Zločin (dánský seriál)

Budova kodaňského policejního ředitelství, Københavns Politigård

Kodaňská komisařka Sarah Lundová je poslední den v práci před stěhováním do Švédska za přítelem, když její plány změní vražda 19leté gymnazistky Nanny Birkové Larsenové, mnohonásobně znásilněné a brutálně mučené. Její tělo bylo objeveno v potopeném autě patřícím volebnímu štábu radního a liberálního kandidáta na starostu Troelse Hartmanna, krátce před samotnými volbami.

Dějem se prolíná politická linka předvolebního boje zneužívajícího vraždy k očernění Hartmanna poté, co byly krevní stopy nalezeny ve stranickém bytě, jenž politik před osudným víkendem také navštívil. Podezřelí jsou nejdříve spolužáci studentky, poté se ve vazbě ocitá Hartman, aby byl nakonec za viníka označen jeho kolega z radnice, vůdce socialistů Jesper Lohmann, jenž udržoval s gymnazistkou mimomanželský vztah. Ten v garáži omráčí komisařku a ve chvíli, kdy na ni míří zbraní, je zastřelen jejím nástupcem ve funkci Janem Meyerem.

Psycholog a partner vyšetřovatelky Bengt Rosling však předpokládá, že pachatel jednal stejně již v minulosti. Lundová při prověřování pohřešovaných dívek narazí na fotografii jedné z nich, která měla na krku stejný řetízek jako Nanna. Ostatky patnáct let zmizelé dívky jsou nalezeny v nádrži zabalené do plachty stěhovací firmy. Při snaze získat další materiál je v opuštěné budově postřelen Meyer, jenž v nemocnici umírá. Kriminalistka se stává podezřelou ze střelby s důsledkem suspenzace a vazby. Přes oficiální uzavření případu pátrá po propuštění na vlastní pěst a dostává se na stopu stěhováka Vagna Skærbæka, zaměstnaného ve firmě otce studentky Theise Birka Larsena, jehož je odvěkým přítelem a fakticky členem rodiny.

Oba kamarádi odjíždějí z rodinné oslavy do lesa, kde byly spáchány vraždy. Policie i Lundová jsou jim v patách. Poté, co Skærbæk zbraní donutí Theise k cestě do lesa, předá mu ji a vypoví celý příběh. Nanna chtěla z domova uprchnout tajně s dětskou láskou – muslimem, čemuž musel rodinný přítel násilně zabránit. K zastřelení však nenašel sílu, a po víkendovém věznění ji tak uložil do kufru auta, které poslal do vody. Otřesený Theis zaměstnance zastřelí.

Po vyřešení kauzy Larsenové slouží Lundová u hraniční policie v jihodánském Gedseru. Tam za ní přijíždí kodaňský kriminalista Ulrik Strange, vyslaný šéfinspektorem Lennartem Brixem, aby požádal o pomoc v případu zavražděné armádní poradkyně a obhájkyně Anny Dragsholmové. Ženu nalezli mrtvou v Mindelunden i Ryvangenu, památníku popravených členů dánského odporu během druhé světové války. Po počátečním váhání vytvoří Lundová vyšetřovatelský tým se Strangem. Ministrem vnitra se stává Thomas Buch, jenž tuší, že jeho předchůdce Frode Monberg byl zapleten do objasňování podezření dánských vojáků z vražd civilistů během afghánské mise. Tento případ navíc vykazuje spojitost s úmrtím Dragsholmové.[19]

Poté, co je zavražděn dánský veterán z Afghánistánu, padá hlavní podezření na islamisty, kteří by se mohli mstít za dánskou vojenskou účast. Obě oběti znal Jens Peter Raben, velitel jednotky, jíž se týká podezření ze zavraždění afghánské rodiny. Dlouhodobě je hospitalizován na psychiatrii. S manželkou Louise, dcerou plukovníka Torstena Jarnviga, který stojí v čele kasáren, má malého syna. V Rabenově vyprávění se vyskytuje záhadný důstojník a člen speciálních jednotek přezdívaný „Perk“, který měl být strůjcem vraždění v afghánském domě. Poté, co jsou zabiti další dva členové Rabenovy jednotky, z psychiatrie prchá. Podezření na islámské extremisty se jeví jako zástěrka a Lundová se s kolegou zaměřují na dánské vojáky z kasáren.

