Broumov

Broumov leží v severovýchodních Čechách, v severovýchodní části okresu Náchod, u státní hranice s Polskem. Okresní město Náchod je vzdálené vzdušnou čarou přibližně 23 km, polské město Nowa Ruda přibližně 12 km. Město se nachází v geomorfologickém celku Broumovská vrchovina, celé jeho území patří do CHKO Broumovsko. Město leží uprostřed Broumovské kotliny, která je na jihozápadě izolována od vnitrozemí Čech pásmem Broumovských stěn. Přirozenou bariéru na severovýchodě tvoří Javoří hory. Broumovem protéká řeka Stěnava, v katastru města se do ní vlévají levostranné přítoky Kravský potok a Svinský potok a pravostranný přítok Liščí potok.

Historie města je od samého počátku spjata s německou kolonizací východočeského pohraničí, vedenou řádem benediktinů, kteří získali území budoucího Broumovska roku 1213 od Přemysla Otakara I. Vlastní založení města se předpokládá roku 1255. První zástavba města při hradu byla dřevěná a podlehla požáru z roku 1306. Po něm byl z hradu vybudován kamenný klášter s kostelem sv. Vojtěcha a farní kostel sv. Petra a Pavla, jehož gotická věž byla součástí městských hradeb, které byly vybudovány v letech 1357–1380. Městská práva shodná s královskými městy získal Broumov od Karla IV. roku 1348. Středověké město prosperovalo především díky plátenické a soukenické výrobě a obchodu na zemské stezce do Kladska.

Husité pobořili klášter s hradem, který benediktini brzy obnovili a přesunuli sem na dvě století celé břevnovské opatství. Ve městě však převládla protestantská církev. Její kostel sv. Václava dala Katolická liga zavřít roku 1617. Řemeslná výroba byla soustředěna do několika cechů. Všeobecný vzestup města a panství nastal po třicetileté válce v době barokní a řídili jej především opati z kláštera. Barokní koncepci urbanismu, obnovu staveb i novostavby v okolí města navrhl italský stavitel Martin Allio z Löwenthalu. Další stavby chrámů, klášterních budov, gymnázia, lékárny a teras vedl Kryštof Dientzenhofer a dovršil je jeho syn Kilián Ignác. Roku 1847 spadl mezi Broumovem a Hejtmánkovicemi meteorit.

pohled na Broumov, kresba Johanna Venuta, 1802

Slezské války v době tereziánské těžce postihly řemesla, zemědělství i obchod regionu, stejně jako prusko-rakouská válka z roku 1866.[3] Industrializace města byla nesena textilními továrnami, plátenictvím, soukenictvím. Přádelny ve městě a okolí založil Josef Schroll. Během druhé poloviny 19. století z Broumova odešla skupina převážně německých obyvatel, která následně založila osady Puerto Montt a Nueva Braunau (Nový Broumov) v Chile.[4]

Během První světové války, v roce 1915, byl mezi Broumovem a Martínkovicemi zbudován velký zajatecký tábor pro až 30000 Rusů, Srbů, Italů aj. Zajatci v táboře rozvedli vodovod, postavili nové baráky, parní lázně, pekárnu. Tisíce jich zahynuly kvůli infekční epidemii a byly pohřbeny v hromadných hrobech na tzv. vojenském hřbitově.

Při předposledním sčítání lidu v roce 2001 žilo ve městě celkem 8 361 obyvatel, z toho bylo 4 371 žen (52,3 % ze všech obyvatel). Do věkové kategorie 0–14 let spadalo 1 669 obyvatel, do věkové kategorie 15–64 let 5 701 obyvatel a do věkové kategorie 65+ spadalo 991 obyvatel. V době svého narození mělo v Broumově trvalý pobyt 4 113 lidí, podíl rodáků na celkovém počtu obyvatel tedy činil 49,2 %.

V roce 2008 žilo podle odhadů odborníků ve městě asi 800 Romů. Část z nich žila v sociálně vyloučených lokalitách.[5]

Při posledním sčítání lidu v roce 2010 žilo ve městě celkem 7 902 obyvatel.

Podle dat Agentury pro sociální začleňování bylo v roce 2017 v Broumově pět místních sociálně vyloučených lokalit, ve kterých žilo 500–700 lidí.[6]

