Řeka

Řeka je přirozený vodní tok. Ve srovnání s potokem má obvykle větší průtok, délku nebo rozlohu povodí.

Řeka protékající údolím

Průběh řeky

Tok řeky můžeme rozdělit do tří částí:

  • horní tok, s převahou eroze, charakteristické je říční údolí ve tvaru „V“ s minimem usazenin
  • střední tok, kde se projevuje eroze i sedimentace, říční údolí je plošší a s již významným podílem usazenin. Koryto toku má tvar písmena „U“.
  • dolní tok s převahou sedimentace – údolí je velice ploché, díky masivní sedimentaci vznikají rozsáhlé říční nivy.

Související pojmy

Kromě řek tekoucích stále rozeznáváme i řeky tekoucí jen občas. Zhruba polovina řek přerušuje tok během roku.[1] Menší vodní toky se nazývají bystřina, potok a říčka. Řeka, která je alespoň 500 km dlouhá a jejíž povodí má rozlohu přinejmenším 100 000 km², se označuje jako veletok.

Část toku řeky může vést i podzemím. Místo, kde vodní tok mizí pod povrchem země (což se často stává v krasových oblastech s rozsáhlým výskytem jeskyní), se nazývá ponor, místo opětovného vynoření vyvěračka a podzemní části řeky se říká punkva.

Voda ve vodních tocích pochází z tajícího sněhu, dešťových srážek a z vody, která se vsákla do Země a na povrch znovu vyvěrá v místě nazývaném pramen. Některé řeky pramen nemají a začínají v jezerech, bažinách nebo tajícím ledovci.

Místo, na kterém se řeka vlévá do moře nebo jezera, se nazývá ústí. Řeka se před ním často dělí na několik větví. Území ohraničené těmito větvemi a vodní plochou, do níž se řeka vlévá, se nazývá delta, protože při pohledu shora obvykle má přibližně trojúhelníkový tvar, podobný řeckému písmenu delta (Δ). Větvení řeky, tedy vytváření říčních ramen, se označuje termínem divočení řeky.[2] Pokud se řeka rozdělí na dva toky nastálo, nazývá se to bifurkace. Místo, na kterém se dvě řeky (resp. vodní toky) setkávají, je soutok. Pokračování toku za soutokem dvou řek se obvykle pojmenovává po té delší nebo větší, někdy se však může zcela přejmenovat a původní toky se pak označují jako zdrojnice; tímto způsobem vzniká například Amazonka. V některých případech může tok za soutokem nést jméno kratší a menší řeky, jako je tomu v případě Labe po soutoku s Vltavou. U menší řeky, respektive té, která „souboj“ o jméno další části toku prohrála, lze v tomto případě rovněž mluvit o ústí.

Říční kategorie

Řeky jsou rozděleny podle ústí do následujících kategorií:

  • řeka I. kategorie je řeka, která ústí přímo do moře (v ČR jsou takovéto řeky jen dvě – Labe a Odra)
  • řeka II. kategorie je řeka, která ústí do řeky I. kategorie (v ČR např. Vltava, Morava, Ostravice)
  • řeka III. kategorie je řeka, která ústí do řeky II. kategorie (v ČR např. Sázava, Dyje)
  • řeka IV. kategorie je řeka, která ústí do řeky III. kategorie (v ČR např. Svratka, Úslava)
  • pátá kategorie se už nezavádí, i když i takové řeky existují.

Statistické údaje běžně uváděné u řek

  • délka toku (od pramene k ústí)
  • průměrný nebo okamžitý průtok
  • plocha povodí.

Největší řeky světa

podle průtoku

V této tabulce je uvedeno 5 největších řek světa podle průměrného průtoku v ústí řeky.

Název Kontinent průtok (m³/s)
AmazonkaJižní Amerika&0000000000219000.000000219 000
KongoAfrika&0000000000041800.00000041 800
společné ústí řek Meghna, Ganga a BrahmaputraAsie&0000000000039300.00000039 300
OrinocoJižní Amerika&0000000000033000.00000033 000
Jang-c’-ťiangAsie&0000000000031900.00000031 900

podle velikosti povodí

Přítok Amazonky poblíž města Manaus

V této tabulce je uvedeno 6 největších řek světa podle velikosti povodí.

Název Kontinent povodí (km²)
AmazonkaJižní Amerika&0000000006915000.0000006 915 000
KongoAfrika&0000000003680000.0000003 680 000
NilAfrika&0000000003400000.0000003 400 000
ParanáJižní Amerika&0000000003100000.0000003 100 000
ObAsie&0000000002990000.0000002 990 000
MississippiSeverní Amerika&0000000002980000.0000002 980 000

podle délky

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam nejdelších řek.

V této tabulce je uvedeno 10 největších řek světa podle jejich délky. Pokud je nějaký přítok řeky delší než samotná řeka od místa ústí tohoto přítoku, je počítána délka přítoku. Nejdelší česká řeka Labe má od pramenu Vltavy délku 1329 km.

Název Kontinent Délka (km)
AmazonkaAmerika&0000000000006762.0000006 762
NilAfrika&0000000000006690.0000006 690
Jang-c’-ťiangAsie&0000000000006380.0000006 380
Mississippi - MissouriAmerika&0000000000006275.0000006 275
Jenisej - Angara - SelengaAsie&0000000000005539.0000005 539
Žlutá řekaAsie&0000000000005464.0000005 464
Ob - IrtyšAsie&0000000000005410.0000005 410
KongoAfrika&0000000000004700.0000004 700
AmurAsie&0000000000004444.0000004 444
LenaAsie&0000000000004400.0000004 400

Reference

  1. https://phys.org/news/2021-06-world-rivers-cease-day-year.html#! - Over half of the world's rivers cease to flow for at least one day a year on average
  2. KÖSSL, Roman; CHÁBERA, Stanislav. Základy fyzické geografie : přehled hydrogeografie. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 1999. ISBN 80-7040-348-9. S. 65.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.