Karel X. Gustav

10. června 1655 opustil Karel X. Švédsko, aby se zúčastnil války v Polsku, která se nazývá Druhou nebo Malou Severní válkou (1655–1660). V době vyhlášení války měl král k dispozici 50 000 mužů a 50 válečných lodí. Nepřátelství začalo dokonce dříve, když Švédové od července 1655 okupovali Daugavpils v Polské Livonii a polská armáda utábořená mezi Netzkými močály se dohodla na švédské ochraně palatinátů Poznaň a Kalisz. Švédové se tak dostali do Varšavy bez boje a okupovali celé Velkopolsko. Polský král Jan II. Kazimír (1648–1674) z rodu Vasa musel uprchnout do Slezska.

Mezitím Karel X. zaútočil na Krakov, který po dvouměsíčním obléhání dobyl 9. října 1655

Problémy v Polsku – především všelidové povstání proti švédské nadvládě – způsobily, že Karel X. s uspokojením přijal zprávy o dánském vyhlášení války 1. června 1657. Útok Torstenssona z doby třicetileté války ho poučil, že Dánsko je nejvíce zranitelné z jihu. Zaútočil tam tedy s rychlostí, která ochromila odpor: v červnu 1657 vytáhl Karel v čele 8000 zkušených vojáků z Bydhoště v Pomořansku a dosáhl hranic Holštýnska 18. července. Dánská armáda se stáhla, a tak Švédové znovu získali Brémské vévodství. Během podzimu Karlovo vojsko obsadilo Jutsko a pevně se zde usadilo. Zdržení u pevnosti Fredericia, kde byla Karlova menší armáda zadržena od půlky srpna do půlky října, dovolilo dánskému loďstvu odrazit po dvoudenní bitvě švédskou flotilu a zabránit tak plánovanému vylodění Švédů v Dánsku. Situace švédského krále se stala kritickou.

V červenci se Dánsko a polsko-litevské království dohodly na spojenectví. Braniborsko se s ohledem na švédské potíže také přidalo na stranu Dánů a situace vypadala pro Švédy hrozivě. Braniborsko chtělo, aby Švédové přistoupili k jednání zprostředkovaným anglickým lordem-protektorem Oliverem Cromwellem a kardinálem Mazarinem, prvním ministrem francouzského krále Ludvíka XIV. Jednání se ale neuskutečnila, protože Švédové jednat odmítli. Karlovi se navíc podařilo 23.–24. října dobýt Fredericii a chystal se dopravit své vojsko na ostrov Fyn pomocí lodí. Ale jednodušší a levnější řešení se mu nabídlo, když v říjnu 1657 uhodily silné mrazy a brzy zamrzl Malý Belt natolik, že armáda mohla přejít po ledu.

Karel X. Gustav při přechodu Beltu

Karel Gustav X. se oženil 24. října roku 1654 s Hedvikou Eleonorou Holštýnsko-Gottorpskou. Z manželství se narodil jediný syn a následník trůnu Karel XI.

Ještě před tím, než uzavřel sňatek s Hedvikou Eleonorou, měl poměr s Brigidou Allersovou, dcerou člena královské rady a zplodil s ní nemanželského syna Gustava Carlsona (1647–1708)

• ENGLUND, Peter. Nepřemožitelný. Historie první severní války. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 772 s. ISBN 80-7106-490-4.
• RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg: Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. (německy)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel X. Gustav na Wikimedia Commons

Předchůdce: Kristýna I.

Švédský král Karel X. Gustav 1654–1660

Nástupce: Karel XI.

Předchůdce: Kristýna I.

Finský velkovévoda Kaarle X. Kustaa 1654–1660

Nástupce: Karel XI.