• Mírové náměstí s morovým sloupem a kašnou. Měšťanské domy jsou původně ze 16. století, postaveny byly z kamene, do současné podoby byly upraveny po následných barokních a empírových úpravách.V západním rohu náměstí najdeme Starou radnici z roku 1419. Jedná se jednu z nejstarších radnic v českých poddanských městech. Obnovována a upravována byla po požárech v letech 1452 a 1565, celkovou přestavbou radnice prošla roku 1838, dnes slouží jako pobočka Komerční banky.
• Mariánský sloup uprostřed náměstí nechal postavit opat Otomar Zinke v roce 1706. Osm soch světců je z dílny J. Brokoffa, na vrcholu sloupu je umístěna replika gotické Madony z klášterního kostela od Gottfrieda Bosewettera. Na náměstí je dále také kašna, knihovna a Městské divadlo.
• Broumovský klášter, mohutná stavba okolo dvou vnitřních dvorů (východní je kvadratura, západní prelatura) od K. I. Dienzenhofera z let 1726–1748 se zachovalou historickou knihovnou s ochozem a freskovým stropem (asi 17 tisíc svazků). Ve sbírkách je i barokní kopie Turínského plátna a ve sklepeních kláštera jsou uskladněny od roku 2000 vamberecké mumie. V přízemí severního křídla je klenutý refektář se štuky B. Spinettiho a s freskami J. K. Kováře (kolem 1754), v 1. patře jižního křídla Kamenný sál sklenutý kopulí s freskami (J. Hager, 1765).
• Kostel sv. Vojtěcha, gotické trojlodí ze 14. století, ve 2. polovině 17. stol. barokně přestavěný na jednolodní s plochými bočními kaplemi a emporami, s hranolovou věží v západním průčelí a terasou se sochami před jižním průčelím. Kostel je zaklenut valenou klenbou, štuková výzdoba od bratří Soldati a fresky od J. J. Steinfelse z roku 1692. Hlavní oltář z roku 1722 od J. Dobnera se sochami od M. V. Jäckela, v horní části drobná soška Madony ze 14. století. V bočních kaplích oltářní obrazy od V. V. Reinera a 12 dřevěných soch světců od M. V. Jäckela z téže doby.
• Bývalé klášterní gymnázium z roku 1711 jižně od kostela, na severní straně most z roku 1705 přes hradební příkop do zahrady.
• Dřevěný hřbitovní Kostel Panny Marie s ochozem ze 14. století, přestavěný 1449, patrně nejstarší dochovaná dřevěná sakrální stavba ve střední Evropě. Uvnitř trámový strop s částečně původní výmalbou z 15. století, v ochozu na 9 dřevěných deskách kronika města za léta 1542–1847.
• Kostel svatého Václava, barokní stavba se staršími základy na půdorysu řeckého kříže od K. I. Dientzenhofera z roku 1730. Nástropní malby od F. A. Schefflera.
• Děkanský kostel svatého Petra a Pavla, založený současně s městem kolem 1265. Gotické halové trojlodí barokně přestavěné roku 1757, s gotickou věží v průčelí. Cenné zařízení z poloviny 18. století, dřevěná socha Madony kolem 1365.
• Bývalý špitál s barokním kostelem svatého Ducha
• Klášterní dub, památný strom
• Vojenský hřbitov z let 1914 – 1918 a 1939 – 1945 Zajatci zajateckého tábora zemřelým kamarádům zbudovali podle návrhu zajatého ruského inženýra památník. Pro zhruba 400 rakouských vojáků bylo zřízeno na vojenském hřbitově zvláštní oddělení. Během 2. světové války zde bylo pohřbeno 122 ruských zajatců.

• 
  Stará radnice
• 
  Mariánský sloup na náměstí
• 
  Klášter od východu
• 
  Kostel sv. Vojtěcha

V Broumově byly natáčeny následující filmy a seriály:

• F. L. Věk (Broumovský klášter), seriál
• Řád (Broumovský klášter), historický film
• Ďáblova lest (Broumovský klášter), seriál
• Mladá léta (Mírové náměstí), historický film
• Bastardi (různá místa), film

• Benešov
• Broumov
• Kolonie 5. května
• Nové Město
• Olivětín
• Poříčí
• Rožmitál
• Velká Ves

• Forchheim, Německo
• Nowa Ruda, Polsko

• 
  Malé náměstí
• 
  Mírové náměstí
• 
  Ulice Obránců míru
• 
  Ulice Protifašistických bojovníků
• 
  Kostel sv. Ducha
• 
  Pohled z ulice U Dolní brány
• 
  Pohled na Broumov cestou z Křinic přes Cihelný rybník
• 
  Pohled na východní část Broumova z bývalých hradeb
• 
  Bývalá Pollackova továrna na nábřeží řeky Stěnavy
• 
  Gymnázium na Kostelním náměstí
• 
  Mírové náměstí
• 
  Broumovský klášter, kostel sv.Vojtěcha
• 
  Broumovský klášter, knihovna
• 
  Dřevěný hřbitovní kostel Panny Marie
• 
  Kostel Panny Marie – interiér
• 
  Kostel svatého Petra a Pavla
• 
  Kostel sv. Václava
• 
  Freska v kostele svatého Václava

• Arnošt z Pardubic (1297–1364), pražský arcibiskup
• Johann Georg Adalbert Hesselius (1630–1695), broumovský měšťan, v letech 1670–1695 správce broumovského panství, autor cenných rukopisů
• Tomáš Sartorius († 1700), opat břevnovský a broumovský
• Otmar Daniel Zinke (1664–1738), opat břevnovský a broumovský
• Johann Liebig (1802–1870), textilní průmyslník a politik
• Josef Tichatschek (1807–1886), rodák a operní pěvec
• Josef Schroll (1821–1891), textilní průmyslník, čestný občan města Broumov
• Julius Lippert (historik) (1839–1909), historik a politik
• Alois Jirásek (1850–1931), spisovatel
• Karl Eppinger (1853–1911), rodák, právník a politik
• Karel Kiler (1875–1967), rodák, statkář a propagátor zemědělství, roku 1897 povýšený na hraběte a roku 1912 na barona
• Otakar Čížek (1883–1942), úředník, oběť heydrichiády
• Emerich Rath (1883–1962), sportovec, dětství a závěr života prožil v Broumově
• Beda Menzel (1904–1994), benediktinský teolog a pedagog
• Josef Škvorecký (1924–2012), spisovatel, vydavatel a exulant
• Václav Hybš (* 1935), hudebník a dirigent
• Uršula Kluková (* 1941), česká herečka
• Petr Kolečko (* 1984), český scenárista
• Tomáš Pöpperle (* 1984), hokejový brankář