Historie okresů v Česku

Okresy vznikly jako základní správní jednotka v roce 1850 na základě císařského nařízení z roku 1849 jako náhrada za původní panství. Až do 31. prosince 1948 existovaly okresy dvojí. Byly to jednak okresní hejtmanství (správní okresy) s okresním úřadem, jako správním orgánem, a dále pak okresy soudní, což byly územní obvody okresních soudů. Okresy s různými kompetencemi existují[zdroj?] i v dalších následnických státech Rakousko-Uherska.

Okresní hejtmanství k roku 1900[1]

Po vzniku Československa se okresní hejtmanství začala označovat jako okresy politické a ještě později jako správní okresy. Od roku 1850 proběhla řada reforem, kdy se měnil celkový počet i rozsah okresů. Od 1. února 1949 do 31. prosince 2002 pak byla organizace státní správy a soudů spojena.

V České republice ještě před zánikem Československa byly okresní národní výbory nahrazeny zákonem o okresních úřadech v roce 1990 okresními úřady. Tím okresy přišly o přímo volené zastupitelské sbory. Ty byly nahrazeny okresními shromážděními. Do okresního shromáždění volila obecní zastupitelstva své zástupce. Okresní shromáždění byla zrušena s koncem roku 2000, s koncem roku 2002 byly pak zrušeny i okresní úřady. Zákon č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, v § 44 stanovil: „Platnost tohoto zákona končí posledním dnem kalendářního roku, v němž uplynou dvě léta od konání prvních voleb do zastupitelstev krajů.“[2]

Změny

V roce 1900 bylo v českých zemích 133 okresů. Z toho:

Po Mnichovské dohodě byly politické okresy (německy politischer Bezirk) v Sudetech připojené k Německu přejmenovány na zemské okresy (německy Landkreis). Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava byly politické okresy (německy politischer Bezirk) v protektorátu přejmenovány na okresy (německy Bezirk).

Dekret prezidenta republiky o územní organisaci správy, vykonávané národními výbory (č. 121/1945), obnovil země a okresy do stavu k 29. září 1938, avšak zároveň zavedl změny. Zavedl statutární města Praha, Liberec, Plzeň, Brno, Olomouc, Opava a Moravská Ostrava, která byla vyňata z přilehlých okresů, avšak jejich místní národní výbory (místní správní komise) plnily zároveň funkci okresního národního výboru pro tyto okresy. Zároveň byla nově stanovená statutární města rozšířena o řadu přilehlých obcí.

Zřízen byl nový okres Praha-venkov-jih v obvodu dosavadního soudního okresu Zbraslav, zbylá část okresu Praha-venkov byla přejmenována na Praha-venkov-sever. Správní okres liberecký byl přejmenován na Liberec-venkov, plzeňský na Plzeň-venkov a opavský na Opava-venkov. Z královédvorského správního okresu bylo vyčleněno území soudního okresu jaroměřského jako nový správní okres jaroměřský. Zbytek frýdeckého správního okresu, který nebyl připojen k Moravské Ostravě, byl sloučen se správním okresem místeckým do nového správního okresu místeckého. Moravskoostravský správní okres byl zrušen, tři zbylé obce nepřipojené k Moravské Ostravě byly připojeny do místeckého okresu. Sídlo okresu z Nového Města nad Metují bylo přeneseno do Dobrušky, z Lanškrouna do Ústí nad Orlicí a z Přísečnice do Vejprt. Obnoveny byly rovněž předválečné expositury správních okresů, přičemž byly zřízeny nové expozitury: semilského okresu v Železném Brodě, orlickoústeckého v Lanškrouně, dobrušského v Novém Městě nad Metují a píseckého ve Vodňanech. Vládě dal zákon zmocnění pouhým nařízením slučovat a rozlučovat okresy a měnit jejich obvody i sídla i přidělovat a odebírat právo statutu statutárním městům.

Vládní nařízení č. 63/1946 Sb. zavedlo okres Nové Město nad Metují, vyhláška ministra vnitra 88/1946 Sb. přenesla dočasně na okresní národní výbor Nové Město nad Metují též působnost pro okres Dobruška. Vládní nařízení č. 230/1946 Sb. zavedlo okres Lanškroun.

Okresy k roku 1950

Počet okresů byl 154 (110 v české zemi a 44 v moravskoslezské). Vládní nařízení č. 3/1949 Sb., o územní organisaci okresů v českých zemích, v souvislosti s přizpůsobením okresních hranic novým krajským hranicím zavedlo další změny a zvýšilo tak počet okresů na 179, čímž zároveň došlo ke sjednocení soudních okresů se správními:[3]

