Třinec
Třinec (polsky Trzyniec; německy Trzynietz) je statutární město v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji, 32 km jihovýchodně od Ostravy, na území historického Těšínského Slezska. Žije zde přibližně 34 tisíc[1] obyvatel, má rozlohu 8 541 ha, centrum je v nadmořské výšce 306 m n. m., nejvyšší bod dosahuje 1045 m n. m. (vrchol Ostrého).[3] Třincem protéká z jihu na sever řeka Olše, která od svého výtoku z města tvoří hranici s Polskem. Po Jablunkovu je Třinec druhým nejvýchodnějším městem celého Česka. Ve městě sídlí významný český výrobce ocelových válcovaných výrobků, Třinecké železárny.
| Statutární město Třinec | |
|---|---|
 Náměstí T. G. Masaryka | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | statutární město |
| LAU 2 (obec) | CZ0802 598810 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Třinec |
| Okres (LAU 1) | Frýdek-Místek (CZ0802) |
| Kraj (NUTS 3) | Moravskoslezský (CZ080) |
| Historická země | Slezsko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°40′39″ s. š., 18°40′15″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 34 222 (2022)[1] |
| Rozloha | 85,37 km² |
| Nadmořská výška | 306 m n. m. |
| PSČ | 739 55, 739 61, 739 94 |
| Počet domů | 5 573 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 13 |
| Počet k. ú. | 12 |
| Počet ZSJ | 39 |
| Kontakt | |
| Adresa magistrátu | Jablunkovská 160 Staré Město 739 61 Třinec 1 [email protected] |
| Primátorka | Věra Palkovská (nezávislá) |
| Oficiální web: www | |
  Třinec | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 598810 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Železárny Třinec v roce 1910
Název
Na počátku vývoje bylo (písemně nedoložené) jméno Trstnec odvozené od obecného trest - "rákos" (od odvozeniny trstina pochází moderní třtina), respektive z přídavného jména trstný - "rákosový". Místní jméno tedy zprvu označovalo potok tekoucí rákosovým porostem a posléze bylo přeneseno na osadu u něj založenou. Z nepřímých pádů (např. genitivu Trstencě) vznikl nový tvar Trstenec, který se hláskově zjednodušil v Třenec, což je v prvních dokladech z 15. století. Podoba Třinec je nářeční (Třenec bylo používáno ještě v 19. století).[4]
Historie
Krakovský deník Ilustrowany Kuryer Codzienny v době obsazení Třince Polskem v roce 1938, zmiňující se i o Třineckých železárnách
Obec Třinec byla založena ve 14. století, první písemná zmínka o ní pochází z roku 1461[5]. V roce 1799 koupil Třinec habsburský princ Albert Sasko-těšinský. V roce 1839 zde byla otevřeny železárny. Koncem 19. století po likvidaci hutě v Ustroni a přemístění některých provozů do Třince se huť stala největší v rakouské monarchii. Důvody pro umístění hutě byly místní ložiska železné rudy a hojnost lesů pro výrobu dřevěného uhlí. V té době měla vesnice přes 300 obyvatel, ale nebyla zde škola ani kostel.
Československo-polské spory o Třinec
Související informace naleznete také v článku Československo-polský spor o Těšínsko.
Třinec (spolu s celým Těšínskem) byl v první polovině dvacátého století předmětem sporu mezi Československem a Polskem. Poprvé v letech 1918 až 1920, kdy byl po první světové válce nejprve včleněn do prozatímní polské části Těšínska, aby byl krátce poté v Sedmidenní válce (ve které československé jednotky vedl Josef Šnejdárek) obsazen Československem. V roce 1920 byl rozhodnutím arbitráže ve Spa přiřčen Československu. Dne 11. 12. 1930 dekretem vlády Československé republiky byl Třinec povýšen na město. Podruhé byl Třinec Polskem obsazen těsně před vypuknutím druhé světové války (po Mnichovské dohodě), po porážce Polska se stal součástí nacistického Německa. Zpět k Československu byl Třinec připojen po skončení druhé světové války. Polsko se svého nároku na Třinec vzdalo v roce 1958.
