Načeradec

Městys Načeradec (německy Natscheradetz) leží v okrese Benešov. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel. Součástí městyse jsou i vesnice Daměnice, Dolní Lhota, Horní Lhota, Novotinky, Olešná, Pravětice, Řísnice, Slavětín, Vračkovice a Zdiměřice.

Načeradec
Načeradec, pohled od severozápadu
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
LAU 2 (obec)CZ0201 530212
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíVlašim
Okres (LAU 1)Benešov (CZ0201)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°36′37″ s. š., 14°54′23″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 073 (2022)[1]
Rozloha48,45 km²
Nadmořská výška528 m n. m.
PSČ257 08
Počet domů616 (2021)[2]
Počet částí obce11
Počet k. ú.9
Počet ZSJ10
Kontakt
Adresa úřadu městyseZámecké náměstí 152
257 08 Načeradec
[email protected]
StarostkaPetra Bartoníčková
Oficiální web: www.naceradec.cz
Načeradec
Další údaje
Kód obce530212
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní poměry

Ve vzdálenosti 13 km severně leží město Vlašim, 27 km jihozápadně město Tábor, 27 km severozápadně město Benešov a 28 km jižně město Pelhřimov. Načeradcem protéká potok Brodec, který je pravostranným přítokem řeky Blanice.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1184 – ve formě Nathseraz, tj. Načerac, je název vsi zachycen v Jarlochově letopise.[3] Její historické jádro je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Obci byl ke dni 17. října 2012 obnoven status městyse.[4]

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[5]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim
  • 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
  • 1937 země česká, politický i soudní okres Vlašim[6]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[8]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Vlašim[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim

Rok 1932

V městě Načeradec (1419 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel, chudobinec, Společenstvo krejčí, obuvníků, řezníků, smíšených, stavebních a jiných živností, sbor dobrovolných hasičů, cihelna, Družstevní lihovar, 2 mlýny, pila + mlýn + cihelna + velkostatek Družiny čsl. válečných poškozenců, 2 tesařští mistři, zahradnictví.
  • Služby (výběr): lékař, 3 cukráři, hodinář, 8 hostinců, kapelník, kožišník, modistka, obchod s obuví Baťa, 3 pekaři, pokrývač, 2 porodní asistentky, 8 řezníků, 3 sedláři, 7 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Město Načeradec, Občanská záložna v Načeradci, 3 zámečníci.

V obci Horní Lhota (přísl. Annina Ves, Statenbrun, Dolní Lhota, 546 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Načeradce) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] 3 hostince, kovář, 2 krejčí, mlýn, 3 obuvníci, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek v Horní Lhotě, 2 trafiky, velkostatek.

Ve vsi Olešná (přísl. Jizbice, Kladina, 128 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Načeradce) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] velkoobchod dřívím Družiny čsl. válečných poškozenců, mlýn, 6 rolníků.

V obci Pravětice (284 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Načeradce) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] hostinec. 2 mlýny, obchod se smíšeným zbožím, trafika.

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městysem procházejí silnice II/127 Načeradec – Trhový Štěpánov a II/150 Votice – Louňovice pod Blaníkem – Načeradec – Čechtice – Ledeč nad Sázavou – Havlíčkův Brod.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území městyse nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava – Městysem projížděly autobusové linky do těchto cílů: Benešov, Čechtice, Lukavec, Pacov, Praha, Vlašim.

Turistika
  • Cyklistika – Městysem procházejí cyklotrasy č. 161 Načeradec – Lukavec – Želiv – Humpolec, č. 321 Louňovice pod Blaníkem – Načeradec – Pacov – Kamenice nad Lipou a č. 1178 Načeradec – Mladá Vožice – Miličín.
  • Pěší turistika – Městysem vedou turistické trasy Velký Blaník – Načeradec – Lukavec – Pacov a Načeradec – Čechtice – Studený.

Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Načeradci.

Fotografie
  • Ulice v Načeradci
  • Ulice od Olešné
  • Křižovatka
  • Pomník padlým

Odkazy

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Fontes rerum Bohemicarum II [online]. [cit. 2015-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-17.
  4. Rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 44
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Vládní nařízení č. 131/1937 Sb.
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 878. (česky a německy)
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 338. (česky a německy)
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 955. (česky a německy)
  14. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1415. (česky a německy)
  15. Památka číslo 18838/2-122 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) v památkovém katalogu
  16. KYPTA, Jan; ŠIMŮNEK, Robert; VESELÝ, Jan; NEUSTUPNÝ, Zdeněk. Farní kostel sv. Petra a Pavla v Načeradci ve 12.-14. století : Architektura jako obraz sociálních proměn. Průzkumy památek. 2012, roč. XIX, čís. 2, s. 53–94. ISSN 1212-1487.
  17. Ing. Zdeněk Rerych senior. Pomník Obětem 1. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-02-23]. Dostupné online.

Literatura
  • Emanuel Poche a kolektiv: Umělecké památky Čech II. K-O. Praha 1978, s. 443
  • Tomáš Šimek a kolektiv:Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Svoboda Praha 1989, s. 312.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.