Košice

Košice (německy Kaschau, maďarsky Kassa) jsou druhé nejlidnatější město Slovenska a přirozená metropole východoslovenského regionu. Jsou sídlem Ústavního soudu SR a Košického samosprávného kraje. Ve městě žije přibližně 239 tisíc obyvatel, v košické aglomeraci v roce 2011 žilo 355 000 obyvatel. Město je také centrem košicko-prešovské aglomerace s 555 800 obyvateli, která patří mezi největší městská seskupení na Slovensku.[1]

Košice
Nahoře: Dóm sv. Alžběty a kaple sv. Michala
Střed: panorama z letadla
Dole (zleva do prava): Státní divadlo; Centrum Hlavní ulice; Plastika znaku města

znak

vlajka
Poloha
Souřadnice48°43′ s. š., 21°15′ v. d.
Nadmořská výška211 m n. m.
Časové pásmoSEČ (UTC+1)
StátSlovensko Slovensko
KrajKošický
OkresKošice I, II, III, IV
Tradiční regionAbov
Administrativní dělení22 místních částí
Košice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha242,3 km²
Počet obyvatel238 593 (2019)
Hustota zalidnění984,6 obyv./km²
Správa
StatusMěsto
StarostaIng. Jaroslav Polaček (nezávislý)
Vznik1230
Oficiální webwww.kosice.sk
E-mailkontakt@kosice.sk
Telefonní předvolba055
PSČ040 00
Označení vozidelKE
NUTS599981
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hlavní ulice od divadla k severu

Košice jsou významným centrem politického, hospodářského, kulturního a církevního života, sídlem Ústavního soudu SR, košické řeckokatolické eparchie, košické římskokatolické arcidiecéze a sídlem metropolity. V Košicích sídlí Univerzita P. J. Šafárika a Technická univerzita a Univerzitní nemocnice Louise Pasteura, jejíž budova na třídě SNP o výšce 83 metrů, postavená v roce 1979, je nejvyšší budovou ve městě.

Město je střediskem významných kulturních institucí i s celoslovenskou působností, mezi něž patří Státní divadlo Košice, Státní filharmonie Košice, Slovenské technické muzeum, Východoslovenské muzeum, Východoslovenská galerie a Státní vědecká knihovna. Největší menšinu na území města tvoří Maďaři s podílem 3,78 % (podle sčítání obyvatelstva v roce 2001). Pro její potřeby byl zřízen maďarský konzulát.

Město hraje důležitou roli v dopravním propojení východ-západ, kde tvoří spojnici mezi západní a střední Evropou a Ukrajinou s Ruskem prostřednictvím širokorozchodné i normálněrozchodné železniční tratě. Košické mezinárodní letiště zprostředkovává rychlé spojení se západní a střední Evropou pro obyvatele celého Východoslovenského regionu. Ve městě je zastoupen hutnický a strojírenský průmysl. Nachází se zde také skupina firem informačních a telekomunikačních technologií.

Košice mají silnou pozici v rámci Karpatského euroregionu, má tu sídlo jeho slovenská sekce. Spolu s partnerským městem Miškovec vytvořilo v roce 2000 metropolitní Euroregion Košice-Miskolc. Odrazem bohaté historie města je jeho centrum s početnými klenoty gotické, barokní a klasicistní architektury, které tvoří největší městskou památkovou rezervací na Slovensku. Její nejvýznamnější dominantou je největší gotická katedrála na Slovensku, katedrála svaté Alžběty. V roce 2006 Košice navštívilo 260 000 turistů, nejvíc jich bylo z Česka.[2]

Město zvítězilo nad Prešovem, Martinem a Nitrou v souboji o prestižní titul Evropského hlavního města kultury, kterým se stalo pro rok 2013.[3]

Název

Název Košice (latinsky Cassovia, maďarsky Kassa, rusínsky Кошіцї, ukrajinsky Кошиці, francouzsky Cassovie, německy Kaschau, chorvatsky Kašava, polsky Koszyce, hebrejsky קושיצה‎, romsky Kasha) pochází ze slovanského vlastního jména Koša a znamenal osadu rodu Košových. V 11. století jej převzala maďarština a z ní patrně latina. Nejstarší písemně doložená forma je latinské Villa Cassa z roku 1230. Patronymická přípona -ice je patrně pozdější.