Historie v datech
- V roce 1839 byla založena třinecká huť.
- V roce 1851 byla založena škola s jednotřídkou pro děti pracovníků hutě – budova školy byla postupně rozšiřována a dnes je sídlem základní a mateřské školy s polským vyučovacím jazykem.
- Vlakové nádraží bylo postaveno v letech 1869 až 1871, přestavba zahájena v roce 1952, dokončena byla ke dni 3. 3. 1958.
- Podle sčítání lidu z roku 1880 bylo v Třinci, tehdejší vesnici v rakouském Slezsku, 109 domů obývaných 1792 obyvateli, mezi nimiž byli: Češi – 259, Poláci – 829, Němci – 524, Židé – 248 [6].
- Dne 24. 10. 1882 byl položen základní kámen římsko-katolického kostela sv. Alberta a 27. 9. 1885 byl kostel vysvěcen.
- Evangelický kostel byl vysvěcen 9. 7. 1899.
- Budova české základní školy Petra Bezruče byla postavena v roce 1924.
- V roce 1929 zde byl založen hokejový klub, dnes HC Oceláři Třinec.[7]
- 3. 2. 1936 zřízena závodní škola Třineckých železáren (dnes Střední odborná škola Třineckých železáren, jež se nachází v městské části Kanada).
- Třinec byl osvobozen od fašismu 3. 5. 1945.[8]
- V roce 1954 byla zahájena stavba nemocnice v městské části Dolní Líštná (Sosna), otevření prvních pavilónů se uskutečnilo v roce 1958, činnost samostatné Nemocnice Třinec byla zahájena v roce 1962.
- V roce 1955 byla slavnostně otevřena Hvězdárna Mikuláše Koperníka.
- V roce 1957 byla uvedena do provozu lanová dráha na vrch Javorový.
- 1. 8. 1960 bylo uvedeno do provozu letní koupaliště na Lesní ulici.
- Stavba Domu služeb (dnes MOND) v městské části Lyžbice (Terasa) probíhala v letech 1964 až 1966.
- Začátek výstavby zimního stadionu 1964, do provozu byl dán 17. 2. 1967 (nekrytý); rok 1974 začátek zastřešení, ukončeno 31. 12. 1976.
- Stavba kulturního domu začala v roce 1966 a slavnostní otevření se konalo v roce 1970.
- 25. 2. 1968 promítání prvního filmu v kině Kosmos.
- Dne 12. 9. 1969 bylo při příležitosti 130. výročí založení třinecké huti otevřeno Podnikové muzeum Třineckých železáren (dnes Muzeum Třineckých železáren a města Třince) jako první hutnické muzeum v republice.
- V roce 1985 otevření nové polikliniky (Nemocnice Podlesí) v městské části Konská.
- V roce 1995 postoupil klub HC Oceláři Třinec do Extraligy ledního hokeje.
- V červenci 2001 byla ve spolupráci s Třineckými železárnami dokončena průmyslová zóna Baliny, která poskytla zázemí mnoha firmám (Vesuvius Solar Crucible, Kern, BZN, JAP Trading, DONGWON CZ aj.), chráněné dílně Ergon a společnosti Silesmont. Tyto firmy a společnosti vytvářejí nová pracovní místa a podílejí se významným způsobem na snižování nezaměstnanosti ve městě i v regionu.[9]
- 12. 4. 2011 – klub HC Oceláři Třinec získal historický první titul mistra České republiky v Extralize ledního hokeje.
- 10. 10. 2012 – začátek výstavby nové víceúčelové haly Werk arény (video – den otevřených dveří[10])
- 20. 6. 2013 – historicky první vlak zastavil na nově vybudované železniční zastávce Třinec centrum.[11]
- 18. 11. 2013 byl v centru města slavnostně zprovozněn podjezd pod železniční tratí s názvem Via Lyžbice.[12]
- 31. 7. 2014 byla uvedená do provozu Werk Arena, zároveň zde sehráli první zápas HC Oceláři Třinec 31. července 2014 od 17 hodin proti libereckým Bílým Tygrům v rámci přípravy na novou extraligovou sezonu. Zápas Oceláři vyhráli v poměru 6:2 a první branku na tomto stadionu vstřelil v čase 3:07 třinecký útočník Martin Adamský. [13]
- 27.5. 2016 byl ve městě v železniční stanici Třinec zprovozněn nový přestupní terminál. [14]
- V roce 2017 v noci z 1. na 2. srpna 2017 vyhořel kostel Božího Těla do základů při úmyslně založeném požáru.[15]
- 31. 8. 2018 se Třinec stal statutárním městem
- 28. 4. 2019 klub HC Oceláři Třinec získal historický 2. titul mistra České republiky v Extralize ledního hokeje.
