Veverská Bítýška

Úřední název Veverská Bítýška je platný od 20. října 1921. Do té doby, ale i po tomto datu bylo možné setkat se s různými variantami pravopisu: Byteška, Bytýška Veverská, Veveří Bytýška, Veverská Bitiška a další.

Bítýška je nazývána Veverskou podle nedalekého hradu Veveří.[3] Hrad Veveří byl podle pověsti založen ve druhé polovině 11. století knížetem Konrádem I. Brněnským;[4] první písemný doklad o Veveří je z roku 1213.[5] Veverská Bítýška vznikla pravděpodobně až po založení hradu, první zmínka se objevuje v roce 1376, roku 1521 již je uváděna jako městys.[6] Území hradu Veveří i s přilehlým okolím bylo dlouho součástí obce, avšak k 1. lednu 1957 bylo připojeno k Brnu, a dnes tvoří nejzápadnější část katastru městské části Brno-Bystrc.

Historie Veverské Bítýšky i hradu Veveří je spojena také s kaplí Matky Boží, která sloužila jako farní kostel před výstavbou bítýšského kostela svatého Jakuba roku 1481. Před založením obecního hřbitova roku 1837 sloužil hřbitov u kaple jako pohřebiště pro obyvatele obce.[7]

První obecní úřad je znám z roku 1585, primátoři spravovali Veverskou Bítýšku od roku 1616, starostové 1848, předsedové místních národních výborů od roku 1945 a po roce 1989 opět starostové. Dne 24. září 2008 byl obci obnoven status městyse[8] a k 27. srpnu 2018 se Veverská Bítýška stala městem.[9]

Veverská Bítýška leží na křižovatce silnic druhé třídy 384 (z Brna), 386 (z Rosic a Kuřimi) a silnic třetí třídy z Lažánek, Hvozdce a Chudčic (Tišnova). Nájezd na dálnici D1 u Ostrovačic je od městečka vzdálen 7 km.

Veverská Bítýška je přestupním uzlem Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje v zóně 325. Spojení zajišťují autobusové linky 153 (s Rosicemi a Tišnovem), 303 (s Brnem) a 312 (s Kuřimí a Tišnovem).

Lodní dopravu na Brněnské přehradě mezi Veverskou Bítýškou, hradem Veveří a Brnem provozuje v letních měsících Dopravní podnik města Brna.

Přes Veverskou Bítýšku vede velké množství cyklotras, z toho některé značené:

• Pražská trasa: Praha (…) Tišnov – Březina – Kopaniny – Veverská Bítýška – hrad Veveří – Brno-Bystrc
• cyklotrasa 1: Nový Dvůr – Veverská Bítýška – Tišnov – Hlinsko – Seč – Ronov nad Doubravou
• cyklotrasa 5189: (…) Veverská Bítýška – Šmelcovna – Javůrek (…)
• cyklotrasa 5231: Brno, Mokrá Hora – Kuřim – Chudčice – Veverská Bítýška

Částečně značené a připravované trasy:

• cyklotrasa 5171: Veverská Bítýška – Rosice – Dolní Kounice – Pohořelice
• cyklotrasa 5172: Tišnov – Veverská Bítýška – Rosice – Bratčice – Židlochovice

Portál školní budovy na náměstí Na Městečku

Městský úřad ve Veverské Bítýšce je zřizovatelem mateřské školy a základní školy s 1. i 2. stupněm. Školka je umístěna ve dvou budovách, každá má vlastní zahradu. Škola je poprvé zmiňována roku 1671 na místě dnešní pošty, dnešní základní škola ale sídlí od roku 1911 v budově bývalé radnice Na Městečku. Zejména druhý stupeň školy navštěvují také děti z okolních vesnic (Hvozdce, Lažánek, Moravských Knínic a Chudčic).

Základní umělecká škola (pobočka ZUŠ v Kuřimi) působí v městě od roku 1962. Výuka probíhá ve třech oborech: hudebním, tanečním a výtvarném.

• HC Veverská Bítýška – hokejový klub

Kostel Svatého Jakuba Většího na náměstí Na Městečku

Přímo na náměstí Na Městečku poutá pozornost farní kostel svatého Jakuba Staršího. Trojlodní pozdně barokní kostel byl postaven v letech 1771–1782 na místě již nevyhovujícího kostela z 15. století. Na osmi malovaných oknech jsou vyobrazeni patroni českých zemí. Původní jehlanová věž byla začátkem 20. století nahrazena současnou věží se čtyřmi zvony (Jakub, Marie, poledník a umíráček). V parčíku před kostelem je socha Jana Nepomuckého z 18. století.

Kousek od náměstí, naproti faře a poště roste na křižovatce ulic Hvozdecká a 9. května (silnice směrem na Brno-Bystrc) rozlehlý kaštan, který je chráněný jako památný strom.

Na jihozápadním okraji města, u cesty do Hvozdce, je smírčí kámen z roku 1559. Jde o nahoře zaoblený plochý pískovcový kámen; ze země vyčnívá něco více než 1 m. Na čelní straně lze vidět poškozené torzo kříže.

Bývalý cholerový hřbitov ležel v polích na jihovýchodním kraji Veverské Bítýšky, při cestě na hrad Veveří. Hřbitov byl za komunismu postupně rozorán; k jeho obnově a postavení pamětního kříže došlo až v letech 2000–2001.

Údolí Bílého potoka

Bílý potok ve Veverské Bítýšce

Podrobnější informace naleznete v článcích Bílý potok (pravý přítok Svratky) a Přírodní park Údolí Bílého potoka.

Velké množství návštěvníků Veverské Bítýšky míří na pěší výlet nebo cyklistickou vyjížďku po cyklotrase 5189 do údolí Bílého potoka. Ještě v městečku míjejí Jarošův mlýn, kulturní památku a jediné místní muzeum. Mlýn byl postaven na místě starého mlýnu a pily v roce 1938. Původním majitelům byl mlýn vrácen v roce 1991 a ti jej v roce 2003 zpřístupnili veřejnosti.

Výše proti proudu Bílého potoka se nacházejí další mlýny. Na kraji Veverské Bítýšky je Prachovna, kde byla kolem roku 1740 založena (dnes již zaniklá) výrobna střelného prachu. Dále proti proudu je osada Šmelcovna, místo bývalých hamrů asi 8 km od centra Veverské Bítýšky. Každoročně se zde vždy první jarní víkend koná slavnost vítání jara s více než stoletou tradicí.

• Valentin Bernard Jestřábský (1630–1719), farář a barokní spisovatel
• Karel Eichler (1845–1918), farář, spisovatel a hudební vědec
• František Ehrmann (1866–1918), kanovník olomoucké kapituly

• 
  zimní náměstí Na Městečku
• 
  hrad Veveří – purkrabství a vstup do vnitřního hradu
• 
  Kaple Matky Boží u hradu Veveří, pohled od příjezdové cesty
• 
  smírčí kámen u cesty na Hvozdec