Dějiny
Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Košic.
Cassovia – Hlavní město Horních Uher (1617)
Katedrála před rekonstrukcí (1857)

Dějiny města sahají mnohem hlouběji než první písemná zmínka z roku 1230, která připomíná kostel v královské osadě – Villa Cassa – předchůdkyni pozdějšího města. Městem se Košice staly po roce 1241, kdy král Béla IV. podporoval znovuosídlení Uherského království po mongolském vpádu přizvanými kolonisty ze Saska. Středověká zástavba, soustředěná kolem charakteristicky prodlouženého čočkovitého náměstí, byla v letech 1270–1290 obehnána městskými hradbami. Opevněné město zůstalo významnou vojenskou pevností až do konce 18. století.

V roce 1312, v době bojů o uherský trůn, město vyzbrojilo vojska a po boku krále Karla Roberta z Anjou porazilo v Bitvě u Rozhanovců oligarchy Omodeje Abu a Matúše Čáka Trenčianského, za což si vysloužilo lukrativní privilegia. V roce 1369 Košice získaly městský znak, který je nejstarším písemně doloženým městským znakem v Evropě. Staly se druhým nejdůležitějším městem v Uherském království, se stejnými právy jako mělo hlavní město Budín. Byly kulturním, řemeslnickým a obchodním centrem celé hornouherské oblastí a na důležitých obchodních trasách, především z Pobaltí na Balkán. Za vlády Zikmunda Lucemburského v první polovině 15. století došlo k okázalé gotické výstavbě, jejíž nejvýznamnější ukázkou je Dóm svaté Alžběty. V polovině 15. století se o město významně zasloužil tehdejší královský kapitán Horních Uher Jan Jiskra z Brandýsa. Za humanistického panování Matyáše Korvína dosáhl rozkvět Košic svého vrcholu, kdy se s 10 000 obyvateli řadily k největším městům Evropy.

Po bitvě u Moháče roku 1526 připadly Košice Habsburkům, kteří však o ně museli bojovat se sedmihradským knížetem Janem Zápolským. Po roce 1541 obsadili velkou část Uherska Turci a Košice byly významnou pevností proti nim. Ve městě se prosadila reformace a od 17. století byly Košice základnou protihabsburských stavovských povstání uherské šlechty, z nichž nejvýznamnější z let 1703–1711 vedl kníže František II. Rákoci, pohřbený v Košicích. Město bylo hlavní hornouherskou protitureckou vojenskou pevností a centrem katolické vzdělanosti s Košickou univerzitou, založenou jezuity v roce 1657. V 19. století se staly výstavním posádkovým městem s pronikajícím průmyslem, četnými secesními budovami státních úřadů a institucí a vlastní koňskou, později elektrickou tramvajovou dopravou (1891). Po roce 1918 byly začleněny do rámce nově vzniklého Československa. V letech 1938–1945 patřilo město obývané tradičně převážně Maďary a Němci horthyovskému Maďarsku.

V roce 1945 zde byla zformována první poválečná československá vláda a vyhlášen Košický vládní program. V roce 1960 se staly krajským městem východního Slovenska. V šedesátých letech byl na jihozápadním předměstí vybudován hutní kombinát Východoslovenské železiarne, což bylo příčinou masového přistěhovalectví a výstavby četných panelových sídlišť. Košice si vysloužily označení nejrychleji rostoucího města v Československu a až do zániku společného státu obsazovaly tradiční příčku pátého největšího města v republice. Historické centrum zůstalo chráněno statutem městské památkové rezervace, největší na Slovensku (stanovená v 1983 s rozlohou 85,375 ha). Od roku 1990 jsou spravovány magistrátem s 22 samosprávnými městskými částmi a od roku 1993 jsou sídlem Ústavního soudu Slovenské republiky.

Pamětihodnosti

Většina historicky cenných staveb je soustředěna na Hlavní ulici, severojižní páteři historického města, dlouhé 1 200 m. Přibližně v polovině se v její ose nachází ostrůvek s kaplí sv. Michala, katedrálou sv. Alžběty, Urbanovou věží, Státním divadlem a Mariánským sloupem (od jihu k severu). Šířka hlavní ulice vyplývá z faktu, že původně ní protékal také potok Čermeľ.

