Stříbro (okres Tachov)

Stříbro (německy Mies) je město v okrese Tachov v Plzeňském kraji, 27 km západně od Plzně, na řece Mži v nadmořské výšce 399 m. Žije zde přibližně 7 400[1] obyvatel. Rozloha města činí 18,78 km². Historické jádro města je městskou památkovou zónou.[3]

Stříbro
Masarykovo náměstí
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0327 561215
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíStříbro
Okres (LAU 1)Tachov (CZ0327)
Kraj (NUTS 3)Plzeňský (CZ032)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°45′11″ s. š., 13°0′15″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel7 430 (2022)[1]
Rozloha47,8 km²
Nadmořská výška399 m n. m.
PSČ349 01
Počet domů1 475 (2021)[2]
Počet částí obce7
Počet k. ú.7
Počet ZSJ16
Kontakt
Adresa městského úřaduMasarykovo náměstí 1
349 01 Stříbro
[email protected]
StarostaMartin Záhoř (ANO)
Oficiální web: www.mustribro.cz
Stříbro
Další údaje
Kód obce561215
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Kronikář Václav Hájek z Libočan v Kronice české uvádí, že město Stříbro založil roku 1131 český kníže Soběslav I. Jedná se o zprávu nepodloženou, i když ve sgrafitu na průčelí radnice je tato událost zobrazena. Stříbro je poprvé připomínáno jako hornická osada roku 1183. Základy k budoucímu městu položil roku 1240 Václav I. v místě starší osady na strmé skále nad řekou Mží.[zdroj?!] Na základě polohy na ostrožně a nálezů keramiky ze střední a mladší doby hradištní se předpokládá, že v místech historického jádra stávalo raně středověké hradiště.[4]

Roku 1253 byl ve městě založen minoritský klášter pány ze Švamberka. Těžba stříbra vedla k rychlému rozvoji sídla, které Přemysl Otakar II. v roce 1263 povýšil na město a opatřil je značnými privilegii, která městu potvrdili i další panovníci.

Před husitskými válkami patřilo Stříbro ke čtyřem největším městům v Plzeňském kraji. Město mělo tři kostely a tři kláštery. Roku 1421 se Jan Žižka neúspěšně pokoušel město dobýt. Město bylo dobyto roku 1426 Přibíkem z Klenové. V roce 1427 neúspěšně obléhali město křižáci, kteří byli poraženi v bitvě u Tachova.

Po roce 1520 došlo k rozkvětu řemesel a města. Roku 1555 byl přes řeku Mži postaven kamenný most. Roku 1565 byla dokončena přestavba kostela Všech svatých v pozdně gotickém slohu.

Během třicetileté války byla u města, patrně poblíž mostu přes Mži, byla okolo 23. března 1641 svedena tzv. bitva u Stříbra mezi císařskými oddíly armády plukovníka Zikmunda Jana Myslíka z Hyršova a švédskou armádou polního maršála Johana Banéra během švédského únikového manévru přechodu území západních Čech. Skončila taktickým vítězstvím švédské armády, které se podařilo i přes ztráty mužstva úspěšně překročit řeku. O několik dnů později, 27. března, se pak Banérova vojska střetla s císařskými silami v rozsáhlejší bitvě u Přísečnice.

Roku 1710 vypukl ve městě mor, který připomíná morový sloup na náměstí z roku 1740.

Dne 22. května 1892 se konala konstituční valná hromada okresního spolku na ochranu honby „Jagdschutzverein Mies”. Do spolkového výboru byli zvoleni: baron Reinhard von Berlichingen (Mies/Stříbro), Franz Loidl (Mies/Stříbro), nadlesní Karl Richter (Sollislaul/Sulislav), Hans rytíř von Streeruwitz (Mies/Stříbro), Ferdinand Rohrer (Mies/Stříbro), stavitel Andreas Deimling (Mies/Stříbro), ředitel Franz Leonard (Hermannshütte/Heřmanova Huť), Wilhelm Cruppi (Trpist/Trpísty) a Johann Dürr (Piwana/Pňovany), náhradníci: hajný Kohout (Mies) a učitel Strobach (Mies). Do spolku se přihlásilo 47 členů.[5]

Město, kde tradičně převládalo německé obyvatelstvo, bylo v roce 1938 připojené k Nacistickému Německu. Po druhé světové válce byli původní starousedlíci vysídleni a ve městě došlo k úplné výměně obyvatelstva.

Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Stříbře.
  • Kostel Všech svatých
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • Kostel sv. Petra
  • Renesanční radnice
  • Renesanční mostní věž je kromě pražské Staroměstské jedinou podobnou stavbou v Čechách[6]
  • Minoritský klášter
  • Husitská bašta
  • Mariánský sloup se 14 patrony od sochaře Lazara Widemanna z roku 1740[7]
  • Židovský hřbitov sloužil v letech 1902–1935 a je zde dochováno přes 90 náhrobků, bývalá synagoga je používána místním úřadem práce a ze židovských památek v Hradební ulici se ještě zachovala tzv. židovská branka.
  • Křížová cesta na Křížovém vrchu východně od města obnovená roku 2013
  • 13. poledník východní délky připomíná v parku v Benešově ulici plastika s kameny z partnerských měst[8]
  • Severovýchodně od města se nachází přírodní památka Petrské údolí.

Školství

Gymnázium Stříbro je osmileté gymnázium a obchodní akademie. Tato škola byla založena v roce 1870 tehdejším starostou města Adolfem rytířem von Streeruwitzem a sídlila v budově na Masarykově náměstí, kde se dnes nachází Dům dětí a mládeže. V roce 1996 se škola přestěhovala do nové budovy v Soběslavově ulici, kde sídlí dodnes.

Pověsti

Kdysi jeden sedlák oral pole a vyoral zvon, který věnoval místnímu kostelu. Zvon dostal jméno Bauer (tj. sedlák) a muži, který jej našel, i všem z jeho statku, se navždy zvonilo zdarma.

Místní doly hlídá skřet Duchmaus, strážce bohatství Země.

Obyvatelstvo
Rok 16511750176319101921193020102019
Obyvatel cca 8002094286345704890534979657680

Galerie
  • Panorama centra města z Plzeňské ulice
  • Masarykovo náměstí
  • Kostel Všech Svatých s kasulovými okny
  • Pivovar a zřícenina klášterního kostela sv. Maří Magdaleny
  • Zahrada minoritského kláštera
  • Střední odborná škola v Benešově ulici
  • Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • Řeka Mže a bývalý mlýn v Sokolské ulici
  • Husitská bašta v Plzeňské ulici
  • Masarykovo náměstí
  • Radniční zahrada
  • Renesanční kamenný most s městskou branou
  • Plastika 13. poledníku

Části města

Osobnosti

Partnerská města

Spřátelená města
  • Berchtesgaden, Německo
  • Dienten, Rakousko
  • Dinkelsbühl, Německo

Odkazy

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Vyhláška MK ČR č. 476/1992 Sb. ze dne 10.9.1992 o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny.
  4. ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Stříbro, s. 300.
  5. ANNO, Österreichische Forst-Zeitung, 1892-06-24, Seite 3. anno.onb.ac.at [online]. [cit. 2019-08-24]. Dostupné online.
  6. Mostní brána - Infocentrum Stříbro. www.infocentrumstribro.cz [online]. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online.
  7. Mariánský (morový) sloup. www.mustribro.cz [online]. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. (česky)
  8. 13. poledník. www.mustribro.cz [online]. [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. (česky)
  9. Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Bd. 40. Wien: [s.n.], 1880. Dostupné online. Kapitola Streeruwitz, Adolph Ritter, s. 1. (německy)

Literatura
  • BYSTRICKÝ, Vladimír. Historie a současnost podnikání na Mariánskolázeňsku, Tachovsku a Stříbrsku. Žehušice: Impressum, 2003. 247 s. ISBN 80-86699-12-9. S. 109–132.
  • BYSTRICKÝ, Vladimír; RUBÁŠOVÁ, Kateřina. Stříbro do roku 2000 aneb dějiny jednoho města. Stříbro: Nadace Jakoubka ze Stříbra, 2000. 142 s. ISBN 80-238-5997-8.
  • HÁJEK, Jiří. Dějiny farnosti a kostela Všech svatých ve Stříbře. Stříbro: Římskokatolická farnost Stříbro, 2006.
  • In: Krček, Jakub a Stočes, Jiří. Stříbro nad zlato: sborník prací k životnímu jubileu PhDr. Vladimíra Bystrického, CSc.. Plzeň: Eva Mušková, 2019. ISBN 978-80-260-5696-6.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.