Kutná Hora

Kutná Hora (německy Kuttenberg) je město ve Středočeském kraji, obec s rozšířenou působností a významná městská památková rezervace, zapsaná na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Díky těžbě stříbra šlo ve středověku o jedno z nejvýznamnějších českých královských měst. Žije zde přibližně 20 tisíc[1] obyvatel.

Kutná Hora
Kutná Hora: panorama města se siluetami kostela sv. Jakuba a chrámu sv. Barbory
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0205 533955
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíKutná Hora
Okres (LAU 1)Kutná Hora (CZ0205)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°56′54″ s. š., 15°16′6″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel20 450 (2022)[1]
Rozloha33,07 km²
Nadmořská výška254 m n. m.
PSČ284 01
Počet domů4 015 (2021)[2]
Počet částí obce12
Počet k. ú.7
Počet ZSJ47
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Kutná Hora
Havlíčkovo náměstí 552
284 24 Kutná Hora
[email protected]
StarostaJosef Viktora
Oficiální web: www.kutnahora.cz
Úřední web: www.mu.kutnahora.cz
Kutná Hora
Další údaje
Kód obce533955
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Kutné Hory.

Vznik

Jak název města naznačuje, souvisí jeho historie s těžbou („kutáním“) stříbrných rud a tavením stříbra. Ve středověku koncem 13. století poskytoval zdejší revír zhruba jednu třetinu produkce stříbra v Evropě.

Těžba a úprava stříbrné rudy v Kutné Hoře. Knižní malba z devadesátých let 15. století

To se v okolí vyskytovalo patrně i na povrchu a už v 10. století se na blízkém hradišti v Malíně razily stříbrné denáry. S těžbou stříbra možná souviselo i založení cisterciáckého kláštera v sousedním Sedlci, prvního v Čechách. Sedlecký klášter založil roku 1142 Miroslav z Cimburka, významný dvořan knížete Vladislava II. Klášter byl osazen mnichy z kláštera Waldsassen v Horní Falci, který patřil do řádové linie, jež se hornictví věnovala. To by mohlo vysvětlit, proč byl – proti běžné řádové praxi – založen v krajině už osídlené a kultivované. Klášteru patřily pozemky, na nichž pozdější město vyrostlo, stejně tak i řada vesnic v okolí.

Pohled od sv. Barbory: Jezuitská kolej, Hrádek, kostel svatého Jakuba a Vlašský dvůr

Blízká města Čáslav i Kolín dostala kolem roku 1260 jihlavské horní právo, patrně proto, že měšťané v okolí těžili stříbro, a o málo později se objevuje i název osady Antiqua Cuthna – Stará Kutna, jež patrně stála blíž k sedleckému klášteru. Osada snad zanikla za válek krále Přemysla Otakara II. s Rudolfem Habsburským, který roku 1278 v Čáslavi uzavřel mír s Otou Braniborským.

Počátkem vlády krále Václava II. vypukla v lokalitě dnešní Kutné Hory „stříbrná horečka“. Několik tisíc lidí z blízkého i dalekého okolí se sem přistěhovalo za prací a obživou, mnoho z nich až z německých krajů. Tak patrně vznikla na kopci nad údolím Vrchlice hornická osada, latinsky Mons Cuthna, s velmi nepravidelným plánem, který je dodnes patrný. Ještě roku 1289 se o soudní pravomoc nad osadou přela města Kolín a Čáslav, ale od roku 1291 už mělo město vlastní soud a královský horní úřad.

Od roku 1300 do husitských válek

Kolem roku 1300 vydal král Václav II. nový horní zákon (Ius regale montanorum), který stanovil královská práva nad těžbou stříbra i mincovnictvím, zavedl jednotnou minci a ražení soustředil v Kutné Hoře. Pod vedením italských odborníků z Florencie se v nové mincovně, která se podle nich jmenuje Vlašský dvůr, začaly roku 1300 razit Pražské groše. V letech 1304 a 1307 byla Kutná Hora obléhána vojskem Albrechta I., obyvatelé ji však narychlo opevnili a ubránili. Roku 1318 byla Kutná Hora povýšena na město a dostala různá privilegia.

