Dvůr Králové nad Labem

Dvůr Králové nad Labem leží v Královédvorské kotlině, která je sevřena z jihu příkrým Libotovským hřbetem a ze západu a severu Podkrkonošským Zvičinsko-kocléřovským hřbetem. Sousední obce jsou Vítězná(-Huntířov, Komárov), dále Kocbeře, Kohoutov, Choustníkovo Hradiště, Žireč, Kuks, Libotov, Doubravice, Nové Lesy a Verdek. Severozápadně od města, 4 km proti proudu horního toku Labe sbírá vodu podkrkonošská vodní nádrž Les Království. Z důvodu velkého výškového rozpětí mezi nejnižší a nejvyšší nadmořskou výškou města dochází k rozdílným hydrometeorologickým podmínkám (v zimě se déšť postupně s vyšší nadmořskou výškou mění na sníh, na jaře a v létě – ve více dešťových srážek.) Můžeme zde pozorovat i inverzní oblačnost na území města. Dvůr králové se řadí do klimatických oblastí MT9 která zasahuje především do středu města, a MT7, která je především v severní části Dvora Králové. Pro klimatickou oblast MT9 je charakteristické dlouhé léto které je teplé, suché až mírně suché. Přechodné období je krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je v této oblasti krátká, mírná a suchá a má krátké trvání sněhové pokrývky. Průměrná teplota vzduchu je v lednu −3 až −4 st. Celsia a v Červenci 17–18 st. Celsia. Dnů se sněhovou pokrývkou je přibližně 60–80. Pro klimatickou oblast MT7 je charakteristické normálně dlouhé léto, které je mírné až mírně suché. Přechodné období je krátké a je charakterizováno jako mírným jarem a mírně teplým podzimem, zima je dlouhá normálně, je mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná teplota vzduchu je −2 až −3 a v Červenci 16–17. Co se týče srážkového úhrnu tak ten je ve vegetačním období 400–450 mm, a v zimním období 250–300 mm. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je 60–80.

Původně se zval Dvůr (Curia), Dvůr-Chvojno. První zmínka o Dvoru pochází z vypravování franckých kupců, kteří prý byli v krajině královédvorské oloupeni a někteří i pobiti. Česká knížata Dvůr-Chvojno držela odedávna, ale až o knížeti Soběslavu I. je známo, že Dvůr navštívil v roce 1139.[3]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1270. V latinsky psaném listu ze dne 27. července, vydaném v Miletíně ohledně sporu mezi faráři Hořic a Miletína o farní právo, je mezi svědky uveden královédvorský plebán „Gottfridus de Curia“ (Bohumír ze Dvora). Tímto listem se ocitáme v období vlády Přemysla Otakara II. a dle práce předního znalce doby přemyslovských králů Josefa Žemličky je Dvůr Králové nad Labem spojen s fundacemi zakládanými tímto velkým králem. Městotvorný proces na území Čech a Moravy začal již za Přemysla Otakara I. a nezastavil se ani za Václava I. Přesto ještě k polovině 13. století počet měst sotva přesáhl pětadvacítku. Až Přemysl Otakar II. vtiskl urbanizačnímu tempu potřebnou dynamiku. Síť královských měst se tak zahustila a prakticky dovršila, takže jeho nástupcům zbyly pouhé jednotlivosti. Jedná se o více než 40 měst založených nebo povýšených na město Přemyslem Otakarem II., či o začlenění již vzniklých sídel do jeho budovaných fundací. Josef Žemlička vyjmenovává ve své práci Přemysl Otakar II. král na rozhraní věků ta podstatná města, vázající se k městotvorné a fundační činnosti Přemysla Otakara II. a v té řadě je též uveden Dvůr Králové nad Labem. Přemysl Otakar II. dal město opevnit hradbami se čtyřmi branami a stejným počtem věží.

Podle Ottova slovníku naučného povýšil Dvůr Králové na městys syn Přemysla Otakara II. král Václav II. V kterém roce se tak stalo, není známo.[3]

Po záboru německojazyčných oblastí v roce 1938 se město ocitlo na samé hranici s nacistickým Německem a ze tří stran jej obklopovala Říšská župa Sudety, přičemž některé dnešní místní části (Zboží, Žirec a Žirecká Podstráň) náležely k Říši.

Věnné město

Dvůr Králové nad Labem, kresba Johanna Venuta z roku 1805

Město, jako věnné, získávaly postupně do vlastnictví níže uvedené královny. Žádná z nich, s výjimkou Marie Terezie, do Dvora Králové nepřijela.