  • Katedrála svaté Alžběty uherské uprostřed Hlavní ulice, pozdně gotická trojlodní stavba 60 m dlouhá a 36 m široká, s příčnou lodí uprostřed své délky a se dvěma věžemi v průčelí. Stavěla se od konce 14. století do roku 1506.
  • Kaple svatého Michala jižně od katedrály je gotická jednolodní stavba, původně hřbitovní kostel, z konce 14. století.
  • Urbanova věž severně od katedrály je bývalá zvonice, vzniklá renesanční přestavbou nižší gotické věže. Dole je obklopena sloupovou galerií.
  • Levočský dům z 15. století sloužil jako hostinec pro levočské kupce. Stojí naproti divadlu a byl během doby několikrát přestavěn.
  • Kostel svaté Trojice, původně jezuitský z let 1671–1681, je raně barokní stavba s kamennou fasádou a dvěma věžemi v průčelí. V sousedství sídlila původní jezuitské univerzita.
  • Kostel svatého Antonína Paduánského, původně součást františkánského kláštera ze 14. století s barokní fasádou a věží na východní straně.
  • Východoslovenská galerie naproti katedrále. Umístěna v bývalém župním domě, kde byl v roce 1945 vyhlášen Košický vládní program.
  • Slovenské technické muzeum v barokním paláci v severní části Hlavní ulice, naproti kostelu sv. Antonína. Muzeum má celoslovenskou působnost s expozicemi ne více místech Slovenska.
  • Státní divadlo v ose Hlavní ulice, bohatě zdobená stavba z roku 1899. Stojí na místě někdejší středověké radnice a staršího divadla z roku 1790.
  • Mariánský sloup a dvě kamenné kašny rovněž v ose Hlavní ulice.
Další pamětihodnosti
  • Miklušova věznice za Levočským domem, dva pozdně středověké domy, slouží jako městské muzeum. V blízkosti se nachází Katova bašta – zbytek městského opevnění s replikou domu Rodošto v němž žil v exilu František Rákoczi II.
  • Jakabov palác, honosná novogotická vila v Mlýnské ulici, nedaleko od hlavního nádraží. V roce 1945 byl sídlem prezidenta Beneše.
  • Mezinárodní maraton míru. Jeden z nejznámějších na evropském kontinentu. Tradice od roku 1924. Běhá se 1. neděli v říjnu

Galerie
  • Katedrála od jihu
  • Kaple sv. Michala
  • Urbanova věž
  • Hlavní ulice, v pozadí katedrála
  • Kostel sv. Antonína Paduánského
  • Miklušova věznice
  • Státní divadlo

Osobnosti

Rodáci

Ostatní osobnosti

Sport

Ve městě sídlí řada sportovních klubů, např.:

Geografie a přírodní poměry

Město leží ve východní části Slovenska v Košickém kraji, v blízkosti hranic s Maďarskem (20 km), Ukrajinou (80 km) a Polskem (90 km) na křižovatce historických obchodních cest. Od hlavního města Bratislavy jsou vzdáleny asi 400 km. Centrum města leží v nadmořské výšce 208 metrů, nejvyšším bodem města je vrch Hradová – 466,1 m n. m., který patří do masivu Černé hory.

Město se rozprostírá na obou březích řeky Hornád v geografickém styku severního výběžku Východopanonské pánve – Košické kotliny a karpatského pohoří Slovenské rudohoří, které město ohraničuje na severozápadě masivem Černé hory a Volovských vrchů. Z východu ho obklopuje hradba Slanských vrchů sopečného původu.

Vodstvo

Město patří do povodí řek Hornád, Slaná a Tisa. Řeka Hornád protéká východní částí města. Pravými přítoky Hornádu jsou Myslavský potok a potok Čermeľ. Městskou částí Šaca v západní části města teče ze severu na jih řeka Ida. Jižně od Košic se do Hornádu vlévají levostranné přítoky Torysa a Olšava. Před povodněmi město chrání přehrady na Hornádu Ružín I a Ružín II.

Vodní poměry města nebyly příznivé pro vytvoření přírodních vodních ploch. V intravilánu města a jeho okolí se nachází umělé vodní nádrže na řekách Hornád a Ida. Podél Hornádu v jižní části města jsou zachována slepá ramena.

