízkého města Bílovce. K 1. lednu 1999 se obec Bravantice osamostatnila. Tomuto osamostatnění předcházelo referendum, které proběhlo v roce 1998. 7.9. července 1997 byla obec postižena povodní, která mimo jiné částečně strhla historický most u zámku a značně poškodila kostel sv. Valentina.

Součást okresů

Obecní úřad Bravantice

Okresní soudy

Doprava

Územím obce prochází dálnice D1 s exitem 342, na kterém přechází silnice I/47 v úseku od Bílovce na silnici II/647 směrem na Klimkovice. Silnice III. třídy na území města jsou:

  • III/46416 ze silnice I/47 přes obec na Olbramice
  • III/46427 ze silnice I/47 na Studénku
  • III/46427h podél dálnice

Pamětihodnosti

Obyvatelstvo

Firmy v obci

  • kadeřnictví Vlasta
  • Kovovýroba Bártová
  • potraviny Dostál
  • Obecní hospoda
  • restaurace U Mlýna
  • restaurace U Ivoše
  • restaurace Besta
  • Rybaspol
  • pneuservis Parkány
  • zámečnictví Šustek
  • motobar Bravantice
  • GEIS parcel
  • opravy praček Marek Němčík

Doprava

Na území obce se nachází pět autobusových zastávek:

  • Bravantice rozc. Studénka
  • Bravantice rozc. Bílovec
  • Bravantice u transformátoru
  • Bravantice u mostu
  • Bravantice hřbitov


Dopravu zde zajišťuje dopravce Connex Morava a TQM. Obec je zahrnuta do ODIS (Ostravský dopravní integrovaný systém), ve kterém Bravantice zaujímají zónu 77 společně s Olbramicemi a Zbyslavicemi.

Základní škola

ZŠ Bravantice

Základní škola v Bravanticích má 5 ročníků nižší ZŠ. V současné době[kdy?] je zde ředitelkou paní Mgr. Světlana Tulisová. Škola byla založena roku 1899.

Významní rodáci

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 765.
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 108.
  5. Čep, Marian. Pomník Obětem 1. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2019-09-20]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.