Buch s náměstkem Carstenem Ploughem a sekretářkou Karinou Munkovou Jørgensenovu zjišťují další důkazy v zakrývání zločinu. Ministr se však ocitá pod tlakem, neschopen oslabit vládu zveřejněním skutečnosti, a pro potřebu schválit protiteroristický balíček s lidovci, je mu doporučováno držet se islamistické verze vražd. Raben se skrývá v kostele u bývalého vojenského kaplana, jenž naléhá, aby se vydal policii. Poté, co Raben prchá, je Lundovou objeven zavražděný kaplan. Na místě se však stále skrývá pachatel a následná honička končí omráčením kriminalistky, načež ji vrah mohl bezbrannou zastřelit, ale neučinil tak.

Přes protesty vyšetřovatelka požaduje exhumaci vojáka Pera K. Møllera, známého jako „Perk“, jehož identitu po smrti někdo jiný používá. Exhumace potvrdí pravost ostatků. Ve chvíli, kdy Strange s kolegyní dopadnou Rabena, drží podezřelý zbraň a poznává v kriminalistovi „Perka“ z Afghánistánu. Strange jej vyzve k odložení zbraně a když tak nečiní, postřelí ho. Raben dále trvá na své verzi a odpovědnosti Strangeho za masakr na afghánské rodině. Souhlasí také tetování na levé paži, které u Perka předpověděl. Armádní představitelé sdělí, že Strange skutečně sloužil v Afghánistánu, ale vrátil se do vlasti ještě před vražedným incidentem.

Lundová zjišťuje, že má její kolega problém s alibi na dobu vražd vojáků Rabenovy jednotky i advokátky. Přesto s ním letí do Afghánistánu vyslechnout podezřelého chirurga, jenž byl v době vražd doma na dovolené, a který ze smrti bratra – člena Rabenovy jednotky, viní právě jejího velitele. Pár se neplánovaně vydává i do domu údajného masakru a objevuje dánskou munici s kostmi civilistů. Potvrzení zločinu nahrává Buchovi vůči ministru obrany Flemmingu Rossingovi a premiéru Gertu Eriksenovi, snažícímu se o shození případu ze stolu. Po návratu je provedena prohlídka kasáren. Podezření z vyvraždění Rabenovy jednotky padá nově na kapitána Bilala, protitálibánsky orientovaného muslima, v jehož skříňce jsou nalezeny části identifikačních „psích známek“ vojáků na krk, jejichž druhé poloviny byly objeveny u mrtvých. Kapitán unáší Louisu Rabenovou. Ve chvíli, kdy jsou Rabenem a kriminalisty vypátráni, propouští zadržovanou, a páchá sebevraždu odpálením nálože.

Mezi čtyřma očima generál plukovníku Jarnvigovi sděluje, že o Strangem policii zatajil informace. Ve skutečnosti byl tento voják během masakru afghánské rodiny tajně vysazen v dané lokalitě. Po setkání Rabena s manželkou se Strange nabízí k jeho odvozu zpět na psychiatrii. Do auta nasedá i Lundová. Během cesty zastavují u památníku hnutí odporu, kde nalezli Dragsholmovou. Kriminalistka poukazuje na nepravděpodobnost Bilala jako vraha vojáků, přestože právě on byl za něho označen. Strange se při popisu událostí přenášení těla Dragsholmové k památníku podřekne, když zmíní detail známý jen vrahovi. Překvapené Lundové tasí její zbraň u boku a výstřely ji skolí k zemi. Poté volá na stanici, že uprchlý Raben vyšetřovatelku zastřelil a on jej musel zabít. Než proti vojákovi zmáčkne spoušť, je omráčen Lundovou, které neprůstřelná vesta zachránila život. Ta do jeho těla vyprázdní celý zásobník.

Ministrovi Buchovi odhodlanému zveřejnit pravdu o zatajování ze strany premiéra, je za mlčení nabídnuto povýšení do úřadu vicepremiéra.