  • v kraji Pražském byly nově zřízeny okresy Dobříš, Nové Strašecí, Praha-východ, Praha-západ a Votice. Okres Praha-venkov-jih byl přejmenován na Praha-jih a okres Praha-venkov-sever na Praha-sever. Byl zrušen okres Jílové. (Výsledný počet okresů 26.)
  • v kraji Českobudějovickém byly nově zřízeny okresy Soběslav, Trhové Sviny, Vimperk a Vodňany. (Výsledný počet okresů 15.)
  • v kraji Plzeňském byly nově zřízeny okresy Blovice, Horažďovice a Stod. Okres Kralovice byl se změnou sídla přejmenován na okres Plasy, okres Plzeň-venkov na okres Plzeň a několik obcí z něj bylo připojeno přímo k Plzni. (Výsledný počet okresů 14.)
  • v kraji Karlovarském bylo sídlo okresu Teplá přeneseno z Města Teplá do Toužimi a okres přejmenován na okres Toužim. Zrušeny byly okresy Loket, Nejdek, Planá, Vejprty a Žlutice. (Výsledný počet okresů 9.)
  • v kraji Ústeckém byly nově zřízeny okresy Horní Litvínov a Lovosice (Výsledný počet okresů 13.)
  • v kraji Libereckém byl nově zřízen okres Nový Bor, okres Dubá byl změněn na okres Doksy, okres Liberec-venkov přejmenován na okres Liberec, okresy Šluknov a Varnsdorf byly sloučeny s okresem Rumburk a byl zrušen okres Jablonné v Podještědí. (Výsledný počet okresů 11.)
  • v kraji Hradeckém byl okres Nové Město nad Metují sloučen s okresem Dobruška. (Výsledný počet okresů 14.)
  • v kraji Pardubickém byly nově zřízeny okresy Hlinsko, Holice a Přelouč. (Výsledný počet okresů 12.)
  • v kraji Jihlavském byly nově zřízeny okresy Pacov a Třešť, okres Nové Město na Moravě byl změněn na okres Žďár. (Výsledný počet okresů 13.)
  • v kraji Brněnském byly nově zřízeny okresy Blansko, Břeclav, Bučovice, Bystřice nad Pernštejnem, Rosice, Slavkov, Svitavy, Velká Bíteš a Židlochovice, okres Brno-venkov byl přejmenován na okres Brno. (Výsledný počet okresů 18.)
  • v kraji Olomouckém byl nově zřízen okres Kojetín, okres Olomouc-venkov byl přejmenován na okres Olomouc, byl zrušen okres Moravský Beroun (Výsledný počet okresů 12.)
  • v kraji Gottwaldovském byly nově zřízeny okresy Valašské Klobouky a Veselí nad Moravou (Výsledný počet okresů 11.)
  • v kraji Ostravském byly nově zřízeny okresy Frenštát pod Radhoštěm, Ostrava a Vítkov, okres Opava-venkov byl přejmenován na okres Opava (Výsledný počet okresů 11.)

Zákonem č. 142/1949 Sb. byla zrušena kategorie statutárních měst, v Liberci, Olomouci a Plzni byly zřízeny jednotné národní výbory, které plnily zároveň roli městského i okresního národního výboru. Postavení Prahy upravil zvláštní zákon č. 76/1949 Sb. a zákon č. 79/1949 Sb. rozdělil Prahu na 16 obvodů.

Podle vládního nařízení č. 139/1949 Sb. byla změněna struktura okresních národních výborů po vzoru krajských. Nositelem veřejné moci bylo plénum NV, výkonnými orgány rada, předseda, referenti (volení z členů pléna) a komise. Pro vedení úřadu (zaměstnanců) byl radou určen z řad zaměstnanců tajemník, jehož výběr podléhal schválení ministerstva vnitra. V 50. letech byly přijaty zákony, které upravovaly postavení a organizaci národních výborů, roku 1954 byly první volby, v nichž voliči mohli volit jen jednotnou kandidátku Národní fronty.

Okresy podle územních krajů

Okresy v krajích územního členění státu

Kraje a okresy jako územní jednotky zavedl s účinností od 11. dubna 1960 zákon o územním členění státu č. 36/1960 Sb. Počet okresů se snížil ze 180 na 76. Později byl tento zákon změněn zákony o národních výborech č. 69/1967 Sb.[4] (§ 79, rozdělení okresu Košice na Košice-mesto a -vidiek), 29/1968 Sb. (zvláštní status Bratislavy), 175/1968 Sb. (zvláštní status pro Brno), 40/1969 Sb. (Ostrava), 41/1969 Sb. (Plzeň), 71/1969 Sb. (členění Slovenska), 126/1971 Sb. (Brno, Ostrava a Plzeň se mění na okresy), 248/1990 Sb. (okres Gottwaldov přejmenován na okres Zlín), 425/1990 Sb. (zřízení okresních úřadů), 108/1995 Sb. (zřízen okres Jeseník), 132/2000 Sb. (změny kompetencí v souvislosti s reformou) a 320/2002 Sb.[5] (zrušení okresních úřadů, Čl. CXIV: do zákona o územním členění státu přidán § 1a zmocňující ministerstvo vnitra stanovit území okresů výčtem obcí a voj. újezdů).

Území okresů na základě tohoto zmocnění znovu definovala vyhláška ministerstva vnitra o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy č. 564/2002 Sb.[6] Další vyhláška č. 513/2006 Sb.[7] změnila území většiny okresů s účinností od 1. ledna 2007 tak, aby se přizpůsobilo hranicím správních obvodů obcí s rozšířenou působností.

Praha podle § 2 zákona o územním členění státu č. 36/1960 Sb.[8] tvořila samostatnou územní jednotku (která tak není okresem ani krajem, i když tomu byla z některých hledisek postavena na roveň) a dělila se na deset obvodů.

Středočeský kraj

Jihočeský kraj

Západočeský kraj

Severočeský kraj

Východočeský kraj

Jihomoravský kraj

Severomoravský kraj

Reference

  1. Janák, J., Hledíková, Z., Dobeš, J.:Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1
  2. § 44 zákona o okresních úřadech
  3. Kamila Boháčková: Reformy územněsprávní organizace na území ČR po roce 1945[nedostupný zdroj], bakalářská práce, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky, 2005
  4. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 02-04-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 02-04-2012.
  5. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 11-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 11-09-2011.
  6. http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2002/sb195-02.pdf%5B%5D
  7. http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2006/sb166-06.pdf%5B%5D
  8. zákon o územním členění státu zákony prolidi
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.