  • vodná plocha Jezero
  • Seligovo jezero
  • Čanianská jazerá
  • vodní nádrž Bukovec – zásobárna pitné vody
  • vodní nádrž Poľov – zásobárna užitkové vody pro železárny U. S. Steel Košice
  • vodní nádrž Pod Bukovcom – zásobárna užitkové vody pro železárny U. S. Steel Košice

Podnebí

Podnebí Košic je kontinentálně mírné s průměrnými teplotami -3 °C v lednu a 19 °C v červenci. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 8,4–8,7 °C. Průměrný roční úhrn srážek je asi 600–650 mm.[4]

Letiště Košice[5] 2001 2002 2003
Měsíc Měsíční průměry Úhrny srážek Měsíční průměry Úhrny srážek Měsíční průměry Úhrny srážek
Leden −0,2 °C 54,9 mm −2,2 °C 5,2 mm −3,8 °C 5,1 mm
Únor 1,1 °C 7,4 mm 2,8 °C 11,1 mm −3,2 °C 13,4 mm
Březen 5,5 °C 89,7 mm 5,8 °C 11,4 mm 3,3 °C 6,2 mm
Duben 10,0 °C 46,6 mm 10,5 °C 25,0 mm 9,4 °C 39,5 mm
Květen 16,4 °C 31,9 mm 17,9 °C 39,3 mm 18,3 °C 37,8 mm
Červen 17,1 °C 61,7 mm 19,4 °C 88,6 mm 20,6 °C 43,4 mm
Červenec 20,5 °C 115,8 mm 22,2 °C 115,4 mm 21,3 °C 60,9 mm
Srpen 20,8 °C 25,4 mm 20,4 °C 112,6 mm 21,6 °C 81,3 mm
Září 13,3 °C 58,4 mm 14,2 °C 53,9 mm 14,7 °C 66,4 mm
Říjen 11,6 °C 18,1 mm 7,8 °C 92,7 mm 6,8 °C 81,6 mm
Listopad 2,0 °C 46,2 mm 5,3 °C 23,1 mm 5,8 °C 21,3 mm
Prosinec −4,9 °C 10,3 mm −3,3 °C 31,8 mm −0,8 °C 21,1 mm
Košice – podnebí
Období leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec rok
Průměrné denní maximum [°C] 0 2 8 13 18 21 23 23 19 13 5 0 12
Průměrná teplota [°C] −2 0 4 9 14 17 18 18 15 9 2 −1 8
Průměrné denní minimum [°C] −5 −3 0 5 9 12 13 13 10 5 0 −3 5
Průměrné srážky [mm] 2 3 3 3 6 8 8 7 5 3 4 3 61
Zdroj: Weatherbase 9. květen 2009[6]

Partnerská města

Panorama Košic
Panorama centra Košic od jihovýchodu: Steel Aréna, sídliště KVP, sídliště Terasa, komín komplexu Cassovar, Business centre I., OD Dargov, Vojenská nemocnice, „Osemposchoďák“, Nová nemocnice, DoubleTree by Hilton, Dominikánský kostel, katedrála svaté Alžběty, Urbanova věž, radnice Starého Města

Odkazy

Reference
  1. Trvalo udržateľný priestorový rozvoj povodia rieky Tisy
  2. Dorota Kráková. Najviac turistov je z Česka. sme.sk. 28.05.2009. Dostupné online [cit. 2010-08-31]. ISSN 1335-4418.
  3. Košice Interface 2013 [online]. Košice: 2009 [cit. 2010-08-31]. Dostupné online.
  4. Veľký, J. a kolektív. Encyklopédia Slovenska III. zväzok K–M.. Bratislava: Veda, 1979.
  5. Program na zlepšenie kvality ovzdušia v oblasti riadenia kvality ovzdušia – územie mesta Košice a územie obcí Bočiar, Haniska, Sokoľany, Veľká Ida [online]. ke.kuzp.sk [cit. 2010-09-01]. Dostupné online. (Slovensky)
  6. Weatherbase: Počasie pre Košice [online]. [cit. 2010-09-01]. Dostupné online.

Literatura
  • FRICKÝ Alexander. Mestské pamiatkové rezervácie na Slovensku. Martin: Osveta, 1986.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.