Bohatství kutnohorských dolů – zejména šachty Osel – se stalo základem královské moci v Čechách a hlavním zdrojem prostředků na velkolepé stavby Lucemburků po celé 14. století. Král Karel IV. i Václav IV. si proto města velmi hleděli, podporovali je v různých sporech i při zvelebování městských staveb; Vlašský dvůr se stal sídlem krále Václava IV. Ve druhé polovině 14. století vznikl kostel svatého Jakuba a šest dalších, radnice a další stavby a město opevnila hradba se šesti branami. Roku 1363 se zmiňuje i městská škola.

Nádvoří Vlašského domu

Vzhledem ke klášternímu původu Kutné Hory městské kostely spadaly do správy sedleckého kláštera, který sídlil mimo město samotné. Pro vyřešení této situace vzniklo roku 1384 hornické bratrstvo pro stavbu nového, tzv. „horního“ (tj. hornického, důlního) chrámu sv. Barbory na pozemcích vyšehradské kapituly a za městskou hradbou. I když výnos dolů v té době klesal, stavební činnost rostla a král Václav IV. dal rozšířit Vlašský dvůr, kde často býval a roku 1409 zde podepsal Dekret kutnohorský o novém rozdělení pravomocí na pražské univerzitě. Roku 1413 horníci přepadli Malín a pobili obyvatele, protože jim bránili v dolování, 1416 zavraždili královského vyslance a ve městě se rozhořely národnostní a náboženské spory.

Od 1419 do 1621

Roku 1419 začalo město pronásledovat kališníky a mnoho jich dalo naházet do opuštěných šachet. Roku 1420 podporovalo město císaře Zikmunda Lucemburského, ale když 1421 Jan Žižka vydrancoval sedlecký klášter, podrobilo se Janu Želivskému s tím, že odpůrci kalicha musí město opustit. Když Zikmund z města 1422 ustoupil, založil požár, který měšťané uhasili. Roku 1424 však město důkladně vypálil Jan Žižka a nově osídlili táborité, kteří zde vládli až do bitvy u Lipan 1434. Mince v té době velmi upadla, razily se jen špatné haléře a obchod v Čechách přešel na míšeňské groše.

Roku 1436 sjednal král Zikmund zajímavé vyrovnání nových majitelů se starými i náboženský smír. Roku 1444 byl ve Vlašském dvoře zvolen hejtmanem pozdější král Jiří z Poděbrad a odtud roku 1448 táhl dobývat Prahu. Král Jiří výrazně přispěl k rekonstrukci Vlašského dvora. V Kutné Hoře pak sbíral vojsko proti Matyáši Korvínovi, jehož 1469 u Vilémova zajal.

Roku 1471 po smrti krále Jiřího svolala královna Johanka z Rožmitálu do královské audienční síně Vlašského dvora sněm k volbě nového krále. Sněm se konal ve dnech 20. až 28. května. Bylo velkou zásluhou právě Johanky, respektované osobnosti oběma stranami (pod jednou i pod obojí), že na sněmu byla prosazena Jiřího závěť a 27. května 1471 zde byl zvolen českým králem Vladislav Jagellonský. Dá se říci, že touto volbou, značně ovlivněnou v zákulisí Johankou a synem Jiřího z prvního manželství Jindřichem, byly v Kutné Hoře změněny dějiny střední Evropy, a to ve velmi vypjaté situaci ohrožení země uherským vojskem. Vladislav Jagellonský za své vlády Kutnou Horu velmi podporoval.