- 26. 12. 2019 – 5. 1.2020 Třinec a Ostrava hostily hokejový turnaj Mistrovství Světa Juniorů U20.
- 26. 4. 2021 klub HC Oceláři Třinec získal historický 3. titul mistra České republiky v Extralize ledního hokeje.
- 28. 4. 2022 klub HC Oceláři Třinec získal historický 4. titul mistra České republiky v Extralize ledního hokeje.
Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Třinci.
Obyvatelstvo
V roce 1939 mělo město 5086 obyvatel; k slezské národnosti se tehdy přihlásilo 2543 (50 %), k německé 1190 (23,4 %), k polské 1134 (22,3 %), k české jen 195 obyvatel (necelá 4 %).[16] V roce 2001 se k polské národnosti hlásilo 17,7 % obyvatel města.[17]
Počet obyvatel je uváděn podle výsledků sčítání lidu za Třinec včetně těch místních částí, které k němu v dané době patřily.
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 642 | 1 792 | 2 291 | 3 214 | 3 849 | 5 995 | 6 128 | 15 619 | 21 946 | 30 172 | 44 739 | 45 210 | 38 953 | 36 263 | 34 478 |
Věková struktura obyvatel obce Třinec roku 2011
Rodinný stav obyvatel obce Třinec roku 2011
Vzdělání obyvatel obce Třinec roku 2011
Náboženství
Třinec patří k nejreligióznějším městům ČR, neboť při sčítání lidu v roce 2001 se v něm k nějakému náboženství přihlásilo 60,5 % obyvatel.[19] Náboženská skladba věřících je velmi pestrá – kromě římských katolíků má ve městě své sbory řada protestantských církví a od roku 2020 zde vyvíjí činnost komunita noachidů.[20] Obvod města Třince tvoří jeden ze seniorátů Slezské církve evangelické augsburského vyznání, která má ve městě čtyři sbory. Jsou zde zastoupeny i jiné církve, nikoliv svými chrámy, ale svými sbory. Aktivní jsou Svědci Jehovovi popř. Církev adventistů sedmého dne, Církev Bratrská a Církev Apoštolská apod.
Okolí Třince
V okolí Třince se nacházejí Moravskoslezské Beskydy a směrem na východ nižší Slezské Beskydy. Tato dvě karpatská pohoří jsou od sebe navzájem oddělena Jablunkovskou brázdou, jejíž osu tvoří řeka Olše, která Třincem protéká.
Třinec je také východiskem turistických tras na okolní vrcholy Javorový, Ostrý a Velká Čantoryje.
Vybrané charakteristiky
- Průmysl: hutnický (Třinecké železárny), potravinářský, betonářský
- Doprava: železnice (trať 320), silnice I/11, Silnice II/468, Silnice II/476, evropská silnice E 75, městská autobusová doprava (16 linek, provozuje Arriva), lanová dráha Oldřichovice – Javorový
- Administrativa: obec s rozšířenou působností, obec s pověřeným obecním úřadem
Kultura a sport
- Muzeum Třineckých železáren, a.s. a města Třince – Frýdecká 389
- Knihovna Třinec – Lidická 541
- Den s IZS – ukázka spolupráce policie, hasičů a záchranné služby na nám. Svobody (před KD Trisia) (nám. Svobody 526)
- Třinecké kulturní léto
- Hutník – Každoroční hudební událost roku v Třinci
- Beskydská laťka v Třinecké Werk Aréně
- HC Oceláři Třinec – v sezónách 2010/2011, 2018/2019, 2020/2021 a 2021/2022 mistra České republiky, hraje extraligu, nejvyšší soutěž České republiky
- FK Fotbal Třinec – od sezóny 2013/2014 hraje FNL
- Od 26. prosince 2019 do 5. ledna 2020 Třinec a Ostrava hostily Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 2020
- Počátek trasy B7 – neboli Beskydské sedmičky, což je extrémní závod, horský ultramaraton a horský dálkový pochod, v Moravskoslezských Beskydech.
