Dřísy

Obec Dřísy byla podle archeologických nálezů založena již v období prvních Přemyslovců na původně knížecí půdě. První písemná zpráva o ní pochází z roku 1052, kdy byla knížetem Břetislavem I. darována boleslavské kapitule, čímž se stala poddanskou vsí. Již v této listině je zdůrazněna i vinice na vrchu Cecemína.

Velký význam pro dějiny Dřís měla třicetiletá válka a její dopad na celé Čechy. Z obce odešla velká část obyvatel a ostatní se stali tajnými nekatolíky. Z opuštěných usedlostí vznikl ještě před koncem třicetileté války velký panský dvůr. Pro malou obec bylo velkou nevýhodou, že neměla kostel ani faru. Významnou událostí bylo proto založení školy roku 1694. V roce 1821 byla kapitulou vybudována školní budova s jednou třídou a k té v roce 1885 přibyla druhá třída. Podle projektu slavného barokního stavitele K. I. Dientzenhofera dal do vinic roku 1729 staroboleslavský děkan Frik postavit pro své poddané kapli.

Dalším mezním v dějinách obce bylo zrušení roboty a poddanství v polovině 19. století. Od sedmdesátých let 19. století po výstavbě severozápadní železniční dráhy a zřízení železniční stanice ve Dřísech se začalo silně rozvíjet pěstování zeleniny a Dřísy se staly významnou zelinářskou obcí. Pěstování zeleniny zcela vytlačilo tradiční vinařství a je dominantní i dnes.

Novodobé dějiny obce

Železniční stanice Dřísy

V současné době se ve střední části obce nachází jádro původní zástavby, které je tvořeno zemědělskými usedlostmi kolem trojúhelníkové návsi. Jižním a jihovýchodním směrem probíhal další rozvoj obce, zde převládá drobnější domkářská výstavba.

Významným mezníkem pro rozvoj obce bylo vybudování železniční dráhy, které prochází jihozápadně přibližně 1,5 km od středu obce. Zde bylo zřízeno nádraží a u něho vznikl zeleninový trh. Nová zástavba začala vznikat podél silnice směrem do centra obce. Dále se obec rozvíjela podél silnic směrem na obce Konětopy, Sudovo Hlavno a Lhotu. Charakter staveb je různorodý.

V šedesátých letech 20. století vznikly v Dřísech dva zemědělské areály. Jeden na místě bývalého tržiště a druhý na severovýchodním okraji obce.

Maximálního počtu obyvatel dosáhly Dřísy začátkem 60. let 20. století. Souviselo to s rozvojem zemědělského družstva a přílivem nových pracovních sil, s tím souvisí i rozvoj bytové výstavby. Na jižním okraji vyrostlo malé sídliště dvoupodlažních bytovek a v různých částech obce probíhala výstavba rodinných domů.

Před začátkem druhé světové války dosahoval počet obyvatel přes tisíc osob. Pokles počtu obyvatel po okupaci a odliv do pohraničí nebyl tak výrazný jako jinde. Poválečného maxima dosáhla obec v roce 1961, celkem 917 obyvatel, od té doby počet obyvatel klesal. V posledních letech počet obyvatel mírně vzrůstá, k 1. lednu 2013 měla obec 830 trvale hlášených obyvatel. V územním plánu je počítáno s výstavbou přibližně 60 nových domů.

Centrem obce je původní náves s kapličkou a s parkovou úpravou, východně se nachází další veřejné prostranství, kde je vybudována požární nádrž. V centru obce je soustředěna většina veřejných budov. Jedná se o obecní úřad, hospodu se sálem, poštu, základní školu, mateřskou školu, prodejnu potravin, autobusovou zastávku. Sportovní hřiště je umístěno na severním okraji obce na kraji lesa. V blízkosti zemědělského areálu při silnici na Sudovo Hlavno se nachází hřbitov.

Základní občanská vybavenost, která je využívána i okolními obcemi je na velmi dobré úrovni. V obci se nachází škola a školka. Škola je pětitřídní s kapacitou cca 120 dětí, má vlastní tělocvičnu. Mateřská školka má dvě třídy pro 32 dětí a je umístěna v budově základní školy. Škola na vlastní školní jídelnu – možnost stravování i ostatních občanů. Obecní úřad sídlí ve vlastním rekonstruovaném objektu. Dále se v obci nachází pošta, řeznictví, dva obchody s potravinami a smíšeným zbožím, obchod s elektrem a domácími potřebami, tři hostince, zahradnictví, hasičská zbrojnice. Ordinace obvodního lékaře v obci není. Nejbližší je v nedaleké Staré Boleslavi nebo v sousední Lhotě, kde je i lékárna.

