Frederik III. Dánský

FrederikII. Dánský

V roce 1657 vyhlásil Frederik válku Švédsku. Vhodná příležitost se naskytla, když se domníval, že je švédský král Karel X. Gustav zaměstnán válkou v Polsku. Ten však vtáhl do Dánska a ohrožoval Kodaň. Proto přistoupil Frederik 28. února 1658 na Roskildský mír, v jehož důsledku musel odstoupit Švédsku Skåne, Halland, Blekinge a Bohusland, ostrovy Bornholm a Hven a výběžek Trondheimu a uznat suverenitu vévody von Schleswick-Holstein-Gottorf.

V srpnu 1658 zaútočili Švédové na Kodaň znovu. Frederik povolal Hanse von Schack, zkušeného vojáka a velitele pevnosti k vrchnímu velení a mohl ve spojení s holandskou flotilou a s pomocí braniborského kurfiřta Fridricha Viléma útok odrazit (14. listopadu 1659 u Nyborgu) a zachránit tak suverenitu Dánska. Po smrti švédského krále byla ve smlouvě z Kodaně ze dne 5. června 1660 ve značném rozsahu ustanovení Roskildského míru potvrzena, avšak Trondheim a Bornholm připadly zpět Dánsku.

Frederik nato svolal Říšský sněm, aby se s ním poradil o konzolidaci financí, armády, námořnictva a obchodu. Duchovenstvo a měšťanstvo považovali za cestu k tomu oslabení šlechty a posílení královské moci, pročež bylo Dánsko 4. října roku 1660 prohlášeno dědičnou monarchií v mužské a ženské linii a král prohlášen plným suverénem. 10. ledna roku 1661 mu byly odevzdány patřičné dokumenty a 14. listopadu roku 1665 podepsal královský zákon (Lex Regia), podle nějž v Dánsku a Norsku byla ustanovena absolutní monarchie a Říšská rada i Říšský sněm byly zrušeny; tyto novoty však byly plně zavedeny až při korunovaci Frederikova nástupce (Kristiána V.) v roce 1709.

1. října roku 1643 se Frederik v Glücksburgu oženil s Žofií Amálií Brunšvickou (1628–1685), dcerou brunšvicko-lüneburského vévody Jiřího (1583–1641) a jeho manželky Anny Eleonory Hesensko-Darmstadtské (1601–1659). Manželství bylo uzavřeno z politických důvodů a manželé k sobě nikdy nechovali hlubších citů, nelze se tedy divit, že oba měli mimomanželské vztahy, jež si vzájemně tolerovali.

Z manželství vzešlo osm potomků, z nichž dva však zemřeli v útlém věku:

• Kristián V. (* 15. dubna 1646; † 25. srpna 1699), dánský král (manželka Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská)
• Anna Žofie (* 1. září 1647; † 1. července 1717) – 1666 provdána za saského kurfiřta Jana Jiřího III. Saského
• Frederika Amálie (* 11. dubna 1649; † 30. října 1704) – 1667 provdána za Kristiána Albrechta, vévodu von Holstein-Gottorp,
• Vilemína Ernestina (* 20. června 1650; † 23. dubna 1706), falcká kurfiřtka
• Frederik (* 11. října 1651; † 14. března 1652)
• Jiří (* 21. dubna 1653; † 8. listopadu 1708), manžel britské královny Anny Stuartovny
• Ulrika Eleonora (* 11. září 1656; † 26. července 1693) – v roce 1680 provdána za švédského krále Karla XI.
• Dorothea Juliana (* 16. listopadu 1657; † 15. května 1658)

Kromě toho byl Frederik otcem nemanželského syna Ulricha Frederika, hraběte von Güldenlöw-Laurvig (1638–1704)