Ladná

Vesnice se na počátku své existence jmenovala Reinbrechtsdorf ("Reinbrechtova ves" - osobní jméno v základu zřejmě náleželo podivínskému rychtáři). Od roku 1547 je v němčině doložena podoba Landsdorf, která vznikla rozlišením trojího -r- na L- v první slabice a přikloněním začátku jména ke slovu Land ("země"). Z tohoto vznikla počeštěná podoba Lanštorf užívaná do druhé světové války. V první čtvrtině 18. století bylo v němčině zavedeno jméno Rampersdorf vycházející z podoby Remprechtsdorf užívané ve 14. století a vzniklé zkomolením původního jména. Po druhé světové válce bylo přijato nové české jméno Ladná opírající se podstatné jméno lado ("neobdělávaná země").[4]

První zmínka o obci, která až do roku 1950 nesla český název Lanštorf,[5] je z roku 1270. Současný název získala obec k 4. květnu 1950. Ze srovnání historických a podrobných současných map vyplývá, že nepatrná část moderního katastru Ladné (území na pravém břehu Dyje) náležela do roku 1920 v rámci tzv. Valticka k Dolním Rakousům jako součást katastru Charvátské Nové Vsi, přičemž k Ladné byly dotyčné pozemky připojeny až někdy během druhé poloviny 20. století. Od 1. července 1976[6] do 30. června 2006 byla obec připojena k Břeclavi jako její místní část. Poté se opět osamostatnila.

Územím obce prochází dálnice D2 a silnice II/425 v úseku Hustopeče - Břeclav. Dále tudy vedou silnice III. třídy:

• III/00221 ze silnice II/425 na Břeclav
• III/00222 do obce

• Kostel svatého Michaela archanděla – chrám v novorománském stylu z roku 1912, vystavěný dle návrhu architekta Karla Weinbrennera
• Kaple svatého Michala – obdélná stavba se zvonicí z roku 1849
• Poklona svatého Vendelína z 2. poloviny 18. století
• Boží muka u nádraží z přelomu 18. a 19. století

• 
  Kostel sv. Michaela archanděla
• 
  Kaple sv. Michala
• 
  Základní škola
• 
  Železniční zastávka

• Ondřej Michlovský (1868–1936), obecní starosta, zemský poslanec za agrární stranu

Samospráva obce od roku 2017 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku. [7]