Faerština
Faerština (Føroyskt) je severogermánský jazyk, kterým mluví asi 45 000 obyvatel Faerských ostrovů a dalších asi 21 000 lidí v jiných oblastech (hlavně v Dánsku). Má poměrně blízko k islandštině, podobně jako ona přežila na izolovaných ostrovech bez podstatných změn od středověku až do dneška.
Faerština (Føroyskt) | |
---|---|
Rozšíření | Faerské ostrovy Dánsko Island |
Počet mluvčích | 66 000 |
Klasifikace | |
Písmo | Latinka |
Postavení | |
Regulátor | Faerský jazykový výbor (Føroyska Málnevndin) |
Úřední jazyk | Faerské ostrovy (Dánsko) |
Kódy | |
ISO 639-1 | fo |
ISO 639-2 | fao (B) fao (T) |
ISO 639-3 | fao |
Ethnologue | FAE |
Wikipedie | |
fo.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rozšíření
Mimo Faery se používá minimálně. Na Faerách, které mají v rámci Dánska širokou autonomii, je prvním úředním jazykem; druhým je dánština.
Historie
Nejstarší ryze faerské texty jsou tři balady zaznamenané roku 1773. Spisovnou normu sestavil roku 1846 Venceslaus Ulricus Hammershaimb. Tou dobou také začaly snahy o zrovnoprávnění faerštiny s dánštinou. Do školství začala faerština pronikat od roku 1912, úředním jazykem se stala roku 1939, od roku 1948 je na školách prvním vyučovacím jazykem a běžně se používá jako literární jazyk.
Abeceda a výslovnost
Používá se latinka obohacená o několik speciálních znaků podle norsko-islandského vzoru.
velké: | A | Á | B | D | Ð | E | F | G | H | I | Í | J | K | L | M | N | O | Ó | P | R | S | T | U | Ú | V | Y | Ý | Æ | Ø |
malé: | a | á | b | d | ð | e | f | g | h | i | í | j | k | l | m | n | o | ó | p | r | s | t | u | ú | v | y | ý | æ | ø |
výslovnost: | ea, a | oa, o | b | d | -/j/v | é, e | f | g, dž, -/j/v | h | í, i | uj, uj | j | k, č | l | m | n | ó, o | ou, ö | p | r | s | t | ú, u | üu, ü | v | í, i | uj, uj | ea, a | ő, ö |
- Hláskosloví stojí mezi islandštinou a západonorskými dialekty.
- Æ - pochází z norštiny, je-li krátké, čte se jako A, je-li dlouhé, čte se jako EA. Unicode U+00C6 velké, U+00E6 malé.
- Ø - pochází z norštiny, čte se jako německé přehlasované Ö. Unicode U+00D8 velké, U+00F8 malé.
- Ð - pochází z islandštiny a běžně se nevyslovuje. Ovlivňuje ale předchozí a následné samohlásky a pak je slyšet buď J nebo V. Unicode U+00D0 velké, U+00F0 malé. (Neplést s chorvatským Đđ – velké se opticky shoduje, ale malé se liší a mají odlišné kódy: velké U+0110, malé U+0111.)
- Dlouhé samohlásky se vyskytují pouze v přízvučné pozici, když za nimi následuje max jedna souhláska, případně skupiny hlásek PL, KL, PR, TR, KR, TJ, KJ, SJ (ale na jihu Faerských ostrovů se před TJ a SJ vyslovují samohlásky krátce)
- G se čte jako dž před E, I, J, Y a EY (platí téměř výhradně na začátku slova, po samohlásce se semostatné G většinou nevyslovuje vůbec),
- K se čte jako č před 'E, I, J, Y a EY',
- SKJ a SK se čtou jako š před 'E, I, Y a EY',
- DJ se čte jako dž, na jihu Faerských ostrovů dj,
- STJ se většinou čte jako š, někdy (na jihu Faerských ostrovů vždy) jako stj,
- TJ a HJ se převážně čtou jako č, 'TJ' na jihu Faerských ostrovů vždy tj,
- EI se v jižní části Faerských ostrovů čte jako aj/aj, v severní části jako oj/oj (tj. stejně jako 'OY') - na rozdíl od samotného 'E' nebo digrafu 'EY' neměkčí předcházející 'K, G, SK',
- EY se v dlouhé výslovnosti čte ej, krátce jako e,
- Æ se v jižní části Faerských ostrovů čte shodně jako 'E',
- Ó se na jihu Faerských ostrovů čte jako ou/o, v okolí Tórshavnu jako ou/ö a na severu většinou jako öu (eu)/ö,
- Ð se nevyslovuje, stejně tak i G v pozici po samohlásce - místo nich se vkládá hiátové j nebo v (w), případně se tato písmena nevyslovují vůbec,
- LL se čte dl (výjimkou je několik málo zejména přejatých slov),
- RN se většinou čte jako dn, stejně tak i NN po EI a OY,
- RS se vyslovuje jako dlouhé cerebrální š,
- S se mezi Í, Ý, EI a OY a další souhláskou čte jako š, přičemž j ve výslovnosti zaniká,
- Í, Ý, EI, OY před měkkým NK(J), NG(J) a GG(J) ztrácejí druhý komponent dvojhlásky - u, u, a, o,
- Ó a Ú se před GV vyslovují jako e, i (v jižní části Faerských ostrovů ÓGV = ogv),
- A se před NK, NG čte e (na jihu Faerských ostrovů a), toto vyslovované e neměkčí předchozí 'K, G, SK'.