Školy
| Pořadí | Název |
| 1. | Jubilejní Masarykova základní škola a mateřská škola, Třinec, příspěvková organizace |
| 2. | Základní škola Petra Bezruče a mateřská škola příspěvková organizace |
| 3. | Základní škola speciální při SŠ, ZŠ a MŠ, Jablunkovská 241 |
| 4. | Mateřská škola NERUDOVA č.113 |
| 5. | Základní škola a mateřská škola Kaštanová 412, příspěvková organizace |
| 7. | Základní škola Slezská 773 |
| 6. | Základní škola a mateřská škola s Polským jazykem vyučovacím, Nádražní 10 |
| 8. | ZUŠ, Třinec, Třanovského 596, příspěvková organizace, Třanovského 596 |
| 9. | Základní škola a mateřská škola s polským jazykem, Koperníkova 696 |
| 10. | ZŠ D. a E. Zátopkových, přísp. org., Jablunkovská 501 |
| 11. | Církevní mateřská škola, Chopinova 463 |
| 12. | Střední odborná škola Třineckých železáren, Lánská 132 |
| 13. | Třinecká obchodní akademie, Beskydská 1140 |
| 14. | Gymnázium, Komenského 713 |
Osobnosti
Čestný občan Třince
- Edvard Beneš – prezident ČSR – uděleno 28.5.1947[zdroj?!]
- Otto Gavenda – sportovec, trenér, novinář a fotograf[21]
- Rudolf Labaj – sportovní trenér
- Gertruda Milerská, rozená Lachsová – účastnice národního boje za osvobození a Československý politický vězeň, členka sdružení „Ukrývané dítě – Hidden Child“[22]
- Arnošt Steiner – důstojník 1. Armádního čs. sboru v SSSR, válečný hrdina
- Václav Štývar – pedagog a sbormistr
Významné osobnosti města[23]:
- Jarek Cemerek – choreograf, tanečník
- Lenka Cenková – bývalá tenistka
- Jana Bruková – orientační běžkyně
- Michaela Dolinová – moderátorka
- Renata Drössler – zpěvačka, herečka
- Ewa Farna – zpěvačka
- Anna Gavendová – orientační běh
- Petr Gawlas – senátor
- Tomáš Klus – zpěvák
- Markéta Konvičková – zpěvačka
- Tadeáš Kraus – fotbalista
- Edvard Lasota – fotbalista
- Radovan Lipus – režisér, scenárista
- Rostislav Martynek – hokejista
- Eduard Ovčáček – umělec
- Soňa Pertlová – šachistka
- Lukáš Rakowski – krasobruslař
- David Szurman – krasobruslař
- Jiří Rusnok – poslanec
- Roman Sikora – novinář
- Martin Staszko – hráč pokeru
- Václav Svěrkoš – fotbalista
- Petr Šiška – moderátor
- Robert Šulgan – boxer
- Rudolf Štafa – výtvarník[24]
- Lešek Wronka – producent
- Stanisław Zahradnik – badatel, archivář
- Vladimír Knybel – archeolog a fotograf
- Tereza Mašková – zpěvačka, vítězka Superstar 2018
Sportovci na ZOH
Historie – starostové Třince
- 1860–1895 Ing. Franz Obtulowicz starosta
- 1896–1906 Robert Uhlig starosta
- 1907–1920 Josef Bohm starosta
- 1921–1923 Jan Renda vládní komisař
- 1924–1930 Ing. Vladimír Kořínek starosta
- 1930–1933 Rudolf Pazdírek starosta
- 1933–1934 Piotr Kornuta starosta
- 1934–1938 Augustin Hulva vládní komisař
- 1938 Dobroslav Lízal vládní komisař
- 1938–1939 Jan Kajzar vládní komisař
- 1939–1940 Alois Matloch vládní komisař