Sara Lundová vyšetřuje s nastupujícím mladým kolegou Asbjørnem Junckerem zabití lotyšského námořníka Victora Macijevske v doku, jehož tělo drapák rozčtvrtil na sedm dílů. Po průkazu vraždy jsou zbylí dva členové posádky Medey, lodi kotvící u kodaňských břehů, nalezeni mrtví na palubě. Devítiletá dcera Emilie rejdařského magnáta Robert Zeuthena je unesena. Macijevski několik týdnů předtím chtěl u kodaňského žalobce Petera Schultze upravit svědectví v případu útěku a sebevraždy Jelbyové. Vraždy vyšetřuje i agent dánské tajné služby Politiets Efterretningstjeneste (PET) Asbjørn Juncker, který měl s Lundovou během studií poměr. Ta má po 25 letech přislíbené nové místo v kontrolním oddělení policie.[24]

Únos dcery rejdaře proběhl několik dní před parlamentními volbami. Zeuthenovo rejdařství Zeeland podporuje vládu premiéra Kristiana Kampera, ale v době ekonomické krize zvažuje přesun do daňově výjhodnějších zemí. Ukazuje se, že únosci nejde o peníze, když si nepřevezme 10 milionů korun. Místo toho před zrakem Lundové oběsí žalobce v průčelí soudní budovy. Motivem je spojitost s Louise Jelbyovou, 13letou dívkou vyrůstající u opatrovníků v Západním Jutsku, která se ztratila při cestě ze školy a byla nalezena mrtvá. Oficiální verze zněla sebevražda. Vyšetřování odhalí, že došlo ke zfalšování pitevní zprávy i žalobcova tlaku na zametení stop a uzavření případu. Objevuje se původní protokol s dokladem násilí a sexuálního zneužití. Ani druhá nabídka 100 milionů korun není únoscem vyslyšena. Naopak patoložka, která zprávu zfalšovala je zavražděna. Stopy ovlivňování vedou až k ministru spravedlnosti Mogensi Rankovi, příteli Zeuthenova otce. [25] Poslední nabídka zní, výměna otce za dceru. Pachatel si zjevně spojuje vraždu Louise s rodinou Zeuthenů. Z mostu, kde k předávce mělo dojít, kriminalistka s rejdařem sledují člun, z něhož je vyhozeno a prostřeleno domnělé tělo Emilie v pytli.[26]

Pátrání se zaměřuje i na starší vraždu Louisy. V den zmizení byla viděna, jak nasedá do černé limuzíny. Na místě nálezu těla je Borch postřelen únoscem a sám utží zranění kulkou Lundové. Krevní stopy prokazují, že se jedná o otce Jelbyové.[26] Záliba školáka v zapisování autoznaček pomůže policii zjistit, že v den únosu 13leté dívky projíždělo obcí auto Ussinga, vůdce opozice. Ten má ovšem alibi, když hrál v casinu. Mezi 12 čísly je i premiérova limuzína. Postupně vychází najevo, že ji vzal jeho 17letý již mrtvý syn, což mu premiérův bratr a jeho volební manažer Stoffer zatajil. Data z GPS však poskytují alibi. Lundová zobdrží od únosce Emilie nápovědu, že jedna značka po vytržení stránky chybí. Tužka se však vryla do další strany a přes záměnu písmen „s“ a „z“, je odhaleno auto věrného pobočníka Zeuthena a jeho pravé ruky Nielse Reinhardta. Ten vede celosvětovou nadaci Zeelandu na pomoc dětem, díky níž získala osiřelá Louise náhradní rodiče. Dívku znal, což prokáží společné fotografie.[27]

Policie objevuje doupě únosce Emilie a po jeho počítačovém průniku do rejdařství usuzuje, že v něm pracoval jako inženýr.[27] Lundová se v domě Reinhardta dožaduje dalších materiálů, když v dané chvíli do sídla proniká i únosce. Reinhardt uniká smrti díky zásahu kriminalistky. Chycený biologický otec Louisy nakonec vyzrazuje místo, kde by měla být malá dívka držena. Policie s ním spěchá do norského fjordu, protože v podtlakové nádrži má Emilie omezené množství vzduchu. Zeuthen s Reinhardtem jsou jim v patách. Na místě zjišťují, že to byla léčka. Při incidentu je únosce zastřelen norským policistou. Lundové, která se zavázala dopadnout vraha jeho dcery, však stačí říci název lodi Medea, v jejíchž útrobách je živá Emilie nalezena.

