Radhošť
Radhošť je hora v Moravskoslezských Beskydech na závěru výrazného Pustevenského hřbetu, 3 km jihozápadně od Trojanovic a 6 km severovýchodně od Rožnova pod Radhoštěm. S výškou 1129 m n. m. jde o sedmou nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd a o jejich nejzápadnější tisícovku.
Radhošť | |
---|---|
Vrchol Radhoště | |
Vrchol | 1129 m n. m. |
Prominence | 124 m ↓ Pustevny |
Izolace | 5 km → Čertův mlýn[1] |
Seznamy | Tisícovky v Česku #156 Ultratisícovky #45 Nejprominentnější hory CZ Hory Moravskoslezských Beskyd |
Poloha | |
Stát | Česko |
Pohoří | Moravskoslezské Beskydy / Radhošťská hornatina / Radhošťský hřbet / Pustevenský hřbet |
Souřadnice | 49°29′29″ s. š., 18°13′24″ v. d. |
Radhošť | |
Hornina | pískovec, slínovec |
Povodí | Rožnovská Bečva → Bečva → Morava → Dunaj, Lubina → Odra |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sídlo Radegasta
Podle pověstí měl na Radhošti od pradávna sídlo slovanský bůh Radegast (Radhošť) – Bůh slunce, války a vítězství. Jeho podoba, jak ji ztvárňuje socha od Albína Poláška, nepůsobí zrovna mile a rozhněvat si ho by asi pro člověka nemuselo být příznivé. Přesto anebo právě proto Radegasta generace lidí milovaly i zatracovaly. Naši předkové k němu měli úctu. Zdaleka za ním přicházeli, aby mu přinesli dary - dobytek, část úrody, zvěř, kterou ulovili. Koncem jara pak na Radhošti staří Slované slavili letní slunovrat. O nocích se rozzářily vatry, lidé tančili a zpívali. Pohanské zvyky přetrvaly i do dob křesťanských a nezabránila tomu ani pověst, že modlu Radegasta prý strhli Cyril s Metodějem, kteří na místo postavili kříž.
Další povídání o Radegastově modle vypráví o tom, že byla uložena v jakémsi podzemním radhošťském chrámu. Zní to sice jako nějaká pohádka, ale je nutné vzít v úvahu, že na nedalekých Pustevnách je dnes už téměř nepřístupná soustava tzv. pseudokrasových puklin. V minulosti vedly do podzemí tři vchody a je pravděpodobné, že v průběhu 18. století se dalo projít z Pusteven na Radhošť v podzemí. Vztahuje se k tomu i jedna z pověstí o Sirotku z Radhoště.
Po středě 21. srpna 1968 byl mezi sochou Radegasta a vrcholem Radhoště i tábor vojáků sovětské armády "dočasně umístěných na území Československa".[2]
V dnešní době se v létě pravidelně konají poutě na Radhošti, kterých se vždy účastní několik tisíc poutníků.
Stavby na vrcholu
Na vrcholu Radhoště se nachází kříž z roku 1805, kaple svatého Cyrila a Metoděje z let 1896–1898, sousoší obou věrozvěstů z roku 1931 a televizní vysílač. Kaple je nejvýše položená církevní stavba v ČR.[3] V kapli je bronzová deska, připomínající návštěvu prezidenta republiky T. G. Masaryka na tomto místě 23. června 1928. Na hřebeni Radhoště stojí také socha Radegasta z roku 1930. Asi 300 m jihovýchodně od vrcholu stojí hotel Radegast, mezi hotelem a vrcholem je ještě služebna Horské služby. Těsně pod vrchol vede od západu lyžařský vlek, přímo na vrcholu je geodetický bod.
Ochrana přírody
Na Radhošti byla v roce 1955 vyhlášena národní přírodní rezervace.
Přístup
Radhošť je nejsnáze přístupný z Pusteven, kam vede lanovka z Trojanovic a kde je také parkoviště. Odtud vede západním směrem modře značená hřebenovka přes vrchol Radegast a kolem sochy Radegasta až na vrchol (4 km). Naopak nejhodnotnější výstup vede z Rožnova pod Radhoštěm po červené turistické značce (7 km s převýšením kolem 800 m).
Výhled
Směrem k jihu jsou viditelné rovnoběžně uspořádané hřbety Hostýnsko-vsetínské hornatiny, Javorníků a Bílých Karpat. Východnímu obzoru dominují beskydské vrcholy Lysá hora, Smrk, Kněhyně a Čertův mlýn. V dálce jsou viditelné Strážovské vrchy, masív Malé Fatry a štíty Tater. Směrem k severu se otevírá pohled na Ostravskou pánev, kterou částečně zakrývá izolovaný masív Ondřejníku. Na severozápadě v popředí vystupuje oblá kopule Velkého Javorníku, za ní v dálce Velký Roudný a v pozadí Hrubý Jeseník. Směrem na západ se rozprostírá Moravská brána, lemovaná vyzdviženou plošinou Nízkého Jeseníku.[4] Za výjimečně výborné dohlednosti lze spatřit i 261 km vzdálený alpský vrchol Schneeberg.[5]
Zajímavosti
- Po Radhošti se tradičně pojmenovávají i vlaky. V letech 2015 až 2018 to byl jeden pár vlaků EuroCity (v roce 2018 expres) společností České dráhy a ZSSK v trase: Praha - Olomouc - Horní Lideč - Žilina a zpět. V současnosti (2020) se po Radhošti jmenuje jeden pár spěšného vlaku z Brna do Valašského Meziříčí a zpět.
Fotogalerie
- Kaple svatého Cyrila a Metoděje na vrcholu
- Kaple svatého Cyrila a Metoděje se sousoším obou světců
- Sousoší Cyrila a Metoděje
- Hotel Radegast nedaleko vrcholu Radhoště
- Vysílač na Radhošti
- Pohled na Radhošť od Velké Polany
- Nová žulová socha Radegasta na Radhošťském masivu.
- Turistický rozcestník na Radhošti
Reference
- Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz
- Zápis z X. Stezky Turistického akademického klubu TAK Praha, Beskydy 26. až 30. října 1968,den 2., Rožnov-Masarykovo nám.-Radhošť-Pustevny "Ubytovna Mamienka"
- Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti, Dolní Bečva [online]. Východní Morava [cit. 2020-03-08]. Dostupné online.
- Bájný Radhošť: při troše štěstí odsud uvidíte i Tatry
- Schneeberg (Klosterwappen) z Radhošťa
Literatura
- MAUR, Eduard. Paměť hor. Šumava - Říp - Blaník - Hostýn - Radhošť. 1. vyd. Praha: Havran, 2006. 376 s. (Krok; sv. 3.). ISBN 80-86515-60-5. Kapitola Od Radegastova kultu k masové turistice: Radhošť, s. 313–342. (česky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Radhošť na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Radhošť v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Radhošť na VBeskydech.cz
- Radhošť na Frenstat.info
- Radhošť na Tisicovky.cz