Personální unie
Personální unie (z lat. persona – osoba) označuje dva nebo více formálně samostatné státy (monarchie)[rozpor] spojené osobou panovníka. Vznik personální unie se zpravidla odehrává na základě daného nástupnického řádu, výsledků dynastické politiky či jako náhodný politickoprávní proces. Ve vztahu k mezinárodnímu právu jsou dva či více států personální unie zcela samostatnými subjekty. Personální unie sama o sobě mezinárodněprávní subjektivitu nemá – tím se odlišuje od reálné unie. Personální unie by neměla být zaměňována s dynastickou unií, jíž se označují dva a více států, v nichž vládne stejná dynastie (ale jiný panovník).[rozpor] Označení personální unie se až na výjimky používá téměř jen u monarchií.[rozpor]
V přeneseném smyslu je ale výrazu personální unie používáno i v případě, že dvě firmy, dva úřady nebo dvě funkce jsou řízeny, resp. vykonávány jednou osobou.
Historický přehled
Čechy
- personální unie s Velkomoravskou říší (888/890–894)
- personální unie s Polskem (1003–1004)
- personální unie s Moravským knížectvím (1034–1054)
- personální unie s Polskem a Uherskem (1301–1305)
- personální unie s Lucemburskem (1313–1378 a 1383–1388)
- personální unie s Uherskem (1419–1439 a 1490–1526)
- personální unie s Rakouskem a Uherskem (1526–1804) poté z toho vzniklé Rakouské císařství
Dánsko
- personální unie se Šlesvickem (1086–1364) a poté se Šlesvickem-Holštýnskem (1460–1864)
- personální unie s Norskem (1319–1536)
- Kalmarská unie Dánska, Švédska a Norska (1397–1523)
- potom personální unie s Norskem (1536–1814) – forma vlády mezi reálnou a personální unií
- personální unie s Islandem (1918–1944)
Lucembursko
Norsko
Polsko
- personální unie s Čechami a Uherskem (1300/01–1305)
- personální unie s Uherskem (1370–1382 a 1440–1444)
- personální unie s Litvou (1386–1569), poté reálná lublinská unie Polska a Litvy
- personální unie Polska resp. Polsko-litevského společenství se Saskem (1697–1706, 1709–1733 a 1734–1763)
- personální unie Polska s Ruskem (1815–1831), poté (1831–1863) reálná unie s Ruskem, poté součást Ruska
Portugalsko
- personální unie se Španělskem (1580–1640), tzv. Iberská unie
- personální nebo reálná unie Portugalska, Brazílie a Algarves, tzv. Spojené království Portugalska, Brazílie a Algarves (1815–1822)
Rusko
Spojené království
- personální unie s Irskem (1801)
- personální unie Anglie a Skotska (Union of the Crowns) 1603
- personální unie s Hannoverskem (1714–1814/37)
- personální unie s dominii, po roce 1949 nahrazeno Commonwealth realms[1]
- personální unie s Irskem (1922–1937/49)[2]
- personální unie s Kanadou (1867–1949)
- personální unie s Austrálií (1901–1949)
- personální unie s Novým Zélandem (1906–1949)
- personální unie s Jihoafrickou unií (1910–1961)
- Commonwealth realm (od roku 1949) personální unie těch zemí v rámci Commonwealthu, které jako hlavu státu uznávají krále(ovnu) Spojeného království tj. Alžbětu II.[3]
Španělsko
- personální unie se Svatou říší římskou (1519–1556)
- personální unie s Portugalskem (1580–1640) tzv. Iberská unie
Švédsko
Uhry
- personální unie s Chorvatskem (1102–1918)
- personální unie s Čechami a Polskem (1301–1305)
- personální unie s Polskem (1370–1382 a 1440–1444)
- personální unie se Svatou říší římskou (1526–1806)
- personální unie s Rakouskem a Čechami (1526–1804) poté z toho vzniklé Rakouské císařství
- reálná unie s Rakouskem (1867–1918) tzv. dualismus
- reálná unie s Chorvatsko-Slavonskem (1868–1918), v rámci Rakouského císařství