• 1622 – Eleonora Toskánská, druhá manželka Ferdinanda II.
• 1655 – Eleonora Magdalena Mantovská, třetí manželka Ferdinanda III.
• 1686 – Eleonora Magdaléna Falcká, třetí manželka Leopolda I.
• 1720 – Alžběta Kristýna Brunšvická, manželka Karla VI. V této době utrpělo město značné škody od pruského vojska. Ve městě leželo posádkou střídavě vojsko pruské i rakouské a to v letech 1741, 1744 a 1745 (bitva u nedalekého /Horního/ Žďáru).
• 1750 – Marie Terezie. Ta potvrdila Dvoru Králové všechny jeho výsady. Poslední česká královna, která navštívila své věnné město Dvůr Králové. V roce 1752 dala na místě dřevěného kostela postavit kamenný kostel Povýšení Svatého Kříže (kostelíček). Sedmiletá válce v r. 1756 – 1763 zuřila v okolí města.
• 1757 – Bojů proti pruskému obléhání Prahy se zúčastnila městská hotovost ze Dvora Králové.
• 1757–1778 – Válka o bavorské dědictví mezi pruským králem Fridrichem II. a Marií Terezií. Na děkanství bydlel císař Josef II.
• 1790 – Marie Ludovika Španělská, manželka Leopolda II.
• 1793 – Marie Terezie Neapolská, druhá manželka Františka I.
• 1808 – Marie Luisa Modenská, třetí žena Františka I.

• Dvůr Králové nad Labem (katastrální území Dvůr Králové nad Labem a Sylvárov)
• Lipnice (330–451 m n. m.)
• Verdek (310–485 m n. m.)
• Zboží (320–370 m n. m.)
• Žireč (k. ú. Žireč Městys a Žireč Ves 270–410 m n. m.)
• Žirecká Podstráň (350–360 m n. m.)

6 částí obcí má 154 ulic a 3 798 adres

Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 184 domech 13 290 obyvatel, z nichž bylo 7 148 žen. 12 009 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 1 124 k německé a 41 k židovské. Žilo zde 4 658 římských katolíků, 952 evangelíků, 4 128 příslušníků Církve československé husitské a 217 židů.[5] Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 717 domech 16 585 obyvatel. 14 703 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 601 k německé. Žilo zde 5 955 římských katolíků, 1 322 evangelíků, 5 385 příslušníků Církve československé husitské a 182 židů.[6]

• 
  Věková struktura obyvatel obce Dvůr Králové nad Labem roku 2011
• 
  Rodinný stav obyvatel obce Dvůr Králové nad Labem roku 2011
• 
  Vzdělání obyvatel obce Dvůr Králové nad Labem roku 2011

• Městské muzeum – Kohoutův Dvůr – Sladkovského 530
• Galerie Zdeňka Buriana – Štefánikova 1029
• Old Racing Collection – Štefánikova 2427 Zrušeno, exponáty se vrátily zpět do soukromých sbírek.
• Městská knihovna Slavoj – Tylova 512

Šindelářská věž byla součástí hradeb/opevnění města

Kostel a radnice z náměstí T.G.M.

• Kostel Povýšení svatého Kříže v Riegrově ulici
• Kostel svatého Jana Křtitele na náměstí Republiky
• Pomník a hroby Rudoarmějců a obětí fašizmu na městském hřbitově, náhrobek rodiny Kratochvílovy, hrobka rodiny Sochorovy
• (Socha svatého Matěje, prodána v r. 2010 do Josefova[9], umístěna v podloubí domu Restauranu Hlavní stráž na Masarykově náměstí v Josefově).
• Mariánský sloup na náměstí T. G. Masaryka z roku 1753 se sochou Panny Marie a sochami svatých Floriána, Vavřince, Kosmy a Damiána na podstavci, doprovázený sochami sv. Františka Xaverského, Jana Nepomuckého, Norberta, Ignáce, Jakuba a Jana Křtitele v parteru, byl vytvořen sochařem Josefem Procházkou (z Chrudimi)
• Sousoší svatého Jana Nepomuckého (Svatojánské oratorium) na náměstí Republiky
• Smírčí kříž na lokalitě Harta, v lese u silnice směrem na Kocbeře
• Pomníky z války v roce 1866
• Pomník obětem Květnového povstání 1945 na nábřeží Jiřího Wolkera
• Pomník osvobození (1918) na náměstí Odboje
• Pomník padlým 1939 – 1943 na nádvoří závodu TIBA
• Pomník Václava Hanky v Schulzových sadech
• Pomník obětem Květnového povstání 1945 u školy 5. května
• Kašna se sochou Záboje na náměstí T. G. Masaryka
• Radnice na náměstí T. G. Masaryka
• Škola průmyslová textilní na nábřeží Jiřího Wolkera
• Pivovarská hospoda
• Dub ve Dvoře Králové, památný strom u MŠ v ulici Na Struze, jižně od centra města (50°25′43″ s. š., 15°48′46″ v. d.)
• Královédvorské lípy, dvojice památných stromů v ulici Zlatníkova, na jz. okraji města (50°25′5″ s. š., 15°48′33″ v. d.)

HC RODOS Dvůr Králové nad Labem – hokejový klub

1. HK Dvůr Králové nad Labem - házenkářský klub

• Koná se zde festival Královédvorský advent .