- 1940–1943 Werner Thiers vládní komisař
- 1944–1945 Karl Schneider vládní komisař
- 1944–1945 Franz Hiller
- 1945 Franciszek Pitucha předseda
- 1945 Bohumil Huvar předseda
- 1945–1947 Ludvík Uhlář předseda
- 1947–1948 Emil Straka předseda
- 1948 Jerzy Klus předseda
- 1948 Josef Štvrtňa předseda
- 1948–1950 Edmund Solarski předseda
- 1950–1954 Josef Grycz starosta
- 1954–1973 Vladimír Vencel předseda
- 1973–1985 Jan Kozielek předseda
- 1985–1989 Dr. Pavel Prokesz předseda
- 1989–1990 Ing. Gustav Bruk pověřen vedením
- 1990–1993 Albert Kornuta starosta
- 1993–1994 Ing. Jaroslav Opletal starosta
Volby do zastupitelstva a zvolení zastupitelé města Třinec
| Datum voleb | Zvolení zastupitelé | Starosta / od 2018 primátor(ka) města |
1 místostarosta | 2 místostarosta | 3 místostarosta | Rada města |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 18.11. – 19.11.1994 | [25] | Ing. Jan Starý | Ing. Karel Bardoň | neobsazen | neobsazen | Ing. Igor Petrov, Ing. Anna Siwková, RNDr. Věra Palkovská, Ing. Jiří Möhwald Erna Grygová, MUDr. Petr Kozák, Ing. Jiří Mannheim, Petr Brozda, Mgr. Jan Bocek |
| 1998 | [26] | Ing. Igor Petrov | Ing. Jaromír Procházka | RNDr. Věra Palkovská | neobsazen | Ing. Miroslav Boublík, Mgr. Danuše Wawerková, Ing. Robert Golasowski, Ing. Petr Vondráček Roman Mrózek, Ing. Roman Suchánek, Ing. Jiří Möhwald, Ing. Zbigniew Chodura |
| 1.11. – 2.11.2002 | [27] | Ing. Igor Petrov | RNDr. Věra Palkovská | Ing. Miroslav Boublík | neobsazen | Ing. Zbyhněv Gluza, PhDr. Milada Hejmejová, Jaroslav Hýbl, Mgr. Zdeněk Karlík MUDr. Petr Kozák, JUDr. Jitka Kyvalská, Ing. Jiří Möhwald, Stanislav Sajdok |
| 20.10. – 21.10.2006 | [28] | RNDr. Věra Palkovská | Ing. Ivo Kantor | PhDr. Milada Hejmejová | Radim Kozlovský | Mgr. Karel Bieringer, Anna Gavendová, Mgr. Ivo Kaleta, MUDr. Petr Kozák Ing. Igor Petrov, Ing. Radim Přeček, Ing. Michael Trojka |
| 15.10. – 16.10.2010 | [29] | RNDr. Věra Palkovská | PhDr. Milada Hejmejová | Mgr. Ivo Kaleta | Ing. Ivo Kantor | Mgr. Karel Bieringer, Anna Gavendová, MUDr. Petr Kozák, Radim Kozlovský Ing. Michael Trojka, Mgr. Ladislav Vrátný, Mgr. Martina Wolna |
| 10.10. – 11.10.2014 | [30] | RNDr. Věra Palkovská | Ing. Michael Trojka | Mgr. Ivo Kaleta | Radim Kozlovský | Mgr. Karel Bieringer, Anna Gavendová, Bohdan Sikora, Bc. Regina Szpyrcová Mgr. Martina Wolna, JUDr. Jana Kantorová a Bohuslav Kokotek (zemřel 24. 7. 2016) Ing. Wiesław Wania, Mgr. Ladislav Vrátný |
| 5.10. – 6.10.2018 | [31] | RNDr. Věra Palkovská[32] | Mgr. Ivo Kaleta | Radim Kozlovský | neobsazen | Vojtěch Dohnal, Jana Kantorová, Štěpán Rucki, Bohdan Sikora Bc. Regina Szpyrcová, Mgr. Ladislav Vrátný, Mgr. Martina Wolna, Mgr. Bc. Pavla Golasowská DiS. |
Části města a okolní obce
Části města Třinec
Město Třinec se skládá ze třinácti částí na dvanácti katastrálních územích.
