Kodaň

Kodaň (dánsky København, výslovnost: [kʰøb̥ənˈhaʊ̯ˀn]) je hlavní a největší město Dánska. Leží na východním pobřeží ostrova Sjælland a částečně na ostrově Amager. Žije zde přibližně 602 tisíc[1] obyvatel, v celé městské aglomeraci přes jeden milion. Kodaň je sídlem dánské královny.

Kodaň
København
zleva: palác Christiansborg, Frederiks Kirke, zábavní park Tivoli a přístav Nyhavn

znak
Poloha
Souřadnice55°40′34″ s. š., 12°34′8″ v. d.
Nadmořská výška1–91 m n. m.
Časové pásmoUTC+1
StátDánsko Dánsko
regionHovedstaden
komunaKøbenhavns
Administrativní dělení15 čtvrtí
Kodaň
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha86,2 km²
Počet obyvatel602 481 (2017)[1]
Hustota zalidnění6 989,3 obyv./km²
Správa
StarostaFrank Jensen (SD)
Vznik1167
Oficiální webkk.dk
Adresa obecního úřaduRådhuspladsen
København
PSČ1000
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

První zmínka o Kodani pochází z 11. století a hlavním městem se toto přístavní sídlo stalo ve století patnáctém. V 17. století, za vlády Kristiána IV. se stala Kodaň významným centrem regionu. Od roku 2000 je mostem přes Øresund spojena se švédským Malmö. Z Kodaně a Malmö se tak pomalu stává jedna metropolitní oblast, kde v okruhu 50 km žije cca 2,7 milionu obyvatel.

Kodaň je hlavním regionálním centrem podnikání, kultury, médií a vědy, což potvrzují mnohé mezinárodní průzkumy a žebříčky. Byla označena za jedno z měst s nejkvalitnější životní úrovní a rovněž s nejšetrnějším přístupem k přírodě na světě. Je zde největší skandinávské letiště. Jednou z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí je bronzová socha malé mořské víly, v jejíž blízkosti je historická přístavní pevnost Kastellet ze 17. století. V centru Kodaně leží známý zábavní park Tivoli a Nová glyptotéka Carlsbergu. Roku 1996 byla Kodaň Evropským městem kultury.

Etymologie

Dnešní dánský název København pochází ze středověkého pojmenování v dánštině, které bylo Køpmannæhafn (v překladu do češtiny Přístav obchodníků). Roku 1043 bylo toto místo poprvé označeno jako Havn, což se shoduje také s latinským označením Hafnia.[2] Obě slova znamenají totéž – Přístav. V roce 1923 byl právě od latinského pojmenování města odvozen název pro hafnium, chemický prvek, který téhož roku v Kodani objevili Dirk Coster a Georg von Hevesy.[3][4]

Názvy Kodaně se v různých jazycích odlišují. Například anglicky je to Copenhagen, německy a nizozemsky Kopenhagen, polsky Kopenhaga, švédsky Köpenhamn, islandsky Kaupmannahöfn a francouzsky, španělsky a portugalsky Copenhague.

Jméno města nese asteroid (13586) Copenhagen a latinským názvem města Hafnia byl pojmenován chemický prvek Hafnium.

Historie

Prvotní osídlení a středověk
Pečeť Kodaně z roku 1296

Existují důkazy, které potvrzují lidskou činnost na tomto místě datující se do období kolem 4000 let př. n. l., není však potvrzeno trvalé osídlení v oblasti.[5] Podle archeologických průzkumů tu první trvalé osídlení vzniklo v 11. století a zahrnovalo dvě oddělené osady. Na místě dnešního Højbro Plads se pravděpodobně nacházel přístav.[6]

Ve 12. století význam Kodaně rostl a město bylo posíleno zemními pracemi. Římskokatolická církev vybudovala katedrály v Roskilde a Lundu a položila tak základ k rozvoji těchto sídel. Kodaň, která se nachází mezi těmito městy, tak měla ideální polohu pro dopravu a obchod. Nejstarší písemná zmínka o Kodani pochází z 12. století, kdy o ní píše Saxo Grammaticus jako o Portus Mercatorum, v tehdejší dánštině tedy Køpmannæhafn.[5] Papež Urban III. nazval město v dopise z roku 1186 jako Hafn,[7] zde šlo ale zřejmě o zkrácenou verzi.[5]

Geografie

Rozvoj města

Rozvoj města a suburbanizace má v Kodani jasný řád. Jak píše Dan Christensen v publikaci Copenhagen: views a visions, kterou vydala sama Kodaňská radnice, tak v roce 1948 vydala radnice plán na rozvoj města. Ve výše zmíněné publikaci se přímo uvádí následující. Regionální plánování začalo po druhé světové válce, když byl v lednu 1948 publikován návrh „Regionálního plánu pro větší Kodaň“. Navrhoval rozvoj města podél S-trains linek, což zajistilo rychlejší dopravu do města. Město mělo zůstat centrem výroby a služeb, okolo stanic vlaku se měly soustředit servisní střediska. Okolo každé stanice mělo být postaveno bydlení pro 10 000 obyvatel. Tomuto plánu se věnuje i Stan Major, který tvrdí, že plán měl pokrýt 3 000 km² a naplánovat bydlení pro 1 milion lidí.