• Jindřich Dvorský z Helfenburka – Henricus Curius ab Helfenburg – rektor Univerzity Karlovy (* 2. března 1505, † 15.9.1582 Praha)
• Matěj (Matyáš) Dvorský z Hájku – Mathias Curius ab Hayek – rektor Univerzity Karlovy (* 1520, † 23.3.1583 Praha)
• Jan /Křtitel/ Václav Bergl – barokní malíř (* 23. září 1719 –  †15. ledna 1789, Vídeň)
• Pankrác Ignác Borč – kněz. Skutečný nálezce Rukopisu královédvorského (* 1. března 1791, † 3. ledna 1824 Kuks).
• Rudolf Antonín Dvorský – zpěvák, kapelník, nakladatel (* 24. března 1899 –  † 2. srpna 1966, Praha)
• Otto Gutfreund – přední kubistický sochař světového významu (* 3. srpna 1889 –   † 2. června 1927, Praha)
• Eugen Wiškovský – pedagog, filolog a významný český fotograf 30. let (* 20. září 1888 Dvůr Králové – † 15. ledna 1964 Praha)
• Jan Zdeněk Bartoš – český hudební skladatel (* 4. června 1908 – †1. června 1981 Praha)
• Antonín Pavel Wagner – sochař (* 3. července 1834, + 27. ledna 1895 Vídeň)
• Otto Rutrle – teolog, religionista a vysokoškolský pedagog (* 5. března 1908, † 21.11.1976 Ostrava)
• Josef Král – pilot formule GP2 (* 15. června 1990)
• Martin Laul – hudebník, klávesista skupiny Turbo (* 29. října 1958)
• Ladislav Lubina – bývalý český hráč a současný trenér ledního hokeje (* 11. února 1967)
• Josef Šorm – český volejbalový reprezentant a držitel stříbrné medaile z LOH v Tokiu 1964 (* 2. března 1932)
• Miroslav Popov – motocyklový jezdec (* 14. června 1995)
• Aleš Jetmar – český softballový reprezentant, několikanásobný mistr Evropy a mistr republiky v softballu (* 20. dubna 1974)
• Karl Freund – kameraman a režisér (*16. ledna 1890, † 3. května 1969 Santa Monica, Kalifornie, USA)
• Martin Šonka – (* 26. března 1978), akrobatický letec, pilot prestižní světové série Red Bull Air Race, v roce 2017 obsadil celkově 2. místo
• JUDr. Jiří Heger – (*19.2.1934 - † 11.7.2020) významný znalec Persie, fotograf, dlouholetý diplomat a bývalý velvyslanec v Íránu
• Jan Odl – herec (17.9.1939, † 4.2.2004 Ostrava), zemřel na jevišti, většinu svého života působil v divadle Petra Bezruče v Ostravě.

• Žofie Bavorská (1376–1428), římská a česká královna, první majitelka města
• Karel Josef Biener z Bienbergu (1731–1798), archeolog, autor Dějin Dvora Králové nad Labem
• Václav Hanka (1791–1861), knihovník Národního muzea, objevitel Rukopisu královédvorského. Narozen v Hořiněvsi
• Antonín Svojsík (1835–1880), otec zakladatele českého skautingu Antonína Benjamína Svojsíka. Narozen v Holicích, pohřben ve Dvoře Králové nad Labem.
• Tomáš Halík (1856–1944), pedagog, profesor a ředitel královédvorského gymnázia, autor Dějin Dvora Králové nad Labem. Narozen v Nových Dvorech (Kutná Hora), zemřel v Praze
• Zita Bourbonsko-Parmská (1892–1989), česká královna a rakouská císařovna, patronka města do roku 1918
• Josef Vágner (*26.5.1928, Ždírnice (Horní Olešnice), † 6.5.2000), zakladatel českého safari, 1965 – 1983 ředitel ZOO, pohřben ve Dvoře Králové nad Labem.
• Vít Havlíček (* 1984), varhaník, zakladatel festivalu Královédvorský advent, Hudební léto Kuks a dramaturg hudebních festivalů
• Stanislav Biman (* 1938) – publicista a historik specializující se na česko-německé vztahy
• Josef Tomáš (* 1934 Studenec) – atlet, běžec na dlouhých tratích, dvanáctinásobný mistr republiky, 17. místo na OH v Tokiu na 10 000m, dlouholetý člen atletického oddílu v DKnL
• Martin Šonka (* 26. března 1978, Dvůr Králové nad Labem) je český akrobatický a bývalý bojový pilot Vzdušných sil AČR.

Radnice chtěla v roce 2008 začít se stavbou solárního parku s výkonem 3,8 megawattu za přibližně 400 milionů korun, který by se stal jednou z největších slunečních elektráren v České republice. V letech 2009 a 2010 však zastupitelé rozhodli, že takto velikou investici nepodpoří a pozemek pro tyto účely bude město pouze pronajímat.[10][11]

• Verneuil en Halatte, Francie
• Piegaro, Itálie
• Kamienna Góra, Polsko