Kamenice (okres Jihlava)

Název se vyvíjel od varianty Kamenicz (1358), Kamenicze (1556), z Stare Kamenicze (1592), Kamenitz (1633, 1678, 1718, 1720, 1751) až k podobám Kamenitz a Kamenice v roce 1846). Od počátku 20. stoleté Kamenice na Moravě. Název je rodu ženského, čísla jednotného, genitiv zní Kamenice. Místní jméno vzniklo přidáním substantivní přípony -ica k přídavnému jménu kamenná a znamenalo říčku, která tekla kamenitým dnem; v níž se těžil kámen či ves s kamennými domy. V některých pramenech se používalo přídavné jméno Stará pro rozlišení od nedaleké Kameničky.[3]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1391, kdy je v městské knize Velkého Meziříčí uveden jistý Svach z Kamenice. Dosud uváděné datum 1358 zmiňuje Dobeše a Jindřicha z Kamenice, kteří se však psali po Kamenici nad Lipou. Nelze je tak spojit s dějinami Kamenice u Jihlavy. Na místní "tvrzi" měla letní sídlo Kateřina z Valdštejna, manželka Karla staršího ze Žerotína. Konala se tu schůzka Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem a měl zde nocovat i Fridrich Falcký.[4]

Od roku 1869 sem přísluší Vržanov[5] a 1. července 1989 se místními částmi Kamenice staly Kamenička[6] a Řehořov.[7] Obci byl 11. března 2008 obnoven status městyse.[8] Obec Kamenice v roce 2009 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění modrý diplom, tj. diplom za vzorné vedení obecní knihovny.[9]

Kamenice leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina, historická země Morava. Nachází se 9 km jihozápadně od Měřína, 19 km západně od Velkého Meziříčí, 7 km severně od Koutů, 18 km východně od Jihlavy, 8 km východně od Luk nad Jihlavou a 7 km jihovýchodně od Vysokých Studnic. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Řehořovská pahorkatina.[10] Průměrná nadmořská výška činí 510 metrů.[11] Nejvyšší bod, Bílá hora (659 m n. m.), leží na jižně od městyse, kde se nachází i Kamenická strážka (618 m n. m.) a Vrchy (603 m n. m.) a v těsné blízkosti Kamenice na severovýchod Jansův vršek (563 m n. m.). Městysem protéká řeka Kamenička, na níž jihovýchodně od Kamenice stojí Panský rybník. Západně od Kamenice se do Kameničky zprava vlévá Železný potok.[12] Na území místní části Vržanov leží dvě přírodní památky Pahorek u Vržanova[13] a Prosenka.[14]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 345 domech 1 729 obyvatel. 1 721 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 k německé. Žilo zde 1 468 římských katolíků, 20 evangelíků a 192 příslušníků Církve československé husitské.[15]

Územím obce prochází dálnice D1. Dále jím prochází silnice II/351 v úseku Polná – Kamenice – Třebíč a silnice II/602 v úseku Měřín – Řehořov – Jihlava. Silnice III. třídy jsou:

• III/3494 Brodek – Kamenice
• III/3516 Kamenice – Bítovčice
• III/3517 odbočka z III/3516 na Vržanov
• III/3518 Měřín – Kamenička – Kamenice
• III/3519 Radošov – Horní Smrčné[20]

Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, TRADO-BUS a Tourbus. Autobusy jezdí ve směrech Brno, Velké Meziříčí, Jihlava, Tábor, Písek, Strakonice, Velká Bíteš, Luka nad Jihlavou, Kamenička, Vržanov, Měřín, Puklice, Řehořov, Bransouze, Věžnice, Radošov, Třebíč a Náměšť nad Oslavou.[21] Obcí prochází zeleně značená turistická trasa z Vržanova do Kameničky.

Základní škola a Mateřská škola Kamenice je příspěvková organizace, kterou zřizuje městys Kamenice. Do školy dochází rovněž děti z místních částí Kamenice (Kamenička, Řehořov, Vržanov) a několika menších obcí v okrese Třebíč (Radošov, Chlum, Kouty, Horní Smrčné). Ve školním roce 2013/2014 navštěvovalo zařízení 175 žáků. Mateřská škola má kapacitu 100 dětí.[22] Místní knihovna vznikla v roce 1919.[23]

Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Kamenice.[24] SK Kamenice 1933[25] hraje v sezoně 2014/2015 fotbalovou III. třídu mužů v okrese Jihlava.[26] Tělocvičná jednota Sokol Kamenice patří do župy Plk. Švece, sídlí v opravené sokolovně, obnovena byla v roce 2009, členové se věnují stolnímu tenisu a fitness.[27] Orel jednota Kamenice se řadí do župy Kubišova, v roce 2014 měla 38 členů.[28]

• Budova čp. 20 v dolní části náměstí, dosud mylně považovaná za tvrz, je ve skutečnosti součástí někdejší zájezdní hospody, stávající severně od ní v místech dnešní křižovatky. Naprosto shodná dispozice goticko-renesanční stavby byla zjištěna také u domu čp. 72 asi 60 metrů východně od „tvrze“. V budově sídlí Muzeum v Kamenici.
• Kostel svatého Jakuba Staršího s románským jádrem (obvodové stěny lodi, spodní úroveň věže) byl součástí románského hradu, jehož pozůstatky jsou dosud patrny. Kolem kostela jsou dochovány stopy valů a příkopu někdejšího opevnění. Gotický presbyterář je z druhé poloviny 15. století a renesanční věž před západním průčelím pochází z roku 1535. Nový vstup do kostela ze západní strany byl proražen mezi lety 1723–1765.
• Kaple svaté Anny na náměstí z roku 1730
• Kaplička svatého Cyrila a Metoděje směrem na Brodek
• Výklenková kaplička nad potokem
• Smírčí kámen u pazderny
• Dvojice kašen na náměstí z počátku 18. století
• Fara na jihozápadním okraji vesnice
• Budova čp. 299 bývalý lihovar
• „Špitálka“ – budova obecního špitálu z roku 1811

• 
  Tvrz
• 
  Kostel svatého Jakuba Většího
• 
  Usedlost č. p. 28
• 
  Kaple svaté Anny

• Jakub z Kamenice
• František Krommer (1759–1831), hudební skladatel
• František Široký (1912–1976), voják a příslušník výsadku Calcium
• Františka Kyselková (1865–1951), etnografka
• Franz Jonas (1899–1974), rakouský spolkový prezident (1965–1974), jeho otec Josef Jonáš pocházel z Kamenice, odkud odešel v roce 1895 do vídeňského Floridsdorfu [29]