V 60. letech byl rozvoj města podle tohoto plánu neudržitelný, rozvoj byl příliš rychlý. Proto byl vypracován nový plán Figure 2. V tomto plánu byl připraven rozvoj jihozápadní oblasti okolo města.

Jelikož rychlost rozvoje města byla neudržitelná i podle druhého plánu, začala nad rozvojem Kodaně diskuze. Vznikla instituce, která se zabývala rozvojem města, The Regional Planning Council. Výsledkem dlouhé debaty a práce instituce byl roku 1973 „Regionální plán 1973“ (Figure 3). Plán měl řešit problém s dopravou. Jelikož do té doby byla doprava vedena hlavně okolo S-train linek směrem z předměstí do města byla potřeba vybudovat okruh, který odvede dopravu z centra. Rychlý rozvoj města zpomalil, až téměř zastavil, roku 1973 ropný šok.

Roku 1989 byl vypracován plán „Regionální plán 1989“ (Figure 4). Vše má být soustředěno v okolí hlavních dopravních tepen, hlavně S-trains linek. Dalo by se říci, že tímto je suburbanizace řízená. Nová předměstí se soustředí v okolí těchto linek.

Poslední „Finger Plan“ byl vytvořen roku 2007. Tyto plány byly úspěšné, protože suburbanizace se opravdu soustředí v okolí S-trains linek a mapa města a okolí vypadá jako ruka s prsty.

Hansen a Petersen ve své studii z roku 1980 také zkoumají rozvoj města Kodaně. Podle jejich studie docházelo od konce druhé světové války zhruba do roku 1978 k odlivu lidí z centra města do okraje. Suburbanizace se poté zpomalila a počet obyvatel v centru se už nesnižoval, ale pouze stagnoval. Stádium suburbanizace bylo mezi lety 1945 a 1978 a očekává se pokračováním stádia desurbanizace.

Oproti stavu v roce 1950, kdy ve městě žilo více lidí než v okolí, tak v roce 1989 už žilo v okolí města 2,5krát více lidí než ve městě. Počet obyvatel ve městě a okolí se také zvýšil.

Podnebí

Podnebí je mírné, přechodné mezi oceánským a kontinentálním. Počasí je ve všech ročních obdobích proměnlivé. Sníh padá od listopadu do začátku března a v zimě je sněžení stejně časté jako déšť. V zimě, pokud fouká vítr od východu může být i celodenní mráz a po ránu i méně než -10°C. Jaro je podobné jako v kontinentální Evropě, ale přichází o týden později. Bouřky bývají vzácné a jsou hlavně od půli října do února. V létě naopak mohou východní větry spolu s tlakovou výší přinést vedra. Nejvyšší naměřená teplota byla 33.8 °C a nejnižší naměřená teplota-24.2 °C

Kodaň – podnebí
Období leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec rok
Nejvyšší teplota [°C] 7 8 12 18 23 24 26 26 20 16 12 8 26
Průměrné denní maximum [°C] 3 3 6 12 16 19 21 21 17 11 7 3 11,6
Průměrná teplota [°C] 1 0,5 3 8 12 15 17,5 17,5 13 8,5 5 1 8,5
Průměrné denní minimum [°C] −1 −2 0 4 8 11 14 14 9 6 3 −1 5,4
Nejnižší teplota [°C] −7 −7 −5 −1 3 8 10 8 5 0 −4 −7 −7
Průměrné srážky [mm] 46 30 39 34 50 64 61 70 62 59 53 50 618
Zdroj 1: [8]
Zdroj 2: [9]

Správa a politika

Doprava
Linka M1 kodaňského metra u nadzemní stanice Bella Center Station ve čtvrti Ørestad

Jakožto největší dánský přístav má Kodaňský přístav spojení se Švédskem, Norskem, Německem, Finskem, Polskem i Spojeným královstvím. Z Kodaně je trajektové spojení do Osla (Norsko) a Swinoujscie (Polsko). Na ostrově Amager se nachází jedno z největších evropských letišť a největší skandinávské letiště – mezinárodní letiště Kastrup. Naopak ostrov Sjælland je spojen s okolní pevninou řadou mostů, což usnadňuje železniční a silniční dopravu. Z Kodaně do švédského přístavu Malmö je vybudovaný 16 km dlouhý kombinovaný silniční a železniční přejezd přes průliv Öresund, tvořený tunelem a mostem.