Premiér Kamper zjišťuje, že za skokem pod vlak jeho syna nemusely stát deprese. Jednalo se o nehodu, když před někým na kolejišti utíkal. Objevený flash disk v jeho kšiltovce odhaluje fotografie, které nasnímal při výletu otcovou limuzínou v den zmizení Louisy, když zachytil schůzku Reinhardta s poradkyní premiéra Karen Nebelovou. Klíčový je snímek, na němž Reinhardt nakládá kolo Louisy do kufru a odváží ji pryč.

Lundová s Borchem míří z Norska domů za využití aerotaxi objednaného Reinhardtem. Ten s kriminalistkou osiří v autě. Ona ví, že je vrah a že nemusel vraždit poprvé. Naléhá na něj, ať se přizná. Sebejistý a povýšený muž si je však vědom, že za hrází právní mašinérie je nepostižitelný. Vnitřní průchod emocí vede Lundovou k prostřelení Reinhardtova spánku. Borch, jenž plánoval odejít od rodiny, aby už nikdy vyšetřovatelku neztratil, vymýšlí krizový plán. Lundová tak v aerotaxi míří do Reykjavíku a odtud dál do Jižní Ameriky. Vyšetřoval PETu připravuje historku o incidentu na letišti a doufá, že se se svou láskou ještě setká.

Namísto vysílání původního dánského seriálu se společnost Fox Television Studios rozhodla pro americký trh vyprodukovat remake nazvaný The Killing, jenž odvysílala komerční kabelová televizi AMC, s premiérou 3. dubna 2011.[9] Po proběhnutí dvou řad došlo 27. července 2012 ke zrušení projektu.[40] Dne 8. listopadu téhož roku však bylo oznámeno, že Fox Television Studios vede závěrečná jednání s poskytovatelem streamovaných médií Netflixem o natočení třetí řady. Stanice AMC, jež původně s pokračováním nepočítala, se stala také součástí dohody. Ta jí zaručovala výsadní práva na premiérové uvedení nových dílů ještě před vysíláním v síti Netflixu výměnou za to, že se s ním bude podílet na všech dalších produkčních nákladech.[41][42] Čtvrtá, šestidílná série pak byla produkována a odvysílána sítí Netflix.

Představitelka hlavní role původní verze Sofie Gråbølová v rozhovoru pořadu Woman's Hour z 8. dubna 2011 pro rozhlasovou stanici BBC Radio 4 sdělila, že americký remake byl nevyhnutelný, protože Američané „z nějakého důvodu nečtou titulky, nebo se jim prostě nechce“. Sama si v remaku zahrála malou postavu v jedné z epizod.[43]

Společnosti Adam Film a Akbel Film se podílely na vzniku tureckého remaku Cinayet (Vražda), produkovaném tureckou stanicí Kanal D.[44] Seríál měl premiéru 7. ledna 2014. Ačkoli bylo původně objednáno 13 dílů, ke zrušení projektu došlo po odvysílání pěti z nich.[45]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků The Killing (Danish TV series) na anglické Wikipedii, Forbrydelsen na dánské Wikipedii, Forbrydelsen II na dánské Wikipedii a Forbrydelsen III na dánské Wikipedii.

• Eva Zálešáková. Komparativní analýza dánského seriálu Forbrydelsen a jeho amerického remaku The Killing [online]. Olomouc: Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, 2016 [cit. 2016-12-01]. Dostupné online. (česky)

• (dánsky) Zločin – oficiální stránky
• Zločin – první řada seriálu na stránkách České televize
• Zločin II – druhá řada seriálu na stránkách České televize
• Zločin III – třetí řada seriálu na stránkách České televize
• Zločin v Česko-Slovenské filmové databázi
• Zločin na SerialZone
• Zločin ve Filmové databázi
• Zločin na Kinoboxu.cz
• Zločin v Internet Movie Database (anglicky)