Jílovice (okres Hradec Králové)

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1458.

V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, podrobování se kontrolám z řad duchovních i světských úředníků, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků. Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Rodičům protestantů mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z Jílovic proto uprchli:

• Jan Duben, zahradník. V roce 1732 byl na seznamu jílovických nekatolíků. V roce 1733 byl donucen odevzdat Harfu sionskou a Nový zákon.[3] V únoru 1742 emigroval s manželkou Alžbětou a sedmi dětmi do válkou zničeného městečka Münsterberg v pruském Slezsku,[4] tj. do prvního útočiště českých exulantů.[5] Dne 16.2.1742 byl v Čechách vyhotoven inventář jimi opuštěného majetku, šlo o koně, krávy, drůbež, zaseté i nezaseté obilí, povoz, nářadí aj.[6]
• Samuel Grus, v seznamu nekatolíků v roce 1732. Emigroval s manželkou a dcerami Annou a Alžbětou. Alžběta zemřela 25.5.1742 v Münsterbergu.
• Václav Horák, nejzámožnější sedlák z Jílovic. Byl označován jako kazatel a předák nekatolického hnutí. 1732 byl vězněn v Jičíně za to, že dal zpívat u sebe. U něj se konaly tajné schůzky. V září 1734 byl odsouzen, dostal dva roky nucených prací. V lednu 1736 byl donucen podepsat.[7] V únoru 1742 emigroval s manželkou a pěti dětmi do Münsterbergu. Šla s ním i rodina jeho švagra Jana Hovorky z Jeníkovic. Z Münsterbergu pak Horák odešel do nově zakládané české kolonie Husinec. Tam patřil k zakladatelům. Opuštěný majetek v Jílovicích byl zabaven, jedná se o dlouhý seznam zvířat, obilí, dřeva, nářadí...[6]
• Matěj Kupka *(1702), zahradník z Jílovic, švagr Václava Horáka. Utekl už v září 1732 bez rodiny do Hennersdorfu (Schönbrunnu), výsledkem této anabáze bylo, že se vrátil do Čech, kde byl 2.11.1732 uvězněn a vyslýchán v Dobrušce. V té době byl ženatý, měl dvě malé děti, takže pod tlakem slíbil věrnost katolické víře. V září 1734 byl odsouzen na dva roky nucených prací v poutech. Dne 20.1.1736 byl donucen "podepsat". V únoru 1742 emigroval i s rodinou do Münsterbergu, kde 15.4.1742 zemřel.

Kazatelem sboru v Husinci a Čermné v Pruském Slezsku byl od roku 1755 až do své smrti Samuel Figulus (2.4.1724–1771), pravnuk Jana Amose Komenského.

Významným zdrojem informací jsou biografie exulantů uložené v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov), Německo. Nejdostupnější informace jsou v knihách Edity Štěříkové (včetně zdrojů a údajů z matrik). Po druhé světové válce se někteří potomci českých exulantů vrátili do České země, ostatní jsou roztroušení po celém světě. Rodokmeny exulantů (kromě jiných badatelů) spravuje i Exulant (spolek).

Václav Horák, exulant, jeden ze zakladatelů české obce Husinec v pruském Slezsku.

Narodil se zde Josef Baše (1850–1899), český evangelický básník.

• Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku, 2001
• Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720–1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007 (popisuje situaci v Münsterbergu)
• Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 1995, 2005 (i jiné)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jílovice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Jilovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Jílovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)