Gramatika
Gramatická stavba a slovní zásoba ovlivněná islandštinou, je zde i řada rysů dialektů jihozápadního Norska. Faerština je flexivní jazyk, který má 3 gramatické rody a 4 pády - nominativ, akuzativ, dativ a genitiv. Genitiv se ale většinou v mluvené řeči nepoužívá a opisuje se. Gramatika jazyků ostrovní větve severogermánských jazyků jako je islandština a právě faerština je tedy jednou z nejsložitějších gramatik mezi germánskými jazyky. Většina germánských jazyků je dnes více či méně analytických.
Slovní zásoba
Ve slovníku je mnoho dánských výpůjček, což souvisí s příslušností Faerských ostrovů k Dánsku.
Osobní zájmena
osobní zájmeno | faersky |
---|---|
já | eg [e:] |
ty | tú [tüu] |
on | hann [han:] |
ona | hon [ho:n] |
ono | tað [tea] |
my | vit [vi:t] |
vy | tit [ti:t] |
oni | teir [tair] |
ony | tær [tear] |
ona | tey [tei] |
Faerské číslovky
číslovka | faersky |
---|---|
0 | null |
1 | eitt |
2 | tvey |
3 | trý |
4 | fýr |
5 | fimm |
6 | seks |
7 | sjey |
8 | átta |
9 | níggju |
10 | tíggju |
11 | ellivu |
12 | tólv |
13 | trettan |
14 | fjúrtan |
15 | fimtan |
16 | sekstan |
17 | seytjan |
18 | átjan |
19 | nítjan |
20 | tjúgu |
21 | einogtjúgu |
22 | tveyogtjúgu |
30 | tredivu, tríati |
40 | fjøruti, fýrati |
50 | hálvtrýss, fimmti |
60 | trýss, seksti |
70 | hálvfjers, sjeyti |
80 | fýrs, áttati |
90 | hálvfems, níti |
100 | hundrað |
1000 | (eitt) túsund |
Sloveso VERA - být
český tvar | faersky |
---|---|
já jsem | eg eri |
ty jsi | tú ert |
on / ona / ono je | hann / hon / tað er |
my jsme | vit eru |
vy jste | tit eru |
oni / ony / ona jsou | teir / tær / tey eru |
Sloveso HAVA - mít
český tvar | faersky |
---|---|
já mám | eg havi |
ty máš | tú hevur |
on / ona / ono má | hann / hon / tað hevur |
my máme | vit hava |
vy máte | tit hava |
oni / ony / ona mají | teir / tær / tey hava |
Příbuznost s ostatními jazyky
Faerština je jako germánský jazyk součástí velké skupiny indoevropských jazyků. Faerštině nejpodobnějším jazykem je islandština, se kterou sdílí starobylý charakter a tím, že se od středověku nijak výrazně nezměnila. Islanďané a Faeřané se ale nejsou schopni domluvit. Je to dáno mimo jiné i tím, že výslovnost obou jazyků je velmi odlišná. Jako příklad lze uvést předložku hjá, která se v islandštině vyslovuje přibližně jako [hjau], zatímco ve faerštině jako [čoa].
Vzorový text
Všeobecná deklarace lidských práv
Pro srovnání faerštiny s islandštinou je text uveden v obou jazycích.
faersky | Øll menniskju eru fødd fræls og jøvn til virðingar og mannarættindi. Tey hava skil og samvitsku og eiga at fara hvørt um annað í bróðuranda. |
islandsky | Hver maður er borinn frjáls og jafn öðrum að virðingu og réttindum. Menn eru gæddir vitsmunum og samvizku, og ber þeim að breyta bróðurlega hverjum við annan. |
česky | Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu faerština na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo faerština ve Wikislovníku
- Faerština na Omniglotu
- Faersko-anglický slovník z Webster's Online Dictionary – the Rosetta Edition
- Fonologie faerštiny