Nejstarším prostředkem místní dopravy v Kodani je autobus. Význam autobusové dopravy ve městě vzrostl po ukončení provozu tramvajové sítě v roce 1972. V současné době existuje v městských oblastech a okolí rozvětvený systém autobusových linek Movia s různými rychlostmi, dostupností a časováním. Systém zahrnuje také tři linky s osobním člunem Havnebussen, který Arriva provozuje s čluny typu Damen Ferry 2306 E3. Ve vnitřním přístavu spojuje přístavní linka mimo jiné Královskou operu (Operaen) na ostrově Holmen se starým městem.

V Kodani se rovněž nachází metro. Jsou zde tři linky a jedna okružní linka velice moderního a zcela automatického metra, vlakové soupravy jezdí bez řidičů. Další rozšíření je ve výstavbě. V tandemu s kodaňským metrem funguje systém příměstské železnice S-Bahn (dánsky S-tog). Hlavním železničním nádražím je København H.

Cyklisté v kodaňské ulici Holemns Kanal projíždí křižovatkou

V Kodani je velmi populární městská cyklistika, do práce nebo do školy na jízdním kole cestuje 45 % obyvatel, hromadnou dopravou 27 %, autem 23 % a zbylých 5 % pěšky.[10] Mezi rokem 2000 až rokem 2017 narostl objem cyklistiky o téměř 70 %. To se stalo především díky budování lepší infrastruktury[11] a také ubírání parkovacích kapacit pro auta.

Partnerská města

Odkazy

Související články

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků København na dánské Wikipedii, Copenhagen na anglické Wikipedii a History of Copenhagen na anglické Wikipedii.

  1. 2017. Dostupné online.
  2. NIELSEN, Oluf. Kjøbenhavns Historie og Beskrivelse I. [s.l.]: [s.n.], 1877. Dostupné online. Kapitola Kjøbenhavn i Middelalderen. (dánsky)
  3. HEVESY, G. The Discovery and Properties of Hafnium. Chemical Reviews. 1925, roč. 2, s. 1. DOI 10.1021/cr60005a001. (anglicky)
  4. SCERRI, Eric R. Prediction of the nature of hafnium from chemistry, Bohr's theory and quantum theory. Annals of Science. 1994, roč. 51, s. 137. Dostupné online. DOI 10.1080/00033799400200161. (anglicky)
  5. SKAARUP, Bi; JENSEN, Johan R. M. Arkæologien i metroens spor — The archaeology in the tracks of the metro. Kodaň: The Orestad Development Corporation and Copenhagen City Museum, 2002. ISBN 87-90143-15-9. S. 14, 15. (dánsky, anglicky)
  6. SKAARUP, Bi. Strandenge og kystlinien i den ældste tid. 1999. V knize: Historiske Meddelelser om København 1999. Příprava vydání Gautier E., Skaarup B., Gabrielsen K., Kristiansen M., Ejlersen T. Kodaň: Københavns Kommune, 1999. ISBN 87-89457-13-7. S. 80. (dánsky)
  7. NIELSEN, Oluf. Kjøbenhavns Diplomatarium. Kodaň: Thiele, 1872. Dostupné online. Kapitola Dopis papeže Urbana III. (dánsky, latinsky)
  8. Nejvyšší a nejnižšší teplota v roce
  9. Průměrné maximum, průměrné minimum, nejnižší a nejvyšší každoroční teplota.
  10. Kodaň zaplnili cyklisté. Zácpy mají vyřešit elektronické cedule. Deník.cz. 2017-06-01. Dostupné online [cit. 2018-09-15]. (česky)
  11. Kodaň má už víc jízdních kol než aut. Radio Wave. 2016-11-30. Dostupné online [cit. 2018-09-15]. (česky)
  12. Copenhagen and Beijing Become Sister Cities [online]. Københavns Kommune, 26 June 2012 [cit. 2014-01-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-31. (anglicky)
  13. Les pactes d'amitié et de coopération [online]. Mairie de Paris [cit. 2015-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 October 2007. (French)
  14. Copenhagen key facts [online]. engineering-timelines.com [cit. 2015-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 9 September 2015. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.