Letectvo Spojených států amerických

F-22 Raptor

USAF je jednou z největších vzdušných sil na světě. I tak ale bojuje se svým poměrně napjatým rozpočtem při naplňování operačních snah i snah modernizačních. V současnosti (2011) USAF zaměstnává 686 944 osob, při čemž 331 700 patří k aktivním vzdušným silám, 69 500 je přiděleno k Velitelství záložních leteckých sil (Air Force Reserve Command), 106 700 osob slouží v Národní letecké gardě a zbytek tvoří 179 044 civilních pracovníků. Letos dokončí svůj desátý rok v podpoře operace Trvalá svoboda (Enduring Freedom) a osmý rok v operaci Irácká svoboda (Iraqi Freedom). V reakci na potřebu doplňkových informací v boji proti povstalcům v Iráku a Afghánistánu rozšířilo USAF nasazení bezpilotních letounů (RPA), čímž zároveň vznikla potřeba nového personálu, jeho výcviku k ovládání, ale i údržbě těchto strojů. I přesto, že stíhačky F-22 zatím nebyly bojově nasazeny v operacích v Iráku, Afghánistánu ani Libyi, jsou v současnosti pravidelně nasazovány v Pacifiku při podpoře leteckého expedičního sboru a jeho potřeb. USAF zavedlo do výzbroje svůj 160. stroj F-22 v květnu 2010, přičemž výroba tohoto stroje páté generace je ohraničena množstvím 187 kusů.

Přesto však USAF počítá s nákupem a nasazením letounů Lockheed Martin F-35 Lightning II, a to i navzdory zvyšování ceny programu a pomalému procesu nasazování tohoto stroje. Nehledě na tyto problémy začalo USAF postupně vyřazovat z provozu 254 letadel, jako součást restrukturalizace letectva. V květnu 2010 zveřejněný rozpočet na fiskální rok 2011, počítá s vyřazením dalších 59 strojů, včetně 28 kusů C-130E a 17 kusů C-5A. Nedávno dokončená studie o požadované schopnosti mobility (MCRS) vyústila do nového operačního plánu pro nasazení strojů C-17 v počtu 223 kusů a C-5 v počtu 89 kusů, včetně 52 plně modernizovaných strojů C-5M. I přesto, že C-5A nezíská nové motory nebo jiné úpravy související s programem rozšiřování způsobilosti a instalace nových motorů (RERP), nemodernizovaných strojům bude alespoň vyměněna avionika. V současnosti USAF provozuje 112 kusů strojů C-5, v rámci programu vyřazovaní starších strojů předpokládá vyřazení 23 letadel verze C-5A. Mezitím armádní plánovači schválili nákup 10 dodatečných strojů C-17A, přičemž celkové množství těchto strojů zvýšili na 233 kusů. Po vyřazení strojů verze C-130E bude disponovat transportní letectvo USAF přibližně 400 kusy C-130H/J a 38 kusů C-27J.

Implementace posledních rozhodnutí programu na přesun a uzavírání leteckých základen (BRAC) z roku 2005 byla již téměř dokončena. Všechny zbývající perutě USAF, které podléhají tomuto rozhodnutí, budou deaktivovány do 30. září 2011. V rámci tohoto programu budou americké námořnictvo a americká armáda vytvářet společné základny (joint bases). Tento krok konsoliduje operační funkce, které byly předtím duplikované.

Vojenská letiště Air Force na americkém výsostném území mají označení „Air Force Base“ (AFB), mimo něj „Air Base“ (AB), menší pak „Air Station“ (AS). Letiště využívaná jinými ozbrojenými silami pak mají odlišná označení.

Mapka nejdůležitějších základen

výběr:

• 1947–1992 operační připravenost bombardérů s jadernými zbraněmi během studené války.
• 1950–1953 Korejská válka.
• 1964 Povstání Simba, Konžská krize
• 1964–1973 Vietnamská válka.
• 1973 Operace Nickel Grass, letecký most se zbraněmi do Izraele během Jomkipurské války.
• 1980 Operace Eagle Claw, operace k záchraně rukojmích z velvyslanectví USA v Teheránu v dubnu 1980.
• 1986 Operace El Dorado Canyon, nálet proti cílům v Libyi.
• 1990–1991 Operace Pouštní štít, ochrana Saúdské Arábie.
• 1991 Operace Pouštní bouře, Irák.
• 1991–1996 Operace Provide Comfort, zajištění bezletové zóny v Iráku na sever od 36. rovnoběžky.
• 1991–2003 Operace Southern Watch, zajištění bezletové zóny jižně od 33. rovnoběžky v Iráku.
• 1993–1995 Operace Deny Flight, bezletová zóna nad Bosnou a Hercegovinou.
• 1995 Operace Rozhodná síla, bombardování v Bosně a Hercegovině.
• 1996 Operace Desert Strike, bombardování v Iráku.
• 1997–2003 Operace Northern Watch, bezletová zóna severně od 36. rovnoběžky v Iráku
• 1998 Operace Pouštní liška, bombardování v Iráku.
• 1999 Operace Spojenecká síla, bombardování v Kosovu a Srbsku.
• 2001–2021 Operace Enduring Freedom, bombardování v Afghánistánu.
• 2003–2010 Operace Iraqi Freedom, invaze a bombardování v Iráku.
• 2011 Operace Odyssey Dawn, bezletová zóna nad Libyí.
• 2014–současnost Operace Inherent Resolve, součást války proti Islámskému státu