- Dolní Líštná
- Guty
- Horní Líštná
- Kanada
- Karpentná
- Kojkovice
- Konská
- Lyžbice
- Nebory
- Oldřichovice
- Osůvky (Český Puncov)
- Staré Město (samotný Třinec)
- Tyra
V letech 1980–1994 byla součástí města obec Vendryně a v letech 1980–1999 také Ropice.[33]
Seznam hor a kopců v okolí Třinecka a Jablunkovska
Javorový
Velká Čantoryja
Fotogalerie
Pomník obětem 2. světové války
.JPG.webp)
Evangelická modlitebna v Neborech
Kino Kosmos
Polská škola
Dům dětí a mládeže zezadu
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-10-16]. Dostupné online.
- Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 618.
- PANIC, Idzi. Śląsk Cieszyński w średniowieczu (do 1528).. Cieszyn: Starostwo Powiatowe w Cieszynie, 2010. ISBN 978-83-926929-3-5. S. 309.
- PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online.
- "Historie" [online]. hcocelari.cz [cit. 2017-12-31]. Dostupné online. (česky)
- Osvobození Třince v kronice: list 1, list 2, list 3, list 4, list 5 a list 6.
- Třinec: Průmyslová zóna Baliny zaplněna, zaměstná tisíc lidí
- http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=iFKwQ8Lbv3w
- Třinecký zpravodaj červen/červenec 2013, str. 1. www.trinecko.cz [online]. [cit. 2013-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-16.
- Třinecký zpravodaj prosinec 2013, str. 1–2. www.trinecko.cz [online]. [cit. 2014-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-09.
- Nová WERK ARENA utkáním Oceláři – Tygři bude uvedena do zkušebního provozu [online]. 2014-07-28 [cit. 2020-11-22]. Dostupné online. (česky)
- Třinecký přestupní terminál byl slavnostně otevřen [online]. 2016-05-27 [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. (česky)
- ČTK. V Třinci shořel kostel z 16. století. Historická škoda je nevyčíslitelná, příčina není zatím známá. iRozhlas [online]. 2017-8-2. Dostupné online.
- ZAHRADNÍK, Stanisław. Nástin dějin Těšínska. Ostrava - Praha: Výbor pro územní správu a národnosti České národní rady v Praze, 1992. S. 244.
- Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Třinci v roce 2001
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-12]. Dostupné online.
- http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/tab/7A002B9538
- https://www.derech.cz/
- Archivovaná kopie. www.trinec.cz [online]. [cit. 2016-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-10-09.
- Čestné občanství jako projev úcty. Třinecký hutník, týdeník Třineckých železáren. 29. září 2016, roč. 68, čís. 39, s. 9. ISSN 1213-2810.
- Cena města Třince. www.trinecko.cz [online]. [cit. 2014-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-26.
- Archivovaná kopie. www.trinecko.cz [online]. [cit. 2014-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14.
- Volby do zastupitelstev obcí 18.11. - 19.11.1994 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2021-04-30]. Dostupné online.
- Volby do zastupitelstev obcí 1998 - 2000 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2021-04-30]. Dostupné online.
- Volby do zastupitelstev obcí 01.11. - 02.11.2002 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2021-04-30]. Dostupné online.
- Volby do zastupitelstev obcí 20.10. - 21.10.2006 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2021-04-30]. Dostupné online.
- Volby do zastupitelstev obcí 15.10. - 16.10.2010 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2021-04-30]. Dostupné online.
- Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2021-04-30]. Dostupné online.
- Volby do zastupitelstev obcí 05.10. - 06.10.2018 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2021-04-30]. Dostupné online.
- http://www.trinecko.cz/post-primatorky-mesta-obhajila-vera-palkovska/d-42479
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 449 a 563.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Třinec na Wikimedia Commons
- Třinec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
Portály: Slezsko
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.