Amsterodamská smlouva

Amsterodamská smlouva přinesla následující změny:

• bude změněn systém obsazování Komise v neprospěch velkých států
• pro hlasování v Radě EU bude upravena velikost kvót pro případy tzv. váženého hlasování
• počet poslanců v Evropském parlamentu nepřesáhne číslo 700
• Evropská rada bude moci označit členský stát, jenž se neřídí základními zásadami EU (svoboda, demokracie, lidská práva a základní svobody, právní stát) a hrubě je porušuje. Takovému státu mohou být, za stálé platnosti povinností, pozastavena některá práva, zejména právo hlasování v Radě EU
• v rámci rozvoje Unie jako oblasti svobody, bezpečnosti a práva bude mít Rada právo na návrh Komise a po konzultaci s parlamentem rozhodovat o vybraných otázkách vízové povinnosti
• v některých otázkách třetího pilíře (vnitro a justice) získá Rada oprávnění rozhodovat upravenou kvalifikovanou většinou na rozdíl od jednomyslnosti budou podstatnou měrou posíleny pravomoci institucí EU v boji proti finanční kriminalitě
• začlenila Schengenskou smlouvu do právního systému Evropské unie

U článků Smlouvy o Evropské unii původně označených písmeny A až S změnila Amsterodamská smlouva jejich označení na číselné.

Ratifikace smlouvy v 15 členských zemích probíhala od června 1998 do března 1999. V květnu 1998 se v Irsku a Dánsku konala referenda, v obou byla smlouva schválena.[1]