Veduta Kutné Hory, Jan Willenberg, 1602

V té době se díky lepší technice opět zvýšil výnos dolů a dosáhl vrcholu, což se projevilo i ve stavební činnosti a roku 1489 zde Martin z Tišnova vytiskl bohatě ilustrovanou Bibli kutnohorskou. Od roku 1489 sídlili v Kutné Hoře italští biskupové, kteří světili kněze podobojí, konaly se zde zemské sněmy a město konkurovalo svým významem Praze.

Po roce 1530 začal výnos dolů opět klesat, šachty se zalévaly vodou a opouštěly. Po stavovském odporu 1547 ztratilo město část svých svobod a roku 1550 se přestaly razit pražské groše. Úpadek pak rychle pokračoval také proto, že přísun stříbra z Jižní Ameriky srazil jeho cenu a dolování se přestalo vyplácet. Kutnohorské poměry v 16. století zachycují anekdotické paměti Mikuláše Dačického (1555–1610). Kutnohorský primátor Jan Šultys z Felsdorfu, dříve mincovní úředník, se stal za stavovského povstání direktorem a byl roku 1621 v Praze popraven; jeho hlava pak visela přes sto let na městské bráně.

Od 1622 do současnosti

Královské horní město Kutná Hora v Čáslavském kraji namalováno Joanem Venutem 1815

Roku 1623 byli vypovězeni nekatoličtí duchovní, morovou epidemií 1625 a exilem se počet obyvatel snížil o čtvrtinu. Ferdinand II. Štýrský městu zkonfiskoval část statků a věnoval jezuitům, kteří zde roku 1626 založili latinskou školu a pak budovali vedle sv. Barbory velkolepou kolej. V té pak vyučoval například Bohuslav Balbín, Jiří Plachý-Ferus, historik města Jan Kořínek a další. I když těžba skomírala a roku 1726 byla úplně zastavena, město se pomalu vzpamatovalo a v Kutné Hoře působila řada vynikajících umělců (Kilián Ignác Dienzenhofer, František Maxmilián Kaňka, Petr Brandl, který zde 1735 zemřel a je zde v kostele Matky Boží Na Náměti pochován). V letech 1770 a 1823 poničily město velké požáry.

Kutná Hora hrála významnou roli v národním obrození. Narodil se zde archeolog Jan Erazim Vocel a dramatik Josef Kajetán Tyl, v letech 1850–1851 zde žil a pracoval Karel Havlíček Borovský a vzniklo zde mnoho národních spolků a sdružení. Koncem 19. století byly gotické stavby obnoveny a chrám svaté Barbory v letech 1884–1893 dostavěn J. Mockerem.

Roku 1950 byly ke Kutné Hoře připojeny obce Kaňk, Perštejnec a Sedlec.[3]

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 169 domech 14 370 obyvatel, z nichž bylo 7 558 žen. 14 146 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 98 k německé a 20 k židovské. Žilo zde 8 725 římských katolíků, 606 evangelíků, 1 027 příslušníků Církve československé husitské a 188 židů.[4] Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 459 domech 13 892 obyvatel. 13 726 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 63 k německé. Žilo zde 8 331 římských katolíků, 741 evangelíků, 2 068 příslušníků Církve československé husitské a 140 židů.[5]

