Řepníky

Původ jména:

„Kdy vznikla osada, nelze určitě zjistiti. O stáří svědčí starobylá křtitelnice, nyní z části zazděná v předsíni chrámové, pocházející z prvních dob křesťanských. Nezachovala se však celá, schází jedna noha. Jméno obdržela osada asi od zaměstnání obyvatelstva. Zde se pěstovala více než kde jinde řepa bílá (hlavatice), která bývala lidmi obyčejnou denní potravou jako chleba, a podnes se ji zde daří znamenitě.

První historická zmínka o Řepníkách je již v darovací listině z r. 1167, kterouž nadání učinil kníže (král) Vladislav II. (I.) (panoval 1142–1173) novému latinskému klášteru Premnoštranskému v Litomyšli po odchodu Benediktinů z Litomyšle do Podlažic. V listině této, která prý je podložena a asi o 100 let později psána, stojí: „Ego rez Wladislavus dedi predium meum Repine…“ = „Já král Vladislav věnoval jsem statek svůj Řepnický…“

Další historie:

„Ve 13. stol. náležely Řepníky k župě Vratislavské a ve 14. stol. byly již osadou farní. Když bylo zřízeno biskupství v Litomyšli, statky klášterní tomuto biskupství většinou připadly a s nimi i Řepníky s farním kostelem v roce 1349. Když pak v roce 1398 biskup Boží dům (Nové Hrady) postoupil klášteru Podlažickému, připadly s ním i Řepníky témuž klášteru a zůstaly při panství tam až do válek husitských. Po válkách husitských (1436) zapsáno jest panství biskupské, Podlažické a Novohradské pánům Kostkům z Postupic, kteří vynikali dary (výborní diplomati) a byli přívrženci Českých Bratří, k nimž se veřejně hlásili a je na svém panství podporovali (Jan Augusta, tiskárna aj.) Za vlády těchto vystavěn v Božím domě pěkný nový hrad, po němž osada Nový Hrad (nyní Nové Hrady) nazvána.

V roce 1559 postoupeno k zpupnému dědictví Janovi Žateckému z Vejkrštofu. Tehdy k tomuto panství také náležela rychta Řepnická (Řepníky, Střemošice a Zádolí). V roce 1583 koupil zámek Nový Hrad se všemi vesnicemi Mikuláš z Lobkovic. Zemřel 1588 a zůstali po něm dva nezletilí synové Jan Viktorin a Mikuláš. Později (1594) bylo panství mezi ně rozděleno tak, že Janovi Vikt. dostala se tvrz Týnecká a sní rychta Řepnická. Obec Řepníky čítala r. 1790 63. čísel domovních. Do 1. října 1785 byla povinna robotou panství Hrochovotýneckému a to: 1248 dní potahy dvojspřežnými, 2184 dní potahy jednospřežnými a 1236 dní prací ruční. Mimo to odváděla dávky: za kuřatam 5 zl. 36 kr., za len 9 zl. 24 kr. a jiné celkové poplatky činily ročně 612 zl. 4 kr. 3/4 denáru.“