V obci je dětské a fotbalové hřiště. V katastru obce Lhota se nachází vyhledávané přírodní jezero s nudistickou pláží. Dále je možné navštívit i rekreační prostory pískovny v Konětopech a rekreační oblast Ovčáry.

V obci je vodovod, na který je napojena většina domů. Obec má ve svém katastru čističku odpadních vod, která slouží i obcím Nedomice a Ovčáry. Brzy se na ni napojí i obce Lhota a Sudovo Hlavno. Tlaková kanalizace je vystavěna zatím pouze v části obce. Obec má vlastní hřbitov. Obec má autobusové spojení s Prahou, Brandýsem nad Labem-Starou Boleslaví, vlakové spojení s Lysou nad Labem a Mělníkem. Služby v obci jsou směřovány především do stavebnictví a zemědělství.

Severozápadně od vesnice leží přírodní památka Prutník vyhlášená k ochraně vstavačovitých rostlin.

V blízkosti obce byla dle dochovaných zpráv založena na slunné jižní straně vrchu Cecemína u Dřís první vinice v Čechách, a to již v samotných počátcích vlády prvních Přemyslovců. Táhla se po stráni od Dřís, nad dnešními Nedomicemi až ke Všetatům. Vinice se od nepaměti nazývala „ vinicí sv. Václava“ a díky ideální k jihu obrácené poloze a kvalitní půdě rodila po staletí hojnost vynikajícího vína.

Svatováclavská vinice (2022)

Tato prastará vinice však byla v roce 1818 zrušena a dále nebyla udržována a postupně pustla. V roce 1905 byl proveden pokus o její obnovení za přispění kapituly a byla na ploše 28 a 77 m² osázena mělnická réva. Pokus byl neúspěšný. Zbytky původní vinice zanikly při pozemkové reformě v roce 1921 rozparcelováním dříského dvora. Péčí zahrádkářského svazu ve Dřísech byla teprve v padesátých letech vinice znovu založena.

K vinici se váže několik pověstí. První vypráví o tom, že to byla kněžna Ludmila, manželka knížete Bořivoje a dcera pšovského vojvody Slavibora, která zde dala vysázet vinnou révu – prý moravskou, dar samotného knížete Svatopluka. Na vinicích jí měl pomáhat její vnuk – pozdější kníže Václav (proto název vinice sv. Václava).

Další je z období třicetileté války. Na úpatí vrchu Cecemína měly být vinné sklepy, které byly v době nepokojných válečných zazděny, aby víno bylo chráně před vojáky. Místo bylo zasypáno hlínou a zarostlo trávou a jelikož válka trvala mnoho let, někteří obyvatelé prchli, byli pobiti a další zemřeli, nemohli lidé v pozdějších dobách otvor do sklepů najít a dodnes ho nikdo nenašel. Tak se prý pod vrchem Cecemína dodnes nachází mnoho vína.

Jiná vypráví o tom, že se u kapličky na Cecemíně objevují bezhlaví rytíři, pokud má být nějaká vojna.

Dopravní síť

• Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/331 Nymburk - Lysá nad Labem - Dřísy - Záboří - (Mělník).

• Železnice – Obec Dřísy leží na železniční trati 072 z Lysé nad Labem do Mělníka, Litoměřic a Ústí nad Labem. Jedná se o dvoukolejnou elektrizovanou celostátní trať zařazenou do evropského železničního systému, doprava byla zahájena v roce 1874.

Veřejná doprava 2011

• Autobusová doprava – Obcí projížděly v pracovních dnech března 2011 příměstské autobusové linky Všetaty-Křenek (2 spoje v pracovních dnech) a Brandýs n.L.-St. Boleslav-Křenek-Dřísy-Kostelní Hlavno-Mečeříž (v pracovních dnech 15 spojů, o víkendech 4 spoje) (dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s.).

• Železniční doprava – V železniční stanici Dřísy zastavuje v pracovních dnech 10 osobních vlaků, o víkendech 8 osobních vlaků. Rychlíky zde projíždějí.