Vývoj počtu obyvatel

Rok 1702[6] 1790[7][8] 1808 1811[9] 1830[10] 1831[11] 1834[12] 1837[13] 1840[14] 1843[15] 1846[16] 1850[17] [18] k 31. 10. 1857[19]
Počet obyvatel 2 700 7 000 7 000 6 217 8 460 10 338 9 545 9 554 9 929 8 777 10 317 8 624 12 727
Vývoj počtu obyvatel za celé město a jeho části 1869-2011[20]
Část města (rok přičlenění k městu[21])18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel Kutná Hora-Vnitřní Město9 77913 15410 17210 53010 10214 3707 65111 67912 62313 9023 3232 9222 4702 384
Hlouška880.9261 4332 158.2 785...6 4455 3445 4575 088
Kaňk (1950) 1 0691012924747626700774
Karlov306.436572724.944...566484535550
Malín (1975) 777775870995
Neškaredice (1961) 247272269219268271
Perštejnec (1950) 1109479392315952
Poličany (1981) 207190182
Sedlec (1950) 1 7141 7051 6921 2461 1791 0981 224
Šipší..........3 8685 9705 6754 943
Vrchlice785.8089761 084.876...329300367350
Žižkov997.1 2211 3031 474.1 636...3 0993 5123 6643 684
celé město12 74713 15413 56314 81415 54214 37013 89214 57216 83517 94320 70821 56121 45320 497

Obecní správa

Pohled na Kutnou Horu z chrámu sv. Barbory na kostel svatého Jakuba (1919), foto Josef Jindřich Šechtl
Palackého náměstí

Historický přehled

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kutná Hora
  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický i soudní okres Kutná Hora[22]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kutná Hora
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Kutná Hora
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Kutná Hora[23]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Kutná Hora[24]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Kutná Hora[25]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kutná Hora[26]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, okres Kutná Hora, obec s rozšířenou působností Kutná Hora

Členění města

Katastrální území Kutné Hory

Kutná hora se skládá z 12 místních částí na 7 katastrálních územích

Správní území

Související informace naleznete také v článcích Okres Kutná Hora a Správní obvod obce s rozšířenou působností Kutná Hora.

Kutná Hora byla dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Kutná Hora ale stále existuje a skládá se z 88 obcí, správní obvod obce s rozšířenou působností z 51 obcí. Stále zde však např. působí Okresní soud v Kutné Hoře a okresní státní zastupitelství.

Průmysl

Od roku 1538 je doložen kutnohorský pivovar, založený rodem Dačických z Heslova a uzavřený v roce 2010. V 19. století vznikla v bývalém cisterciáckém klášteře tabáková továrna, kterou dnes vlastní společnost Philip Morris. Od roku 1967 je v Kutné Hoře velký strojírenský závod, slévárna ČKD Kutná Hora. Vedle kterého nedávno vyrostla továrna společnosti Foxconn. Zásoby stříbra byly vyčerpány již na přelomu 17. a 18. století. Avšak těžba rud zinku a olova pokračovala na Kaňku až do roku 1991.

Doprava

Město protíná silnice I/2 v úseku Říčany – Kutná Hora – Přelouč, která se u Malína (na katastru Nových Dvorů) kříží se silnicí I/38 v úseku Kolín – Čáslav. Ve městě končí i silnice II/126 ve směru od Zbraslavic, která prochází částmi Perštejnec a Karlov. Dále územím města vedou silnice III. třídy:

  • III/03321 ze silnice I/38 – Kaňk – I/2 – Karlov – Církvice
  • III/03322 Šipší – Kaňk
  • III/3272 Hlízov – Malín
  • III/33354 Hořany – Vnitřní Město
  • III/33355 Grunta – Hlouška
  • III/3377 Malešov – Poličany – Vrchlice – Žižkov
  • III/33713 Křesetice – Perštejnec
  • III/33714 Poličany – II/126
  • III/33716 Karlov – Perštejnec – Olšany
  • III/33719 Třebešice – Neškaredice – III/33316
  • III/33721a Neškaredice – Církvice

Kutná Hora leží na železniční trati 230 Kolín – Kutná Hora – Havlíčkův Brod, z níž odbočuje železniční trať 235 Kutná Hora – Zruč nad Sázavou. Železniční trať 230 Kolín – Kutná Hora – Havlíčkův Brod je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, doprava byla zahájena roku 1869. Železniční trať 235 Kutná Hora – Zruč nad Sázavou je jednokolejná regionální trať, zahájení dopravy bylo roku 1905. Na trati leží na území města kromě odbočné železniční stanice Kutná Hora hlavní nádraží i železniční zastávka Kutná Hora-Sedlec, železniční stanice Kutná Hora město, železniční zastávka Kutná Hora předměstí a železniční zastávka Poličany.

Kutná Hora nemá vlastní letiště, v jejím dosahu jsou nicméně veřejné vnitrostátní letiště ve Zbraslavicích a v Kolíně.

Kutná Hora měla v roce 2011 městskou autobusovou dopravu o šesti linkách, nejvýznamnější linkou městské hromadné dopravy je linka 1, která spojuje hlavní vlakové nádraží, autobusové nádraží a centrum města. Autobusovou dopravu ve městě obstarává společnost Arriva Východní Čechy.

Příměstské autobusové linky vedly z Kutné Hory např. do Čáslavi, Kolína, Uhlířských Janovic, Sázavy, Týnce nad Labem, Zbraslavic, Zruče nad Sázavou (u většiny linek je dopravce Veolia Transport Východní Čechy). Městem projížděly dálkové autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Česká Třebová, Chotěboř, Chrudim, Jihlava, Košice, Lanškroun, Liberec, Litomyšl, Michalovce, Mladá Boleslav, Medzilaborce, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Poprad, Praha, Prešov, Telč, Žilina.

Po trati 230 jezdilo v pracovní dny 12 párů rychlíků + 17 párů osobních vlaků, o víkendu 9 párů rychlíků + 16 párů osobních vlaků. Po trati 235 jezdilo mezi stanicemi Kutná Hora hlavní nádraží a Kutná Hora město v pracovní dny 21 párů osobních vlaků, o víkendu 19 párů osobních vlaků, na dalším úseku trati v pracovní dny 11 párů osobních vlaků, o víkendu 7 párů osobních vlaků.

Společnost

Školství

V Kutné Hoře se nachází mnoho mateřských škol, dále čtyři základní školy. Jsou to ZŠ Žižkov, ZŠ Jana Palacha, ZŠ Kamenná Stezka a ZŠ T. G. Masaryka. Střední stupeň vzdělání je v Kutné Hoře zastoupen Střední odbornou školou a Středním odborným učilištěm řemesel, dále Střední průmyslovou školou a dvěma gymnázii Gymnáziem Jiřího Ortena a Církevní gymnázium v Kutné Hoře (dříve Církevní gymnázium sv. Voršily). Vyšší stupeň vzdělání je zastoupen Vyšší odbornou školou, která poskytuje vzdělání v oborech Automatizační technika a Management Elektrotechniky. V plánech je i zřízení Kutnohorské Královské univerzity, která bude poskytovat vzdělání v oborech historických, v budově Jezuitské koleje.

Od roku 2015 sídlí v Kutné Hoře vysoká škola, která se sem přestěhovala z Kolína. Jde o ARC – VŠPSV, Academia rerum civilium – Vysoká škola politických a společenských věd. Škola je zaměřena na studium politologie v bakalářském programu.[27]

Kulturní instituce

Ve městě se konají různé festivaly jako Královské stříbření Kutné Hory, recitační soutěž Ortenova Kutná Hora, Mezinárodní bienále interpretační kytarové soutěže nebo folkový Festival Kocábka. Každé Velikonoce probíhá v Sedlci pouť.

Nejvýznamnějšími kulturními institucemi jsou Městská knihovna Kutná Hora, Městské Tylovo divadlo a Kino Modrý kříž. Dále nově zrekonstruovaná Jezuitská kolej ze 17. století, nyní sídlo Galerie Středočeského kraje zaměřené převážně na moderní a současné umění. Další významné městské instituce jsou České muzeum stříbra s historickým dolem Osel, jehož expozice jsou vystaveny na Hrádku, v Kamenném domě a Tylově domě, dále pak Muzeum Alchymie v Sankturinovském domě a Muzeum tabáku v historickém refektáři cisterciáckého kláštera v Sedlci. Ve městě je i vodní park, zimní stadion a druhá nejdelší bobová dráha v Evropě.[28]

Náboženské organizace

Hřbitovy

Pamětihodnosti

Chrám svaté Barbory, západní část
Kostel svatého Jakuba Staršího
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kutné Hoře.

V roce 1922 byla v Kutné Hoře založena pobočka Klubu Za starou Prahu, která se zasazovala o zachování charakteru historického centra města. Častým hostem zde byl tehdejší předseda pražského klubu Zdeněk Wirth.[29]

Historické centrum městské památkové rezervace spolu s kostelem sv. Barbory a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci je od roku 1995 zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO. Město Kutná Hora je členem evropského projektu EUROMINT, jehož cílem je shromáždit informace o všech evropských středověkých a raně novověkých mincovnách.

Osobnosti

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  4. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 20.
  5. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 70.
  6. Démographie historique, Svazky 18–19, solné sčítání -
  7. Statistischer Umriss der sämtlichen europäischen Staaten in Hinsicht ihrer -
  8. Tableau statistique de la monarchie autrichienne au commencement de la -
  9. Journal für rationelle Politik -
  10. Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde -
  11. Tafeln zur Statistik der Österreichischen Monarchie 1831 -
  12. Tafeln zur Statistik der Österreichischen Monarchie 1834
  13. Tafeln zur Statistik der Österreichischen Monarchie 1837
  14. Tafeln zur Statistik der Österreichischen Monarchie 1840
  15. Popis Králowstwí českého autor: František Palacký
  16. Tafeln zur Statistik der Österreichischen Monarchie 1846
  17. Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970
  18. Zevrubný popis rozdělení země království Českého -
  19. Statistische übersichten über die bevölkerung und den viehstand von Österreich nach der zählung vom 31. october 1857 -
  20. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Kutná Hora, s. 556–557.
  21. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (2. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-01. ISBN 80-250-1311-1. Kapitola Okres Kutná Hora. Archivováno 1. 2. 2014 na Wayback Machine
  22. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  23. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  24. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  25. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  26. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  27. ARC – VŠPSV [online]. Vysoká škola politických a společenských věd [cit. 2020-07-12]. Dostupné online.
  28. Městský informační portál Kutná Hora
  29. POSPÍŠIL, Aleš. Zmizelá Kutná Hora : stavby první republiky. 1. vyd. Kutná Hora: IB Books, 2019. 163 s. ISBN 978-80-907676-0-7. S. 4.
  30. ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Kutná Hora, s. 157.

Literatura

  • J. Kořan, Dějiny dolování v rudním okrsku kutnohorském. Praha: Vědecko-technické nakl., 1950
  • J. Kořínek, Staré paměti kutnohorské. Praha: Nakladatelství Lidové noviny 2000, 605 s. ISBN 80-7106-453-X
  • Ottův slovník naučný, sv. 15, str. 413 nn., hesla „Kutná Hora – dějiny“
  • E. Poche a kol., Umělecké památky Čech II. Praha 1980, str. 182–198.
  • ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
  • MATYS, Rudolf: Kutnohorské pověsti. Praha, 1973
  • POSPÍŠIL, Aleš. Zmizelá Kutná Hora. Praha: Paseka, 2009. 168 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7432-013-2.
  • SOMMER, Jiří. Kutnohorsko. Historický obzor, 1998, 9 (7-8), s. 176–179. ISSN 1210-6097.
  • F. Palacký, Dějiny národu českého, díl V., částka 1
  • F. Čapek: Dějiny zemí Koruny české, V. kapitola Doba husitská a jagellonská.
  • DUDÁK, Vlastimil: Kutnohorský poutník aneb Kutnou Horou ze všech stran; Kutná Hora, Praha, 2004, 2012; 441 s. ISBN 80-7340-035-9

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.